Paul Oakenfold je velká hvězda, která mimo jiné zavítala na letošní festival Creamfields v Roudnici nad Labem. Světlo světa spatřil jeho dlouhohrající debut "Bunkka", kde se to hemží zajímavými hosty. Pokud očekáváte trance, který Paul zvládá na jedničku, zde ho nehledejte! "Bunkka" krouží v trochu jiných vodách, více již v naší recenzi.
Paul Oakenfold a label Perfecto, to jsou veličiny taneční hudby. Paul je zručný ovladatel mix pultů a tanečních parketů nejen v Anglii nebo na Ibize, za svou kariéru vydal mnoho mixovaných kompilací a remixoval kde koho, ve výčtu jmen můžeme najít
U2,
New Order, D:Ream nebo
Massive Attack a mnoho dalších. Tento věhlasný DJ měl plán natočit svůj debut od počátku kariéry, která se datuje k roku 1985, ale podle jeho slov měl prý hodně práce a neměl na něco tajového čas. Čekání se tedy značně protáhlo, ale je již za námi. Album "Bunkka" je na světě a čeká na něm mnoho překvapení. Je napěchované hosty, kteří ve velké míře ovlivnili výsledný zvuk desky, nečekejte třeba rapujícího šamana
Ice Cuba v trance rytmu a podobně. "Bunkka" má ambice oslovit mnoho hudebních fajnšmekrů.
Album má jedenáct položek, kromě jedné jediné výjimky ("Zoo York") na vás čekají zpívané písně, případně rapované kousky v houpavém hip hopu. Právě to byl i Paulův sen, mít na svém albu hip hopové skladby. Oakenfold na svém debutu probádal mnoho vod taneční hudby, svůj oblíbený trance převlékl spíše do popových kompozic. Pak se kouknul, jaké to je používat kytary, zvukové smyčky a rozličné rytmy. "Bunkka" není rozhodně nějaká juchačka za dvacet kaček, která vás po chvilce omrzí svou jednotvárností. Je to pestrá směs, která je mistrně uplácaná na ploše obvyklé délky alb.
Pilotní singl "Southern Sun" v podání Carly Werner je popík jako z čítanky, hodně vlezlý refrén, dobře napsaná melodie, který dal najevo, kam možná debut bude směrovat, ale bylo to jen klamné znamení, i když podobně je napsána i předposlední "Motion" v podání Grant Lee Philips. Úvod desky však obstarává našlápnutá úleťárna "Ready Steady Go", do které zarapoval Asher D, Paul vsadil na zaručený a značně provařený recept od
Prodigy a výsledek je hodně veselý a roztancovaný. Velmi vydařeným, již trochu komplikovanějším songem je "Hypnotised" s vokály
Tiff Lacey. Druhým singlem z desky je skladba "Starry Eyed Surprise", která je spíše odrapovaná než nazpívaná od
Shifty Shellshocka (ze skupiny
Crazy Town), je to trochu triphop, trochu reggae, taková letní pohoda. Ve víru triphopu je naladěná "Hold Your Hand" v podání Emiliany Torrini. Hip hopový opus "Get Em Up" a
Ice Cube je přesně takový, jako by se jednalo o skladbu na jeho vlastním albu. Závěrečný "duet"
Nelly Furtado a Trickyho "The Harder They Come"je vydařenou rozlučkou v trippopovém hávu. "Zoo York" brnká na vlnu world music a namluvená vsuvka "Nixon's Spirit" (převážnou část namluvila Hunter S. Thompson, ale jsou zde i samply z rádia) vybočují ze zpívaného formátu desky, přesto zde mají své místo.
Paul Oakenfold a jeho "Bunkka" je pelmelem, nápad s mnoha hosty byl také šťastnou volbou. Zajímalo by mě, kdyby na dveře nahrávacího studia nezaklepalo tolik hostů, co by na svém debutu Paul představil. Možná by to byla další tranceová deska, která by vám zapadla někde v šuplíku mezi ostatními, které se vám již ohrály. "Bunkka" má do trancu daleko, Oakenfold vsadil na rozmanitost materiálu, těžko se rozpoznává jeho rukopis, který vštěpil do svých remixů. Spojnice tady jsou, to ano, je to
Paul Oakenfold a jeho první album zní hodně moderně a ve výsledku se jedná o povedenou záležitost, která vás na každém place slušně roztančí. Rozhodně nezůstavejte sami doma, pozvěte své přátele a nechte se překvapit, kdo zrovna zaklepe na ty vaše dveře.