Dvacet nejlepších domácích desek roku 2016 podle musicserveru (10-6)

30.01.2017 08:21 - Redakce | foto: facebook interpreta

Někdo říká, že dobré hudby je málo, my říkáme, že dobré hudby je hodně. A skvělé taky. Z desek, které v Česku a na Slovensku vyšly v minulém roce, hlasovalo 23 redaktorů musicserveru pro celkem 75 alb, z nichž vzešlo dvacet nejlepších. Které domácí nahrávky se umístily na pozicích 10 až 6?
zahraniční desky: 40-31 | 30-21 | 20-11 | 10-1
domácí desky: 20-16 | 15-11 | 10-6 | 5-1
zahraniční videoklipy | domácí videoklipy


10. Midi Lidi - Give Masterpiece A Chance!

MIDI LIDI - Give Masterpiece A Chance!
"Give Masterpiece A Chance!" je asi tou nejlepší a nejpropracovanější deskou party Midi Lidi. Na jednu stranu nabízí důkaz, že vše umístěné na desku je skutečně o něčem, nechybí však sebeironie a jejich typický (lišácký) humor. Je hudebně houževnatější a dokáže vtáhnout do děje; už na první poslech budete mít v podstatě jasno. S těmi dalšími si začnete všímat jednotlivých detailů a ukrytých dvojsmyslů, paralel, které páni rádi mistrně využívají. Petr Marek i naplno vstřebal to, co se prvně zjevilo na debutu projektu Monikino Kino "Prázdniny", kdy texty dostaly jakousi příběhovou formu, záznam určitého prožitého momentu, při ponechání hry se slovy a náznakem repetice. Připočtěte si i účast nezaměnitelného Ondřeje Ježka - nemusíte být ultra fanoušci této formace, aby vás "Give Masterpiece A Chance!" minulo a nezasáhlo. Stačí k tomu skladby jako "Lux", "Pojď ven!", "Pokec s tátou" a "Ten bonbón" (s recitujícím Mardošou) a potvrdí se slova z naší recenze: "Svým hořkosladkým optimismem a všudypřítomnou lehkostí má potenciál uklidit duševní bordýlek i těm nejzarytějším odpůrcům alternativy." (Dan Hájek)


9. Richard Müller - 55

Richard Müller - 55
Richard Müller loni oslavil své 55. narozeniny velmi zdařilým albem nazvaným příznačně "55", které patří mezi nejlepší nahrávky v jeho bohaté diskografii. Spolu se skladatelem hudby Ondřejem Gregorem Brzobohatým a textařem Peterem Uličným nahráli patnáct skladeb na pomezí popu a šansonu. Rádia slyšela zejména na singl "Julia Roberts", deska ale obsahuje mnoho dalších skvělých, ač většinou posmutnělých písní. Posluchače až mrazí, když interpret zpívá, že si uvědomuje možnost brzké smrti a staví se do pozice člověka na smrtelné posteli. Přitom pětapadesát není v dnešní době žádný vysoký věk. Celou nahrávkou prostupuje velká dávka nostalgie, která ale k postavě Richarda Müllera neodmyslitelně patří. (Daniel Maršalík)


Tip Dana Hájka: katsa.theo - bauHAUSmuzak

katsa.theo - bauHAUSmuzak
Jiří Tilgner alias katsa.theo si od vydání desky "Porto" možná navenek dal oddech, ale ve svém domácím studiu stále kutil nové ruchové formy. Ty nakonec sesbíral na koncepční desku "bauHAUSmuzak", která svou délkou dosahuje téměř k osmdesáti minutám. Vyšla digitálně a na kazetě a to se prý na ni kvanta materiálu ani nedostalo. Virtuálně prožijete jakousi demonstraci/dekompozici toho, jak probíhá výstavba domu, je však k tomu použito jakési hudební fantazírování, laborování se zvuky a hledání nových rovin procesu tvorby výsledné kompozice. Elektronika, ambientní plochy, dub, případně techno prvky tu místy získávají patrný nádech industrializace pocitů dnešní uspěchané doby. Nechybí ani vysamplované dialogy z českých filmů a seriálů k danému tématu. "bauHAUSmuzak" samo o sobě potřebuje svůj vlastní rozbor jednotlivých fází, teprve tehdy se odkryje důmyslnost jednotlivých dějových linií a celistvost tohoto alba, nenechte se tedy odradit prvními poslechy.

