Na vašem Facebooku jsem si všimla, že jste začali spolupracovat na dárcovství krevní plazmy na Černém mostě. Jak jste se k tomu dostali a o co konkrétně jde?

Ozvala se nám kamarádka, která spolupracuje s benefiční organizací. Natáčeli jsme reklamní spoty, kde lákáme lidi, aby přišli darovat plazmu s tím, že od března poběží v dárcovském centru soutěž. Lidi, co přijdou darovat plazmu, se budou moci přidat do soutěžních týmů, včetně toho našeho, který bude složen i z naší kapely. Celé to bude spočívat v tom, že jednotlivé týmy budou mezi sebou soutěžit.

Kývli jste na tuto spolupráci automaticky, nebo jste váhali?

Automatické to nebylo, protože se nám ozývá spousta benefic. Jednou je to krevní plazma, podruhé hrajeme koncert pro vozíčkáře nebo například výcvik slepeckých psů. Nebráníme se ničemu, co má nějaký smysl a jde na dobrou věc. Před pěti lety jsme se zúčastnili podobné akce, kde šlo o dárcovství krve. Tenkrát se to, tuším, jmenovalo Umělci darují krev, a když jsme ji darovali, zjistilo se, že asi tak půlka odběrů neprojde. (smích)

Vrátím-li se k hudbě, máte za sebou podzimní část turné k desce "Emotikon", jaké bylo?

Jeli jsme asi patnáct koncertů, jako hosta jsme si vzali Sebastiana a dá se říct, že 80 % koncertů bylo vyprodaných. Atmosféra byla báječná a strašně jsme si to užili. Hlavně nás baví hrát nové písničky. Podařilo se nám sestavit devadesátiminutový playlist, který si všichni užíváme. Bylo i zajímavé sledovat, které písničky preferují na různých místech.

Co plánujete na jarní část?

Pojedou s námi kluci z Ovoce, nápad vznikl už loni na jaře. Bude to další parta, se kterou budou super mejdany. (úsměv) V roli supprortu se objeví mladá, talentovaná parta ze Šumperka Trocha Klidu. Kluci vždycky večírek rozjedou, pak na to vlítneme my a nakonec to rozbijou Ovoce. Budou to dlouhý večírky.

Jeli jste turné už s řadou kapel, je nějaká další skupina, se kterou jste zatím nejeli a rádi byste si vystřihli společné turné?

Osobně bych jel rád s Mňágou a Žďorp, mám je hrozně rád. Vloni, když během našeho společného turné s Xindlem X Ondra (Xindl X) onemocněl, tak Mňága, která zrovna ten den nehrála, přijela za Xindlovce zaskočit. Ten koncept se nám líbil a lidi reagovali parádně.

Teď vás čeká soustředění v Doubici, budete pilovat přípravy na tour nebo dojde i na novinky?

Do Doubice jezdíme několikrát do roka a je to právě místo, kde skládáme většinu svých písniček. Tentokrát to bude o tom, že tam jedeme pracovat na novém materiálu, necháme si jeden den, kdy uděláme playlist na jaro, vytáhneme i starší věcí, které si natrénujeme. Ale především tam jedeme skládat nové věci.

Takže bude brzy nová deska?

Pro letošek určitě ne, bylo by to moc brzy, "Emotikon" jsme vydali loni. Není ale vyloučeno, že do světa v průběhu roku vystřelíme nějakej novej singl.

Jisté ale je, že se chystáte vydat dva klipy. K jakým písním budou a jakou budou mít podobu?

Jeden už máme roztočenej, je to k písni "Šeptáš" a bude to ze stříhaných záběrů z podzimního turné. Poslední záběry dotočíme na jarní zastávce 15. března v Lucerna Music Baru. Až to režisér Kuba Mahdal sestříhá, tak to vydáme. Druhý klip, který plánujeme točit, je k písni "Prach a Dým". Ten budeme točit úplně jiným způsobem a zatím nechci moc prozrazovat. Vše již brzy! (smích)

S jakými ohlasy jste se setkali na desku "Emotikon"?

Vesměs nadmíru pozitivními, jen párkrát jsme se setkali s názorem, že je tam možná až moc písní. Pravda, šestnáct písní je dost a na dnešní dobu tak trochu i raritou, ale nic ti nebrání nějakou přeskočit a vybrat si jinou. A že vybírat je z čeho. (smích) Máme tam poměrně dost hostů. Jediný, na co jsme se soustředili, bylo to, abychom písničky s hosty nevybírali na singl, jako se to třeba stalo Xindlovi s "Cudzinkou v tvojej zemi", kdy chudáka Mirku Miškechovou musí už dva roky kvůli jediný písničce tahat po všech vystoupení. (smích)

V čem jsou vaše přednosti?

Určitě v živém hraní, komunikaci s fanoušky a pak taky v tom, že vydržíme dlouho na baru. (smích) To jsme tak v top five mezi českými kapelami. (smích)

Za rok budete slavit dvacet let, chystáte nějaké oslavy?

Vyloženě k narozeninám nic neplánujeme, ale máme trochu v plánu jet příští rok v únoru a březnu tour de hory, kde bychom hráli v hospodách a horských boudách po lyžařských centrech a spojili bychom to třeba s lyžovačkou s našimi fanoušky. Uvidíme, je to trochu ve hvězdách, prostorů, kde by šlo uspořádat takový koncert, není moc. Navíc letos chceme zopakovat po dvou letech vodu s fanoušky, která se nám osvědčila a byla příjemná pro obě strany, kdy jsme se sjeli vodu na pětadvaceti lodích, pobavili se, zazpívali si u ohně, opekli špekáčky, popařili atd.

Na jakém nejzajímavějším místě jste hráli?

Ve Švédsku ve vlaku, na valníku od hnoje atd. Je toho strašně moc, kolikrát to byl bizár. (smích)

Jugi je proslulý svými kostýmy, ty zase svými zraněními, nedělají si z tebe lidi kvůli tomu srandu?

To víš, že dělají. Ale musím říct, že loňský rok byl celkem podařený a nic moc se mi nestalo, jen vyvrtnutý kotník. Předloni byl ten slavný pád na Míráku, kterej byl teda docela vostrej a zkomplikoval mi život na několik měsíců. Jinak nic, jsem prostě vopatrňák. (smích)

Na to si vzpomínám, dalo by se tedy o tobě říci, že rád riskuješ?

Dalo by se říct, že jo, ale s těmi úrazy to nemá nic společnýho, to byla kombinace mojí blbosti a smůly. Jinak adrenalin mám rád, už dlouho si plánuju udělat licenci na samostatný skoky padákem. Od tý doby, co jsem byl na tandemu, jsem tím totálně očarován.