Především mladší generace bude mít Hapku spojeného hlavně s textařem Michalem Horáčkem a projekty, které tito dva pánové dělali od poloviny osmdesátých let. Jenomže v době, kdy mladý pan textař přinesl Hapkovi své první výtvory, byl už tehdy šedovlasý bard velkou skladatelskou hvězdou na tuzemském poli.

Už v roce 1964 totiž nenazpíval jeho "Malou píseň" nikdo menší než tehdy také ještě stále začínající Karel Gott. V té době Hapka komponoval především na texty Petra Rady a psal pro opravdu velmi pestrou paletu umělců - Milanem Chladilem počínaje, přes Milana Drobného, Hanu Zagorovou a mnohé další, Karlem Zichem konče. Jedna umělkyně se však už tehdy objevovala za mikrofonem při zpívání jeho písniček až podezřele často - Hana Hegerová.

Nikdo dřív ani později nedokázal Hapkovy písně interpretovat přesvědčivěji a důvěrněji než tato původem herečka, která velmi působivě excelovala v písních (či spíš hraných příbězích) "Pohrdání", "Tak být madonou" nebo v neskutečně mrazivém a emotivním "Rozvodu". Tam rozehrála všechny své emoce naplno. Rozhodně se však nedá říct, že by ostatní zpěváci a zpěvačky působili jako stafáž. Rázná odpověď (i když konkrétně v této skladbě romanticky něžná) se nachází v Neckářově "Písni pro Joriku", Matuškově orchestrální "Žít jen žít" nebo Kornově "Klaudii". Hapka dokázal napsat velkopanské filmové dílo i obyčejný popový hit, který však nepůsobil lacině. Jeho hudba se line snímky "Panna a netvor", "Tisícročná včela", "Fany" či "Léto s kovbojem".

Svého životního souputníka však našel až s Michalem Horáčkem. Společně se pak orientovali na velké projekty za účasti první ligy českého a slovenského popu, v jejich písních se objevovali snad všichni lidé, kteří v té době něco v tomto oboru znamenali, a vzniklo velké množství hitů. Je s povděkem, že díky mnoha licencím se editor Miloš Skalka nemusel na nic ohlížet a na tomto kompletu jsou opravdu prakticky všechny důležité písně, které Hapku jeho životem provázely.

V několika z nich se zde skladatel objevuje i jako sólový zpěvák. V tomto oboru sice není geniální, ať už kvůli drobné vadě řeči (vyslovování š, ž), nebo rozsahu, všechno však hravě přebíjí autenticitou, tím, že si každou slabiku a notu písně odžil. Milovník života a znalec žen dopřál dle svých vlastních slov vyjma jediného každému svému dítěti komfort své vlastní matky a i třeba z tohoto důvodu je dobře, že zde nechybí jeden z největších hitů "Kocour se schoulil na tvůj klín".

Maximálně je možná trochu škoda, že kvůli spolupráci s Horáčkem netvořil Hapka v pozdějším věku i s jinými, třeba mladšími, autory. Možná by to také bylo ku prospěchu věci. O tom už nyní ale můžeme jenom spekulovat. Fakt je takový, že bez Petra Hapky by byla historie české a slovenské populární hudby výrazně chudší a tento výběr jasně odpovídá na otázku: "Proč?"