O Blind Passengers už mnozí z vás jistě slyšeli, protože krom vcelku povedené desky "Neosapiens", která vyšla v České republice na jaře tohoto roku, se blýskli i vystoupením na festivalu Trutnov Open Air. Pokud byste si chtěli kapelu užít na koncertě znovu, budete mít příležitost 30. října v Paláci Akropolis, kde bude "Neosapiens" pokřtěno. Těm, kterým jméno Blind Passengers nic neříká, naznačím, že pocházejí z Berlína, fungují přes deset let, znají se dobře s Rammstein a na rozdíl od nich zpívají anglicky. Více se dozvíte od Nika Page, zpěváka, textaře a lídra skupiny.

V srpnu jste vystoupili na Trutnovském festivalu, byli jste spokojeni?

S naším výkonem nejsem plně spokojen. Ve skupině došlo k personálním změnám a tohle byl náš teprve třetí koncert v kompletní sestavě. Na křtu, který proběhne 30. října v Paláci Akropolis, už budeme podstatně lepší, protože momentálně nám to perfektně šlape. Dalším problémem trutnovského vystoupení bylo časové zařazení, neboť naše pódiová prezentace potřebuje hodně speciální apokalyptickou světelnou show.

Přejděme rovnou k vaší desce "Neosapiens" - jak dlouho vznikala?

Pracovali jsem na ní přesně rok. Je to sice dlouhá doba, ale když si album pořádně poslechneš, pochopíš, proč to trvalo tak dlouho. Pokaždé v něm najdeš něco nového, něco zajímavého.

Obal desky působí, alespoň na mne, velice chladným dojmem. Totéž lze říci např. o vašich fotografiích. Je to pouze forma image, stylizace, anebo se skutečně obdivujete moderní industriálně-technické kultuře?

"Neosapiens" je poslední částí trilogie popisující vývoj nové bytosti, a to z normálního člověka v perfektně fungující hybrid stroje a člověka. "The Trash Inside My Brain" (album u roku 1997) zachycuje dobu, kdy se lidé přestali orientovat v multimediální změti. Jejich mozky jakoby ztratily schopnost vstřebávat nové informace. "Bastard" (1999) pracuje s tématem úprav DNA dětí, implantacemi čipů do těla apod., což je dohromady procesem zdokonalování lidského těla a mozku. Bastardi byli průkopníci, ti první, kteří vznikli fúzí lidského organizmu s technologickými prvky. Neosapiens je hnutí, které má za cíl rebelovat proti robotické nadvládě, nemůže ale změnit osud, nemůže zabránit evoluci. Pro mě je velice důležité, aby se muzika i design navzájem doplňovaly, takže pak mohou zdůrazňovat obsah textů, v nichž se zabývám sociálním systémem, ve kterém jsou emoce jako láska či sympatie nadmíru nežádoucí.

Jedna z vašich písniček se jmenuje "Troops Of Tomorrow" ("Vojenské oddíly zítřka"). Pověz mi, kterak si vůbec představuješ lidskou budoucnost?

Většina lidí na mé vize reaguje podrážděně, ale jsem přesvědčen, že našim potomkům se bude jejich doba zamlouvat podstatně víc, než ta naše. Nechci ale být nějakým kazatelem. "Neosapiens" pojednává o životě uvnitř systému, který vylučuje omyly a vůbec překvapivé možnosti. Každý se musí rozhodnout, zda se mu takový obraz libí, nebo ne.

Vaše hudba obecně, a některé skladby zvláště, např. "Shake The Lie", je ryzím příkladem melodické kombinace heavy metalu s elektronikou, což mi připomíná soubory typu Linkin Park. Onen mnoha umělci zatracovaný termín "nu-metal" se přímo dere na povrch.

Já osobně nemám problém se škatulkováním hudby, které pomůže posluchači vybrat si přesně to, co jej zajímá. Měl jsem opravdovou radost, že se nu-metal stal tak oblíbeným, protože my jsme ho hráli v podstatě už dávno předtím, než pronikl na mezinárodní scénu. Vždycky je lepší plavat před vlnou, než ji muset následovat.

Vcelku by mě zajímalo, jak byla deska přijata v Německu? V České republice jsem setkal s veskrze pozitivními recenzemi.

Recenze byly vynikající. Potíž v Německu je v tom, že někteří lidé se domnívají, že kvalitní tvrdá hudba může pocházet pouze z USA - pro nás to byla dlouhá a strastiplná cesta dokázat opak.

Na počátku hudební kariéry hráli Blind Passengers zcela odlišný žánr, ale postupem času, přirozeným vývojem, jste se dostali do dnešního elektro-metalového stádia. Jaká hudba ti nyní nejvíce imponuje?

Je mnoho druhů inspirace. Moje oblíbené industriálové či metalové skupiny jsou Korn, Ministry nebo Rob Zombie. Nejlepší uměleckou koncepci má zase podle mě Marilyn Manson. Moje nové sólové album je hodně ovlivněno temnými projekty typu Depeche Mode, Sisters Of Mercy, Die Krupps.

Vy používáte na rozdíl od kolegů z Rammstein ke zpěvu angličtinu. Proč jste si ji vybrali?

Od samého začátku v roce 1987 jsme používali angličtinu, protože jednak je více mezinárodní, jednak zní mnohem plynuleji.

V Praze budete vystupovat jako Blind Passengers a Nik Page. Mohl bys prozradit něco víc o tvém postranním projektu?

Před dvěma týdny mi vyšlo sólové album v Německu. Deska zní mnohem temněji a melodičtěji než nářez od Blind Passengers. Dodnes jsem prodal tolik desek jako Blind Passengers za celý rok. V Akropoli zahraji několik nových skladeb. To znamená, že to bude show jak pro fanoušku nu-metalu, tak pro milovníky gotického elektro-rocku.

Prý se věnuješ kromě hudby také psaní beletrie.

Současně s deskou jsem vydal sci-fi román se stejným jménem, "Neosapiens". Je to zvláštní cyber-punkový příběh, jenž se odehrává na konci 21. století uprostřed bizardní, pološílené hudební subkultury, která se snaží unikat před technologiemi a státním dozorem.

Myslíš, že lze hovořit o hudebních tendencích, které jsou charakteristické pro "západní Německo" a o jiném směřování v bývalé NDR?

Hodně skupin ze západu se pokouší napodobovat úspěšné soubory z Ameriky. Na východě jsou kapely více kreativní, protože si vybudovaly dávno vlastní tvář. Rammstein, Tanzwut, In Extremo, Zombie Joe nebo Blind Passengers jsou toho dobrým příkladem.

Jelikož děláme rozhovor pro internetový magazín, nemohu se tě nezeptat na tvůj vztah k "celosvětové síti". Tedy?

Můj vztah k internetu je velice dvojznačný. Na jedné straně je to perfektní médium pro informování fanoušků a pro dělání levné promotion. Na druhou stranu pirátské stahování je kořenem dnešní hudební krize v Německu. Důsledkem krachu hudebního trhu je množství dobrých skupin, které přišly o kontrakty, jako třeba mojí přátelé z Tanzwut.

Děkuji za rozhovor.