Red Hot Chili Peppers jsou v našich krajích velmi oblíbení. To bylo známo ještě dřive, než se jejich nová deska pevně usídlila na prvním místě českého prodejního žebříčku. Mimochodem, jaké vlastně je to album "By The Way"? Dozvíte se to třeba v naší dnešní recenzi.
7/10
Red Hot Chili Peppers - By The Way
Skladby: By The Way, Universally Speaking, This Is The Place, Dosed, Don't Forget Me, The Zephyr Song, Can't Stop, I Could Die For You, Midnight, Throw Away Your Television, Cabron, Tear, On Mercury, Minor Thing, Warm Tape, Venice Queen
Celkový čas: 69:06
Reklamní přelepka na obalu CD, pokud zrovna neobsahuje stupidní hlášku "Znáte z TV reklamy", má zřejmě upozornit zapomnětlivé a nepozorné zákazníky na důležitá fakta ovlivňující jejich nákupní rozhodnutí. Na novém albu
Red Hot Chili Peppers "By The Way" se tedy můžete dočíst, že tento následovník "Californication", desky z roku 1999, obsahuje více než 68 minut hudby v šestnácti skladbách. Samozřejmě vám přelepka s víceméně statistickými údaji ale nic neprozradí o náladě těch písní. Tu si musíte zažít a naposlouchat sami.
Díval jsem se na divoké koncertní DVD RHCP "Off The Map" a docela by mne zajímalo, jaké jsou koncerty kapely dnes. Nálada "By The Way" je uvolněná, nenásilná, prosluněná. Jakoby Anthony,
John,
Flea a Chad vyhnali z hlav démony anebo se aspoň s nimi naučili žít v míru. Místo zběsilosti čekejme pohodu a klid, tedy převážně. Pár málo funkovějších a tvrdších momentů se najde, třeba v úvodní titulní "By The Way" nebo v "Can't Stop", ale to jsou výjimky. Kytarista
John Frusciante vymakal své na první pohled jednoduché vybrnkávání k dokonalosti - ne divoké riffy, ale rafinované vyhrávky a ještě stačí Kiedise doprovázet ve všudypřítomných sborech a druhých hlasech.
Na předchozí desce "Californication" se mi nejvíc líbily melodické skladby typu "Scar Tissue" nebo "Otherside". Takových si na "By The Way" užijete dosytosti. Ale na můj vkus je jich až příliš hodně, překvapivě se mi zastesklo po tvrdších a rychlejších skladbách. Mám takový pocit, že kdyby jich bylo více, prokypřily by až příliš zasněnou zamyšlenost alba. "By The Way" je každopádně velmi dobrá placka, možná jsem jen na Papričky příliš náročný. Pokud to tak členové kapely teď mají, že jsou více v klidu, starší a zadumanější, asi nekalkulovali s nějakými tempy či tvrdostí a prostě to udělali tak, jak to teď cítí. Ale jak osvěžující je třeba skladba "On Mercury", skočné ska, milé i sentimentální - tudy cesta rozhodně vede!
Nic proti Rebelům (nechystá se ještě čtvrtá deska "Rebelové - The Remix Album"?), ale jak je dobře, že
Red Hot Chili Peppers provětrali stojaté vody tuzemské albové hitparády. Konečně nepodbízivá melodická rocková hudba na vrcholu české hitparády, to je potěšitelné! Po komerční stránce jistě bude "By The Way" sukcesem po celém světě, a to zcela zaslouženě. Ale kdybych si musel vybrat, z dvou posledních desek RHCP bych těsně zvolil "Californication".