Ke Kensington snad jen jedno: Je to kult

06.11.2015 15:00 - Jan Trávníček | foto: www.klapper.cz

Zase to dokázali. Nezklamali. Strhli. Roztancovali. Rozezpívali. Rozeskákali. Odrovnali. Převálcovali. Zbourali. Nadchli. Další z koncertních štací v Česku sice byla v lecčems jiná než ty předchozí, těžko byste ale v Rock Café našli někoho, kdo by odcházel nespokojený. Kensington prostě vědí, jak na to.

Live: Kensington

místo: Rock Café, Praha
datum: 4. listopadu 2015
support: No Distance Paradise
setlist: All For Nothing, Words You Don't Know, Riddles, We Are The Young, Ghosts, Rivals, Don't Walk Away, Done With It, War, Let Go, Don't Look Back, Home Again, Perfect Family Day, Streets, Little Light

Kensington, Rock Café, Praha, 4.11.2015
© www.klapper.cz
V lednu byl jejich koncert v Rock Café označován za jeden z možných adeptů na koncert roku. Ani v listopadu nadšení z něj nepolevilo. Návrat na místo činu tak vyvolával otázky: Dokážou si nizozemské superhvězdy obhájit post výjimečně kvalitní kapely, úspěšné nejen díky své živé produkci? Nestane se z listopadového koncertu jen chudý příbuzný staršího bratříčka? A jak dopadne srovnání s letními festivaly? Dorovnají úspěch na festivalu Fingers Up? A jak jejich show zarezonuje v porovnání s tou na Szigetu?

Otázek bylo hodně, na odpovědi si však obdivuhodně zaplněný klub musel počkat až do dvaadvacáté hodiny. Společnost mu k tomu dělali spolehliví indierockoví Olomoučáci No Distance Paradise, kteří stejně jako v srpnu před hlavní hvězdou odehráli pár ukázek z možná trošku nedoceněného debutu "Challenge Gravity". K tomu přidali pár novinek z druhé desky, kterou stejně jako prvotinu chystají za pomoci osvědčeného producenta Dušana Neuwertha. Pozorní fanoušci po skončení jejich setu mohli na pódiu mezi bedňáky zaregistrovat i Martyna Starého z Holden Caulfield, po kterých právě Máca Procházka a spol. převzali roli předskokanů nizozemských hvězd.

Kensington, Rock Café, Praha, 4.11.2015
© www.klapper.cz
Kensington mohli odehrát totéž vystoupení jako v létě či na začátku roku a nejspíš bychom jim to všichni opět spokojeně zbaštili. Ale oni ne. Do setlistu kladoucím důraz zejména na desítkovou desku "Rivals" naházeli i pár starších hitů a mezi přídavky se vklínila také relativně neznámá stonerrocková smršť "Perfect Family Day", jež mnozí slyšeli úplně poprvé, o to více však zarezonovala.

To už ale trochu předbíháme. V klobouku tradičně vystupující zpěvák Eloi Youseff je znám pro svůj odměřený projev, pohledy úkosem a dlouhé zahřívání se na provozní teplotu, což mu tentokrát vydrželo díky vytrvalým problémům se zvukem a kytarou o něco déle, než je zvykem. Hecování a vůbec komunikaci s publikem tak opět obstarával spíše kytarista Casper Starreveld. A protože si u nás už Kensington vybudovali solidní fanouškovskou základnu, nebyl s pěveckým doprovodem nebo tleskáním do rytmu žádný problém. Skupina se od táhlejších, zasněnějších hitů ze startu (mezi nimiž zazněl i "Ghost", který Youseff netradičně doprovodil na klavír) postupně dostávala k těm popovějším, skočnějším kouskům a spolu s nimi se zlepšovala už tak skvělá atmosféra. A čím lépe reagovali fanoušci, tím radostněji hrála kapela, čímž se koncert dostal do spirály gradující euforie, z níž nebylo úniku.

V Berlíně natáčená třetí řadovka, za jejímž úspěchem stojí také producent Tom Lord-Alge (mixoval například "Infinity On High" Fall Out Boy, "Enema Of The State" Blink 182 či "Bridges To Babylon" Rolling Stones), vyprodukovala skupině spoustu hitů. Ze středečního večera ale v paměti asi nejvíce utkvěla roztančená "WAR" s nezanedbatelným sing-alongem nebo radostná "Done With It", u níž si Casper Starreveld vzpomněl na rozhovor, který musicserveru poskytl a v němž jsme se spolu bavili o bazénu na festivalu Fingers Up. Jakmile ho kytarista zmínil, sál explodoval nadšením. Není tak pochyb o tom, že přinejmenším polovina klubu viděla Kensington naposledy právě tam. A aby těch ovací a fantastické nálady nebylo málo, tak o pár chvil později už si lidi lezli po ramenou, skákali do rytmu a když si zpěvák a kytarista zaimitovali country, pobavili sebe i nás tak, že "Home Again" málem smíchy nedohráli.

Kensington, Rock Café, Praha, 4.11.2015
© www.klapper.cz
Epický finiš s vykřičenými hlasivkami ve "Streets" a "Little Light" samozřejmě nechyběl ani tentokrát a o jeho grandiózní velkoleposti svědčí i zalehlé uši nejednoho z návštěvníků. Ctěný čtenář snad odpustí to výrazivo, ale nezbývá než říct, že to bylo opět prostě boží. Těžko proto rozsoudit, který z letošních koncertů Kensington byl nejlepší. Každý z nich měl zkrátka něco svého, kvůli čemu se vyplatilo na něj zajít. A pro všechny čtyři platí, že patřily k tomu nejlepšímu, co jste letos na pódiích v klubech i na festivalech mohli vidět.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY