Adam Ďurica - V popu hranice neexistují

07.04.2017 08:20 - Karolína Stránská | foto: Branislav Šimončík

S Adamem Ďuricou jsme se naposledy potkali na začátku roku 2016. Jeho tehdy nejnovější deska "Mandolína" byla platinová a klip ke stejnojmennému singlu má nyní již přes pět milionů zhlédnutí. Tentokrát jsme si se slovenským zpěvákem povídali o novém albu "Spolu", s nímž se chce vydat dospělejším směrem.
Naposledy jsme se spolu bavili minulý rok, kdy ti vyšla deska "Mandolína". Dal sis potom tvůrčí pauzu, nebo rovnou pracoval na nové hudbě?

Hned jsem začal pracovat na nové desce. Mám pohodlí vlastního domácího studia. Chtěl jsem svou hudbu posunout dál. Moje nová deska by měla být jiná než ta předchozí, ale zároveň by na ni měla navazovat. Neměla by fanoušky "Mandolíny" odradit, ale každý si na ní něco najde. Zhruba třetina alba je věnovaná novým fanouškům, kterým chci ale představit i něco nového, proto jsem si přizval progresivnější producenty.

Zmiňuješ, že ses chtěl posunout s hudbou vpřed. Je to v písničkářství s kytarou možné?

Adam Ďurica
© Rusty Shepherd
Největší posun mi umožnila spolupráce s The Glow Sticks, kanadskou produkční skupinou. S nimi jsem pracoval na nejmodernějších skladbách, kterými jsou "Pod pianom" či "Nebojím sa". Písnička "Dovtedy" je tam dvakrát, jedna verze je skoro remixem. Myslím, že se už nevyplatí dělat koncepční desky, jako tomu bývalo v popu. Druhá část alba je nejbližší starším fanouškům, písničky jako "Spolu", "Navzájom". "Tvoj syn" je věnovaná mámě, chtěl jsem jí tím poděkovat. "Nič iné mi nezostáva" je vyloženě osobní výpovědí o tom, jak vidím současný svět.

Na albu najdeme i coververzi "L‘udia sú schopní všetkého".

U nás na Slovensku je úspěšná kapela IMT Smile, která nedávno slavila dvacet let. Jsem jejich fanouškem a na toto jubileum jsem zareagoval právě onou coververzí.

IMT Smile na to reagovali?

Určitě, posílal jsem to Ivanovi Táslerovi a byl spokojený. Tak jsem ho hned naťukl, zda by mi desku i nepokřtil. Na křest navíc dorazili i kluci z Glow Sticks z Kanady, ale zasekli se na D1 a dorazili až po skončení akce. Moc si ale cením toho, že vůbec vážili tu cestu.

Zkušenost z D1 jim v Kanadě nikdo nevezme.

To už v Kanadě nezažijou.

Na desce pokračuješ ve spolupráci s textařem Vladem. Nahráváš mu nějakými záchytnými frázemi nebo to necháváš zcela na něm?

Adam Ďurica - Spolu
© facebook interpreta
Ukládám si všechny své nápady na diktafon a všemu, co stojí za to, pak věnuju větší pozornost. S Vladem jsem moc spokojený, je to především textař, který je vždy připravený psát. Po "Mandolíně" jsem chtěl, aby nová deska působila dospěleji. S Vladem jsme si stanovili témata. Nemám samozřejmě v plánu se vyhýbat tématu lásky, protože je mé ústřední, ale o lásce se dá zpívat i z jiného pohledu (jako třeba v písni pro mou mámu). Texty jsou už o něčem jiném, nemusí se pořád vyprávět o tom, jak jsme spolu šli na rande a já jsem z toho paf.

Deska se jmenuje "Spolu", jedná se o dost vágní název. Co vše pro tebe pospolitost znamená?

Dal jsem si za cíl napsat písničku, která by byla lehce motivační, velmi pozitivní a povzbuzující. Heslo SPOLU se dá chápat pouze pozitivně. Někdy se spolu nacházíme i v bryndě, ale když v tom nejsme sami, tak se to zvládne. Když jsem písničku napsal, jevilo se mi to jako úderné, pozitivní heslo. Taková by měla být i moje hudba.

Adam Ďurica

Adam Ďurica je slovenský zpěvák. Jako baskytarista působil v kapelách Storm a Analógia. Do povědomí se poprvé znatelněji dostal díky účasti v soutěži Slovensko hľadá Superstar, v níž se dostal do užšího výběru poroty. Po skončení soutěže ho oslovilo vydavatelství Universal Music, se kterým v roce 2006 nahrál první desku "Cukor a Soľ". Následovalo album "Dávno zomrel rock'n'roll". To si Adam v roce 2011 vydal sám. V květnu roku 2014 se píseň "Neľutujem" stává druhou nejhranější skladbou slovenských rádií. Se třetí deskou "Mandolína" se vrátil k osvědčenému vydavatelství, s nímž v roce 2016 vydává i album "Spolu".

Videa k singlům z "Mandolíny" si na internetu vedla dobře. K "Dovtedy" vyšel klip, v němž se přesouváš z města do ticha přírody. Jsi samotář?

Adam Ďurica
© Branislav Šimončík
Chci lidem ukazovat, jaký jsem. Mám toho hodně, ale čas od času se potřebuju jít vyvětrat, nabrat inspiraci a na chvíli zapomenout na práci a aktivity. Nad hudbou přemýšlím, i když ji nedělám. V klipu je vidět, jak rád trávím čas. Ideální je, když vyrazím někam, kde telefon nemá signál. Oslovil jsem českého režiséra Ondřeje Urbance, byla to už naše druhá spolupráce. Můj nápad rozpracoval do dokonalosti. České Švýcarsko byla perfektní volba. Samozřejmě mám rád Tatry, ale tohle byla příjemná změna pro slovenské i české fanoušky. Každý musí po zhlédnutí klipu uznat, jak je tam krásně.

Turné začíná na jaře, u nás odehraješ hned dva koncerty.

Začínám v pražském Lucerna Music Baru a pak pokračujeme do Brna na Flédu. Jsem zvědavý, jak dopadne česká část turné. Svůj první český koncert považuji za úspěch, přišlo okolo tří set padesáti lidí. Na český trh stále myslím, stále se snažím pro něj s něčím přicházet. Máme už i první ohlasy na album a mám pocit, že se česká fanouškovská základna rozšiřuje. Češi jsou nové, zahraniční hudbě otevřenější.

Které album bys na poslech doporučil těm, kteří se do tvé hudby teprve pustí?

Pokud mě chtějí poznat, ať si vyčlení hodinku a půl a poslechnou si obě desky. Na nich jasně ukazuji, že dělám pestrou, popovou hudbu a že kromě radiových hitů píšu i písničky na koncerty a písničky pro posluchače, kteří by si mé rádiové hity neposlechli. Ti si můžou poslechnout "Nebojim sa" a "Neviem plakať" či "Ticho" z první desky. Ty jsem nepsal pro rádio, ale protože mě děsně baví současný pop a jeho pestrost. Hranice neexistují a to je na tom to nejhezčí.



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY