Se Springsteenem vzhůru k výškám

21.08.2002 05:00 - Pavel Parikrupa | foto: facebook interpreta

Málokdo má v americkém rockovém světě tak neotřesitelně respektovanou pozici jako Bruce Springsteen, však se mu už léta přezdívá Boss. A tenhle Boss po letech vydává spolu s kapelou E Street Band novou studiovou desku "The Rising", inspirovanou převážně tragédií 11. září 2001. A své fandy na ní rozhodně nezklame.
8/10

Bruce Springsteen - The Rising

Skladby: Lonesome Day, Into The Fire, Waitin' On A Sunny Day, Nothing Man, Countin' On A Miracle, Empty Sky, Worlds Apart, Let's Be Friends, Further On (Up The Road), The Fuse, Mary's Place, You're Missing, The Rising, Paradise, My City Of Ruins
Celkový čas: 72:49
Vydavatel: Sony Music / Bonton
Je zajímavé sledovat, jak v uplynulých deseti letech vycházely desky Bruce Springsteena. V roce 1992 Boss vydal dvě novinková alba v jeden den ("Human Touch" a "Lucky Town" vyšla 31. března), tři roky potom "Greatest Hits" a pak "The Ghost Of Tom Joad", komerčně nejméně úspěšná Springsteenova deska, jež ovšem obdržela Grammy za nejlepší folkové album. Potom následovalo dolování v archívech ("Tracks", 1998 a "18 Tracks", 1999). Vstup do nového milénia byl ovšem Springsteenovým novým vzepětím - v roce 2001 triumfální návrat na pódia s resuscitovaným E Street Bandem zachytilo živé dvojalbum a DVD "Live In New York City".

Je smutnou ironií, že rozhodujícím impulsem ke vzniku nové studiovky "The Rising" byly loňské teroristické útoky v New Yorku. Když se tato informace objevila poprvé, začal jsem se bát, že vznikne uplakaná deska plná pomalých smutných písniček, doplněná patetickými songy plnými vlastenectví a odhodlání. To se naštěstí nestalo, i když třeba skladba "Paradise" je pomalá a smutná dost. Závěrečná "My City Of Ruins", co poprvé zazněla v televizním "Tribute To Heroes", doznala menších změn v aranžích. Jako celek album působí překvapivě plným a rockovým dojmem a hlavně obsahuje velmi silné písně. Mnoho z nich lze hrdě přiřadit k tomu nejlepšímu, co Springsteen vytvořil za téměř třicet let své kariéry. "The Rising" i nabíjí optimismem - myslím, že nejlépe zachycuje charakter alba skladba "Waitin' On A Sunny Day" s tisíckrát použitým motivem čekání na slunce po dešti. Ano, pršelo a tekly slzy, ale mraky se rozplynou a vyjde slunce. Podobných momentů je na desce více, jmenujme třeba úvodní "Lonesame Day", v níž lze bez pochyb poznat starého dobrého Springsteena.

Důležitým se ukázalo být opětovné spojení Bosse s doprovodnou kapelou E Street Band. Stalo se tak po osmnácti letech od desky "Born In The USA"! Nejde jen o poznatelný hutný zvuk osmičlenné skupiny (navíc doplněné třeba smyčci - viz. jejich vpád do písně "Into The Fire"), ale i o zřejmý synergický efekt, kdy Band hecuje Springsteena k tomu nejlepšímu, čeho je schopen. Docela závidím šťastlivcům, kteří budou mít možnost zažít tuhle energickou smršť naživo na podzimních evropských koncertech.

"The Rising" je Springsteenovým návratem ve velkém stylu. Teď není řeč o první příčce albového žebříčku ve dvanácti zemích včetně domácích USA, ale o kvalitě Springsteenovy hudby. Je to rock plný síly, žádná vata a podbízivost. A i když to zní pateticky a otřepaně, má v sobě poselství.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY