Galactic Industry - Děláme pop s tvrdými kytarami

13.09.2002 05:00 - Luboš Kreč | foto: facebook interpreta

Galactic Industry, toť čeští Rammstein, chtělo by se říct. Hrají úderný, melodický elektro-metal, na jehož albovou podobu s názvem "Perfect Life?" se snášejí samé pozitivní reakce. To je samo o sobě dostatečně pádným důvodem pro rozhovor, který jsme vedli s jejich frontmanem jménem George 13.
Galactic Industry
© Galactic Industry
Severomoravské elektro-metalové skupině Galactic Industry se podařil vpravdě husarský kousek, když vydala po osmi měsících své existence debutovou desku "Perfect Life?" (u velké společnosti), na níž se snášejí veskrze pozitivní recenze. Mozkem celého souboru je kytarista, zpěvák, skladatel, textař (a kdoví co ještě) George 13 (George jako Jiří a 13 jako šťastné číslo). Fakt, že jeho úmysly s Galactic Industry jsou vcelku vážné, a že mu nechybí tolik potřebné umělecké sebevědomí, je, myslím, z našeho rozhovoru patrný.

G. I. mají za sebou rok a půl existence. Byla to doba úspěšná, nebo naopak stála za houby?

Začínáš pěkně zostra. Jak se to vezme, je to hodně relativní. Když řeknu, že jsme stihli po osmi měsících od samotného vzniku vydat u velké firmy desku, na níž vycházejí kladné recenze, tak by leckterý muzikant, kterému se to zatím nepodařilo, byl třeba na vrcholu blaha. Jenže když se v tom plácáš zcela sám a co si neuděláš, to nemáš a jsi navíc po krk v dluzích za studio, tak mám klidně chuť ti říct, že právě na houby. Vlastně si to občas myslím, když mě popadne depka, třeba jako dnes. Pocit marnosti usilovného snažení mi někdy pěkně mlátí obrovským kladivem do hlavy. Ale nejsem zrovna člověk, který by si stěžoval na život. Každý je svého štěstí strůjcem, to je moje heslo. Co jsem si vybral, to mám.

Jak ke vzniku G. I. vůbec došlo?

Jako bys řekl - budiž světlo. Z minuty na minutu. Na začátku byla kapela Greedy Invalid, v níž jsem jeden čas působil jako zpěvák. Postupným vývojem, jak se měnila hudba a lidi (přišel Andy a Vlad), jsem přibral i kytaru a přejmenovali jsme se na G. I. Loni v červenci se však polovina kapely po jednom koncertu náhle rozhodla vrátit zpět k původnímu názvu a stylu. Mezi námi, byla to celkem legrace, protože jsme v podstatě dostali padáka z neexistující kapely. Za pár dní jsme sehnali bubeníka Ladise z havířovských Hypnotic Scenery a přejmenovali se definitivně na Galactic Industry. Dali jsme si celkem drsný závazek - jestli do konce roku nezačnem točit desku, kapelu odpískáme. Naštěstí (pro někoho možná bohužel) k tomu nedošlo.

Než jste ale zakotvili u Popronu, obešli jste prý většinu ostatních vydavatelství a neuspěli jste. Co vám bylo uvedeno jako důvod odmítnutí?

Žádný. Prostě se zpátky nikdo neozval. Ani mě to neudivilo, v naší republice je totiž zcela normální, že si lidi neumějí říkat nic přímo do očí. Nezávislé firmičky se až na jednu výjimku aspoň ozvaly, že sorry - nezapadli bychom do jejich stylového záběru a ke všemu mají stejně plnou stáj.

Galactic Industry - George 13
© Galactic Industry
Vy si děláte promotion sami, firma zajišťuje pouze distribuci - jak se vám daří v obou směrech (prodejnost na jedné straně a "mediální zájem" na druhé)?

Na mediální zájem si stěžovat nemohu, i když to stojí nemalé úsilí a trpělivost. Nemáme na to, abychom si zaplatili titulky hudebních časáků jako třeba Škwor a mnoho dalších dotovaných kapel.

Vyhnul ses té prodejnosti.

Ta se bohužel od toho odvíjí, že? Ani ne tři sta kusů. Sranda, co? Za půl roku. A to při ceně 299,- v obchodech, přímo od nás za 222,- i s poštovným. Ale když si vezmu třeba zase ten Škwor, který měl od Warner Music finančně podpořenou promotion (co si vzpomínám, obálky minimálně dvou časopisů plus další tlačenky) a prodal podle mých informací zatím kolem pěti set kusů, tak to v našem případě na Popronu aspoň nikoho nebolí.

V jednom rozhovoru jsi řekl, že váš styl definuješ jako "space nu-metal", ale že si zároveň rád zažertuješ slovy - "jsme pop-metal". Jak moc se tedy berete vážně? Na desce to vypadá, že docela dost.

Já bych ani neřekl. Jestli jsou texty vážné, tak to přece neznamená, že se bereme vážně i my. Právě proto, že kombinujeme metal s tanečními prvky, což je pro ortodoxního rockera zcela nepřijatelné, tak si svým způsobem tak trochu střílíme sami ze sebe a z potencionálních fanoušků. Jestli se někdy dostaneme ke druhé desce, a já pevně věřím, že jo, tak v tomto přístupu budeme určitě ještě daleko radikálnější. Otázkou je, zda-li to nebude už zcela za hranicí zdejšího chápání rockové hudby. A s tím pop-metalem jsem to myslel jako vtip jenom na půl. My totiž vlastně děláme pop, jenom jako výrazové prostředky používáme hodně tvrdé kytary.

Nelze si nevšimnout, že hodně výrazným (poznávacím) aspektem vaší hudby jsou melodie. Zřejmě na melodičnost kladete velký důraz. Není v tom trocha té cílevědomosti a snahy prosadit se?

Mým snem bylo vždycky, asi od osmnácti, kdy jsem začal s muzikou, dělat tvrdou a melodickou hudbu zároveň. A když říkám melodickou, rozhodně tím nemyslím podlézavou. Ta hudba je prostě taková, protože to tak cítíme. Nehledej v tom žádný kalkul. To by bylo mnohem jednodušší zkusit štěstí v úplně jiném ranku.

Galactic Industry - Andy Fierla
© Galactic Industry
Tvrdíte, že jste se rozhodli koncipovat debutovou desku jako jednolité dílo. Nemyslíte, zpětně, že by mu přeci jen posloužilo k dobru odlehčit jej na dvou třech místech lehkým vybočením ze zvolené industriálně-metalové koleje?

A just ne! Navíc si myslím, že "Fall Down" v polovině cédéčka je naprosto dostačujícím vybočením. Naše první deska definovala náš styl, proto je taková, jaká je. Pro tebe možná jede ve stále stejné koleji a zřejmě to považuješ tak trochu za minus této desky, ale my si za tím stojíme. O větších stylových vybočeních se když tak pobavíme po třetím cédéčku.

Tvůj hlas mi v několika pasážích připomněl Jamese Hetfielda z Metallicy. Jaký je vůbec tvůj vztah ke starému dobrému metalu z osmdesátých let?

"Master Of Puppets" z roku 1986 bylo první deskou, na které mě uchvátil zvuk metalové kytary. Od té doby se ho stále nemůžu nabažit. Vyrostl jsem hlavně na vlně thrash metalu, Metallica, Slayer, Testament, Anthrax a Megadeth - to jsou kapely, které mě odkojily a hlavně mě ovlivnily ve stylu kytarové hry. Ano, hrdě přiznávám, jsou to moje kořeny.

Co za skupiny posloucháte nejvíc momentálně?

Britney Spears a Tatu. A z nich jsme tak unešeni, že jsme na koncerty dokonce předělali jejich "Nas nedogonjat". A taky jsme zprznili ještě od Blacka "Wonderful Life". A to myslím vážně.

Je už jaksi tradiční, že tvrdé kapely skládají depresivní texty. Vy v nich hodně reflektujete vztah jedinec - společnost. Co vám na dnešní společnosti vadí nejvíc?

