zahraniční desky: 40-31 | 30-21 | 20-11 | 10-1
domácí desky: 20-16 | 15-11 | 10-6 | 5-1
zahraniční videoklipy | domácí videoklipy

---

10. Midi Lidi - Give Masterpiece A Chance!

"Give Masterpiece A Chance!" je asi tou nejlepší a nejpropracovanější deskou party Midi Lidi. Na jednu stranu nabízí důkaz, že vše umístěné na desku je skutečně o něčem, nechybí však sebeironie a jejich typický (lišácký) humor. Je hudebně houževnatější a dokáže vtáhnout do děje; už na první poslech budete mít v podstatě jasno. S těmi dalšími si začnete všímat jednotlivých detailů a ukrytých dvojsmyslů, paralel, které páni rádi mistrně využívají. Petr Marek i naplno vstřebal to, co se prvně zjevilo na debutu projektu Monikino Kino "Prázdniny", kdy texty dostaly jakousi příběhovou formu, záznam určitého prožitého momentu, při ponechání hry se slovy a náznakem repetice. Připočtěte si i účast nezaměnitelného Ondřeje Ježka - nemusíte být ultra fanoušci této formace, aby vás "Give Masterpiece A Chance!" minulo a nezasáhlo. Stačí k tomu skladby jako "Lux", "Pojď ven!", "Pokec s tátou" a "Ten bonbón" (s recitujícím Mardošou) a potvrdí se slova z naší recenze: "Svým hořkosladkým optimismem a všudypřítomnou lehkostí má potenciál uklidit duševní bordýlek i těm nejzarytějším odpůrcům alternativy." (Dan Hájek)

---

9. Richard Müller - 55

Richard Müller loni oslavil své 55. narozeniny velmi zdařilým albem nazvaným příznačně "55", které patří mezi nejlepší nahrávky v jeho bohaté diskografii. Spolu se skladatelem hudby Ondřejem Gregorem Brzobohatým a textařem Peterem Uličným nahráli patnáct skladeb na pomezí popu a šansonu. Rádia slyšela zejména na singl "Julia Roberts", deska ale obsahuje mnoho dalších skvělých, ač většinou posmutnělých písní. Posluchače až mrazí, když interpret zpívá, že si uvědomuje možnost brzké smrti a staví se do pozice člověka na smrtelné posteli. Přitom pětapadesát není v dnešní době žádný vysoký věk. Celou nahrávkou prostupuje velká dávka nostalgie, která ale k postavě Richarda Müllera neodmyslitelně patří. (Daniel Maršalík)

---

8. Republic Of Two - Back To The Trees

Hudební projekt Republic Of Two se loni vrátil zpět s novým materiálem, který nese název "Back to the Trees". Deska již svým názvem napovídá, že se bude jednat o jistý návrat k začátkům a ke vzorům, které tuhle pražskou dvojici v hudebním životě nejvíce ovlivnily. Album nabízí především chytlavé melodie, dvojhlasy, hymnické refrény, které usadí posluchače do klidu a nechají ho si hudbu jednoduše vychutnávat. Hitovému potenciálu skladeb dopomohl i doprovod tří hostujících muzikantů a hostující zpěvačka Huyen Vi Tran. Dvojice Burian a Růžička tak posluchačům servíruje přesně to, co je dělá silnými, a komu se zalíbil zahraniční indie-folk, tomu by tahle deska neměla ujít. (Ondřej Kocáb)

---

7. No Distance Paradise - Pieces

V jejich muzice jasně poznáte, od koho se učili. Foals, The Wombats, dokonce i Depeche Mode. Přesto jsou No Distance Paradise mnohými stále považováni jen za jednu z náhražek za rozpadlé Charlie Straight. Jak nespravedlivá ta nálepka je, zjistíte, když si poslechnete alespoň jedno z jejich alb. Už debut vyčníval jak obstojnými songy typu "See The Light", tak třeba i netradičně zpracovaným obalem. Dvojka je ještě dál. Zkuste třeba singl "Ghost". Vždyť tady tu rodnou Olomouc ani neuslyšíte! Dotažená produkce, obstojná melodická linka a refrén, na němž už nějaké ty lidi na fesťácích utáhnete. Marcel Procházka a spol. s "Pieces" opětovně dokazují, že jsou jednou z nejlepších indie-rockových kapel u nás. Pokud ne tou vůbec nejlepší. (Jan Trávníček)

---

6. Thom Artway - Hedgehog

Vlna písničkářů naplno dorazila i do Česka a jedním z těch, kdo se dočkal své debutové desky, je i Thom Artway. Tomu v rozjezdu kariéry před časem pomohl velký rádiový úspěch písničky "I Have No Inspiration", takže celé album přece jen přineslo zájem médií i posluchačů. A Thom na ploše celé nahrávky rozhodně nezklamal. I když často vystupuje jen sám s kytarou, deska je samozřejmě plně proaranžovaná, ač akustická kytara i tak hraje prim. Jakkoli naživo fungují hlavně rychlejší písničky, při domácím poslechu do uší zalezou hlavně pomalejší kousky, jimž člověk musí věnovat pozornost. A taková "Conformity", v níž mu vypomohla další česká písničkářka Maella, je opravdu krásná. Stejně jako celé album. Thom Artway se na něm ukázal jako velmi talentovaný skladatel i interpret, takže se od něj v příštích letech pravděpodobně dočkáme ještě mnoha dalších skvělých věcí. (Honza Balušek)

---

zahraniční desky: 40-31 | 30-21 | 20-11 | 10-1
domácí desky: 20-16 | 15-11 | 10-6 | 5-1
zahraniční videoklipy | domácí videoklipy