Česká mužská country není pouze Michal Tučný. K nejčelnějším představitelům patří bez diskuse i Tomáš Linka. Člověk, který je spojen s mnoha zásadními kapelami i písněmi, slaví sedmdesátiny a ohlíží se za svojí kariérou na bilančním dvojalbu "40 odstínů country".
5/10
Tomáš Linka - 40 odstínů country (To nejlepší)
Skladby: Jesse James, Hardy, Já v poslední době, Kamarád, Tak já jdu dál, Jarní zpráva, Taneček, Čím jezdí láska, Svítá ve tvých tvářích, Lojza a Líza, Paní má se má, Kovbojové a klauni, Jitro vchází oknem, Je mi líto, Půlnoční kovboj, Ten krám je můj džíp, Chci být vodou na tvůj mlýn, Návraty, Bídnej, stár, Tisíc mílí nikam, To nejlepší dát, Hraj fér, Do tmy se koukej, Kouzelnej kout, Vendo, končím, jdu, Vyznání pumpařovo, Do Austrálie, No tak dělej!, Hoštická hymna, Když Tě zítra nepotkám, Volný pád, Nesmělý, Byl to pád, Vánočí čas, Tequilla Sunrise; Bonusy 2015: Key West, Obraz, Jasná volba, Tři pírka, Lolita
Vydáno: 11.09.2015
Celkový čas: 60:30 + 74:44
Vydavatel: Supraphon
Tomáš Linka měl hudbu v krvi již od svého nejútlejšího dětství. Díky otci, který byl členem harmonikové skupiny Harmonyton, se začal velmi brzy učit na foukací harmoniku a v deseti letech ji ovládal. O sedm let později už hrál na baskytaru v bigbeatové skupině Merkur a zlom přišel o rok později, kdy banjista Marko Čermák hledal posilu do své hvězdné formace The White Stars (hráli zde i Mirek Hoffman či
Ivan Mládek) a ten ji hned přenechal svému synovi.
Ještě jako The White Stars natočili minimálně jeden megahit "Jesse James", který nesmí chybět v žádném countryovém zpěvníku a otevírá i tento výběr. Posléze se přetransformovali v
Greenhorns, kde měli pěvecké posty pod palcem především Mirek Hoffman a
Michal Tučný. Linka se mimo svou foukací harmoniku ale také za mikrofon několikrát dostal a výsledek je možno slyšet i prostřednictvím několika coverů na tomto albu.
Greenhorns se ale vlivem sporů uvnitř kapely rozpadli a Linka se přidal k Fešákům. To bylo hodně plodné období a z něj pochází patrně dva nejznámější Linkovy hity vůbec - duet s Michalem Tučným "Lojza a Líza" a "Paní má se má". Ta je sem umístěna v novější verzi, stejně jako několik dalších písní, což je jeden z problémů této kolekce. Díra v chronologii. Skladby jsou seřazeny pěkně za sebe, ale mezi posledními dvěma zmiňovanými zeje patnáctiletá propast, takže skok ve zvuku je velký a může se zdát, jako by pro zpěváka léta osmdesátá ani neexistovala. Jasně, zažil zde neúspěch se založením formace Kanafas, písní a desek však i v tomto období natočil dost a je s podivem, že zde není žádná památka z té doby v podobě originální, byť jediné písně.
V novém tisíciletí naplno Linka rozjel svůj koncertní projekt Přímá linka. Druhé sólové album stále nedodělal a nezdá se, že by to bylo jedním z jeho vytyčených cílů. I na druhém disku je několik podařených a milých záležitostí - viz "Do tmy se koukej" nebo hned pět čerstvých bonusů. Nelze nezmínit ani spolupráci s nedávno zesnulým Pavlem Brümerem.
Velkým nedostatkem jsou zde však texty, které si Linka píše především sám. Často jednoduché rýmovačky, v nichž
vyniká například "Hoštická hymna", vzniklá na počest legendárního festivalu Stodola Michala Tučného. Jaké štěstí pro Michala Tučného, že měl svého Zdeňka Rytíře.
Přesto by bylo škoda dílo zcela smést ze stolu. Linka si svou vydobytou pozici určitě zaslouží.