Pozor, s takovými otázkami na mě nechoď, protože to bych mohl vykládat celé hodiny. Takže raději jenom v heslech, i za cenu, že to bude znít hodně naivně - závist, přetvářka, vyčůranost a hlavně odporný konzervatismus. S tím zápasím každý den a je to fuška. Pořádná.

Několikrát jsi v rozhovorech řekl, že k obsahu písní tě často inspirovala práce novináře - je to tak tristní zážitek dělat novináře na Ostravsku?

Ono nejde ani tak o Ostravu, i když ta má taky samozřejmě svoje "rohlíčky, obzvlášť vypečené", ale o práci novináře jako takovou. V podstatě tuhle práci nemůžeš dělat delší dobu poctivě, aniž bys z toho nezmagořil. Když pochopíš skutečné fungování dnešního světa tím, jak neustále nahlížíš pod pokličku, ztrácíš kolem sebe čím dál více lidí, kteří jsou schopni podobného uvažování. Nebaví tě neustále vysvětlovat pro tebe už zcela samozřejmé věci. A taky tě hlavně začne prudit ten stereotyp.

Galactic Industry - Ladis
© Galactic Industry
Předposlední píseň desky se v překladu jmenuje "Horší než THC", řekni čtenářům, co je horší než drogy?

Myslel jsem to samozřejmě v přeneseném významu. Když začneš brát drogy, je to od určitého, jasného okamžiku a víš, že je bereš. Ale pokud "trpíš" nějakou odpornou povahovou nemocí, která ti zatemňuje mozek, tak o ní většinou ani netušíš a když na ní náhodou přijdeš, stejně nejseš schopný dopátrat se její příčiny. Někdo je takový třeba už od mala, jak ho vychovali rodiče. Zkus to změnit. Nemáš šanci. A konkrétně v tebou zmiňovaném textu se jednalo o opájení se vlastní neschopností u lidí, kteří všechno jenom kritizují a přitom nejsou schopni překročit vlastní stín. Jejich přínos společnosti, ať už jakéhokoliv druhu, je zcela nulový.

Když byl v Praze Ozzfest, v jakémsi promo materiálu jsem četl, že na tam vystoupí "jediná česká nu-metalová skupina, Škwor". Co soudíte o nu-metalu v ČR?

Já si myslím, že u nás až na pár nadějných pokusů neexistuje žádná nu-metalová scéna. A co se týče Škworu, ten hraje spíš buran-metal. Jak řekl náš baskytarista Andy po jednom nedávném festivalu, kde jsme s nimi hráli, tolik sprostých slov, zhusta prolezlých jejich vystoupením, neslyšel snad za celý život. Ale abych se vrátil k tomu českému nu-metalu - vzhledem k zarytému konzervatismu českého národa se tento trend určitě začne u nás hromadně a bezostyšně kopírovat, ale až venku bude dávno zcela za zenitem.

Galactic Industry - Vlad Kaplan
© Galactic Industry
Podle názvu vaší skupiny a charakteru bookletu soudím, že máte docela vřelý vztah ke kosmu. Myslíte si, že jsme ve vesmíru sami?

Na klasickou otázku klasická odpověď: Ne, sami určitě nejsme. Ale ono je těžké si něco takového představit, protože my jsme schopni chápat živé bytosti podle toho, jak je známe ze Země. Ale pokud někde existuje jiná civilizace, může se třeba vyskytovat v takových dimenzích, které jsou absolutně za hranicemi našeho chápaní.

A jakou hudbu by podle vás poslouchali mimozemšťané? Galactic Industry?

Určitě Galactic Industry! Ne, to je samozřejmě hodně blbý vtip. Jsem ale pevně přesvědčen, že právě hudba, jakákoliv, by mohla být univerzální galaktickou dorozumívací řečí. Jo, přesně tak.

Děkuji za rozhovor.

Čtenáři, kteří se domnívají, že by je hudba skupiny Galactic Industry mohla zajímat, nechť se na kapelu buď přímo obrátí prostřednictvím emailu (galactic@galactic.cz), anebo se podívají na její oficiální internetové stránky www.galactic.cz.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY