S návštěvností podobných akcí to v posledních letech bývá jako na houpačce. Našlapaná sestava kapel však tentokrát přilákala do nuselské Sportovní haly Folimanka více než solidní počet vyznavačů oldschool metalu. Do Prahy se sjeli nejen metalisté z celé republiky, ale v davu šlo zaslechnout například i maďarštinu.

Brzy se ukázalo, že návštěvnost silně přesáhla kapacitu prostoru. Z útrob haly se stalo žhnoucí peklo. Tlačenice a fronty byly všudypřítomné. Je tedy zcela na místě položit otázku, zda koncert neměl proběhnout v jiném, větším objektu. Dá se pochopit obava organizátorů z pronájmu větší haly - přece jen doba, kdy na Obituary a Napalm Death přišlo na deset tisíc lidí, je dávno pryč. Satanžel sázka na Folimanku tentokrát nevyšla a mnoho lidí odcházelo z koncertu otrávených, případně se na plochu při vystoupení headlinera pro tlačenici ani nedostalo.

Dalším, dodejme ještě podstatnějším problémem, byla velmi špatná akustika prosklené haly. Po většinu hrací doby všech kapel zvuková kvalita oscilovala mezi katastrofou a (pod)průměrem. Lepší poslechový zážitek přineslo překvapivě sezení na boční tribuně. Moshechtiví jedinci si pod pódiem museli povětšinou vystačit s rytmickou sekcí doplněnou o zastřené, nečitelné kytary a vokál.

Nekvalitní zvuk patrně nejvíce odnesli kanadští Voivod. Mongrainovy kytarové disharmonie zněly ještě více kakofonicky, než je záhodno. Sympatické kvarteto v čele s frontmanem Snakem tradičně hýřilo dobrou náladou, z muzikantů sálala pohoda a uvolněnost, ale produkt linoucí se z aparatury příliš důvodů k úsměvu nedával. Voivod se již tuzemskému publiku rozhodně představili v lepších, důstojnějších podmínkách.

Následující grindcoreoví praotci Napalm Death řádně přitopili pod kotlem. Právě u jejich zběsilé produkce nepříliš čitelný zvuk vadil zřejmě nejméně. Publikum i kapela pařily na maximum. Barney si opět neodpustil své typické kázání. Zkrátka jízda, vše při starém. Vystoupení bylo rozhodně více k tanci než k poslechu - jestliže na letošním Brutal Assaultu měli Napalm Death snad nejhorší zvuk ze všech kapel, jejich příznivci si v Praze v daném ohledu chuť příliš nespravili. Vály jako "Scum" či "Nazi Punks Fuck Off" ale na lidi opět fungovaly.

Zvuk se o něco zlepšil s nástupem amerických veteránů Obituary. Ti naplněné hale naservírovali poctivou lekci toho nejhrubšího deathmetalového oldschoolu bez jakéhokoliv prostoru pro kompromisy či progresivnější přístup. Floridská sebranka odehrála svůj standardní set, kterým se poslední roky prezentuje. Poctivá práce, avšak bez větší přidané hodnoty. Nejvíce se pochopitelně citovalo z kultovní desky "Slowly We Rot" a lidé se rozhodně bavili, soudě dle vzrůstající intenzity kotle pod pódiem. Za výše popsaných podmínek kapela nepochybně předvedla slušné vystoupení. K extázi však mělo daleko.

Vrchol večera tak jednoznačně přišel s nástupem britských Carcass. Zvuk se v průběhu jejich setu ustálil na poslouchatelné úrovni a prezentovaný materiál nabídl přece jen o něco více rozmanitých kompozic. Jeff má stále velmi slušné hrdlo, kytarový tandem Steer-Ash funguje bez problémů a Dan Wilding je ostřílený vládce paliček a pedálů. Škoda, že jeho souprava byla o něco utopenější. Carcass vsadili především na novější materiál z poslední řadovky "Surgical Steel", došlo však i na staré fláky a hitovky "Exhume to Consume" nebo "Corporal Jigsore Quandary". Výkon formace rozhodně potěšil a celkový dojem z akce nepochybně vylepšil.

Ne každý však měl dostatek sil, aby v přecpané hale své oblíbence zhlédl. Pobýt na ploše celý set představovalo pro mnohé nadlidský výkon. Tím nemyslím jen značný počet pod obraz zpitých individuí povalujících se všude možně, ale i osoby, které na Carcass přijeli poměrně zdaleka, avšak výheň na palubovce je brzy vyhnala pryč. Však se také po skončení setu britských patologů prostorem haly neslo nepřeslechnutelné klení.

Akce ukázala, že kvalitní sestava dokáže stále zmobilizovat tuzemskou metalovou obec. Kéž by to bylo pravidlem. Organizátoři by se tak nemuseli obávat podobné koncerty pořádat ve větších prostorách, například v menší z hal na Výstavišti. Chabé zvukové vlastnosti Folimanky totiž ani méně zaplněná plocha nenapraví.