Důvodem pro vydání kompilace je výročí sto let od narození jediného syna sicilského hasiče Anthonyho a přistěhovalkyně Delly Gavarantové. Čím tedy Frank Sinatra oslovil posluchače, kteří by jinak o swing uši neotřeli? Neopakovatelným frázováním, podáním písní, a hlavně jejich kvalitou. O tom, že hudba první poloviny dvacátého století se stále hojně prosazuje i v tuzemsku, by mohl vyprávět třeba Ondřej Havelka. Má v sobě ducha tak silného, že dokonce vznikla i její nová odnož, která je stravitelnější pro mladé posluchače - elektroswing.

Sehranost a plnost zvuku orchestrů té doby je omračující, a pokud se k tomu přidá hlas se schopností vyprávět příběhy, které dokážou strhnout, melancholicky pohladit po duši a připomenout, na co sváděli naši dědečkové babičky, je hned jasno, proč se k tomuto stylu lidé nadále vracejí.

Sinatra, který měl vlivné styky, v prezidentských volbách pomáhal klanu Kennedyů a spekulovalo se i o provázanosti s mafií, pořídil svoji první nahrávku v červenci roku 1939 s orchestrem Harryho Jamese. Jak připomíná v bookletu Charles Pignone, kariéra tohoto mistra by se dala rozdělit na čtvrtiny. Tu první strávil s velkými orchestry a pak se dostala ke slovu velká vydavatelství - Columbia, Capitol a Reprise. Kariéra tohoto umělce měla svá hlušší místa, ta však dokázal zaplnit filmem. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let se Sinatrovi opravdu nezpívalo lehce a k návratu popularity mu výrazně pomohla role ve snímku "Odtud až na věčnost". Odnesl si za ni Oscara a následoval návrat na vrchol popularity.

Existuje spousta lidí, kteří nemusí být Sinatrovými zarytými fanoušky, ale respektují jeho tvorbu a mají velké uznání k tomu, co dokázal (jako autor recenze). Tito posluchači si nemusí pořizovat všechna alba a nahrávky, ale třeba chtějí mít ve své sbírce pouze jeden opravdu reprezentativní výběr jeho tvorby. A tím by se mohla stát právě recenzovaná kompilace: nechybí na ní totiž nic zásadního. Nádherné klenuté melodie "Young At Heart", "All The Way" či "In The Wee Small Hours Of The Morning" se proplétají s odpíchlejšími kousky "Learnin´The Blues", "Come Fly With Me" či s (díky sitcomu "Ženatý se závazky" i u nás velmi dobře známou) "Love And Marriage".

Jak album chronologicky postupuje, dostává se i na notoricky známé popěvky "Strangers In The Night" či "New York, New York". A samozřejmě i "Frankie dokonale odzpieva svoju slávnu 'My Way'," jak zpívá ve skladbě "Nočná Optika" Richard Müller. O oblíbenosti této písně mezi domácími interprety hovoří i několik coverů - seriózními počínaje (Petra Janů a "Má pouť"), odlehčenějšími konče (Mig 21 a "Mávej").

Žádnou zásadní výtku opravdu nelze najít. Obal alba je doplněn mimo sleeve note i několika zpěvákovými citáty, perfektní dokumentací i povedenými fotografiemi. Frank Sinatra je i sedmnáct let po smrti stále mezi námi, s hudbou, která bude oslovovat i další generace a budou ji zpívat hvězdy mnohem mladších ročníků, než jsou ty dnešní.