8. Republic Of Two - Back To The Trees

Republic Of Two - Back To The Trees
Hudební projekt Republic Of Two se loni vrátil zpět s novým materiálem, který nese název "Back to the Trees". Deska již svým názvem napovídá, že se bude jednat o jistý návrat k začátkům a ke vzorům, které tuhle pražskou dvojici v hudebním životě nejvíce ovlivnily. Album nabízí především chytlavé melodie, dvojhlasy, hymnické refrény, které usadí posluchače do klidu a nechají ho si hudbu jednoduše vychutnávat. Hitovému potenciálu skladeb dopomohl i doprovod tří hostujících muzikantů a hostující zpěvačka Huyen Vi Tran. Dvojice Burian a Růžička tak posluchačům servíruje přesně to, co je dělá silnými, a komu se zalíbil zahraniční indie-folk, tomu by tahle deska neměla ujít. (Ondřej Kocáb)


7. No Distance Paradise - Pieces

No Distance Paradise - Pieces
V jejich muzice jasně poznáte, od koho se učili. Foals, The Wombats, dokonce i Depeche Mode. Přesto jsou No Distance Paradise mnohými stále považováni jen za jednu z náhražek za rozpadlé Charlie Straight. Jak nespravedlivá ta nálepka je, zjistíte, když si poslechnete alespoň jedno z jejich alb. Už debut vyčníval jak obstojnými songy typu "See The Light", tak třeba i netradičně zpracovaným obalem. Dvojka je ještě dál. Zkuste třeba singl "Ghost". Vždyť tady tu rodnou Olomouc ani neuslyšíte! Dotažená produkce, obstojná melodická linka a refrén, na němž už nějaké ty lidi na fesťácích utáhnete. Marcel Procházka a spol. s "Pieces" opětovně dokazují, že jsou jednou z nejlepších indie-rockových kapel u nás. Pokud ne tou vůbec nejlepší. (Jan Trávníček)


Tip Honzy Průši: Květy - Copak můžu svojí milý mámě říct

Květy - Copak můžu svojí mámě říct
Miluju coververze a tribute desky, pokud jsou dobře udělané a pokud dávají smysl. A smysl dávají v okamžiku, kdy se těm, co píseň předělávají, podaří najít její nové podoby, nový kontext, nový svět, a to ještě s pokorou a s úctou k původní verzi. To vše se úchvatně povedlo brněnským Květům, kteří nahráli překrásnou poctu Psím vojákům, album "Copak můžu svojí milý mámě říct". Martin Kyšperský je asi ten, komu toho Filipa Topola ihned uvěříte. A tak vůbec nevadí, naopak oceníte, jak si upravil text "Tak akorát dlouhá", který se odehrává v Kyšperského světě, s jeho dlouhejma reáliema (třeba čtenářský kroužek). Nádherně vyzní i Muchou zpívaná "I am lucky". Ve chvíli, kdy nejde o recesi a femipunk, ale o trochu víc, objevuje se Nikola v poloze, v níž jí to náramně sluší. A nebo úvodní "Jen tak se projdi po městě", v níž se Kyšperský fakt jen tak (trochu Kittchenovsky) prochází po městě. Pokud jste o album zatím nezavadili, poslechněte si ho aspoň tady. Ta deska je neprávem trochu polozapomenutá, moc se o ní bohužel nepsalo, zřejmě proto, že vyšla v omezeném stokusovém nákladu jenom na vinylu.

6. Thom Artway - Hedgehog

Thom Artway - Hedgehog
Vlna písničkářů naplno dorazila i do Česka a jedním z těch, kdo se dočkal své debutové desky, je i Thom Artway. Tomu v rozjezdu kariéry před časem pomohl velký rádiový úspěch písničky "I Have No Inspiration", takže celé album přece jen přineslo zájem médií i posluchačů. A Thom na ploše celé nahrávky rozhodně nezklamal. I když často vystupuje jen sám s kytarou, deska je samozřejmě plně proaranžovaná, ač akustická kytara i tak hraje prim. Jakkoli naživo fungují hlavně rychlejší písničky, při domácím poslechu do uší zalezou hlavně pomalejší kousky, jimž člověk musí věnovat pozornost. A taková "Conformity", v níž mu vypomohla další česká písničkářka Maella, je opravdu krásná. Stejně jako celé album. Thom Artway se na něm ukázal jako velmi talentovaný skladatel i interpret, takže se od něj v příštích letech pravděpodobně dočkáme ještě mnoha dalších skvělých věcí. (Honza Balušek)


zahraniční desky: 40-31 | 30-21 | 20-11 | 10-1
domácí desky: 20-16 | 15-11 | 10-6 | 5-1
zahraniční videoklipy | domácí videoklipy


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY