Všichni příznivci metalcoru, hardcore punku, melodického hardcoru a dalších příbuzných žánrů měli v neděli večer velké hudební hody. Večer plný tvrdé muziky odstartovalo uskupení Oathbreaker. Odtažitě působící formace odpálila svůj půlhodinový set už o půl sedmé večer, ve srovnání s ostatními vystupujícími se ale kdovíjakých ovací nedočkala. Velmi slušně zaplněný Lucerna Music Bar se tou dobou teprve zahříval opatrným headbangingem, a jelikož to bosá a naprosto zahalená zpěvačka Caro Tanghe nepřeháněla s komunikací, mohli jste si v klidnějších pasážích (pravda, mnoho jich nebylo) všimnout, že si během jejich koncertu spousta lidí spíše povídala s kamarády.

To melodicky hardcoroví Hundredth si plnou pozornost vysloužili velmi rychle. A už během prvního songu jeden z fanoušků odstartoval mohutné stagedivingové veselí. Kapela hrála svižně a agresivně, frontman Chadwick Johnson běhal tam a zpátky po všech stranách pódia, prvním řadám křičel refrény přímo do obličeje, sliny vyplivoval vysoko nad sebe, aby je pak neúspěšně chytal zpátky do pusy, a vůbec dával najevo, že není žádnou nafrněnou hvězdou, ale naopak jedním z nás. V publiku se díky jeho ohromujícímu snažení vytvářely mosh pity, neúnavní fanoušci z pódia dokonce metali salta a nezřídka se stalo, že pařící lidi v kotli pod nimi byli natolik vytížení jinými aktivitami, že je nestíhali chytat, a docházelo tak k mnoha bolestivým pádům. Rozjezd to byl ale rozhodně povedený a až Hundredth v červnu vyjde nová řadovka "Free" a přiblíží se další turné, je zřejmé, že po včerejší divočině na ně v Praze bude čekat solidní základna nových příznivců.

Co si Hundredth teprve budují, to už Cancer Bats mají dávno jisté. Neúnavní kanadští dřevorubci nás navštěvují prakticky neustále, takže zatímco před pár lety si na ně na Rock for People zaskákala jen hrstka nejvěrnějších, dnes byste jejich povedenou novinku "Searching For Zero" našli v přehrávači kdejakého potetovaného hardcoristy s kšiltem na hlavě a tunely v uších. Zpěvák Liam Cormier byl toho večera ve skvělé náladě, a pokud právě nedělal ksichty při společných fotkách s fanoušky u stánku s tričky, nostalgicky vzpomínal na rok 2007, kdy u nás spolu s The Bronx a Rise Against hráli poprvé. Případně si oprašoval českou slovní zásobu. Třeba slovem volant.

Z hudebního hlediska se Cancer Bats pochopitelně opět věnovali svému syrovému hardcore punku, ale ač se to v rozhovorech snaží popírat, co to dá, je zřejmé, že nedávné turné s covery Black Sabbath na jejich tvorbě zanechalo otisk. Temný sabbathovský sludgemetal je zkrátka směr, kterému je zvláště v době úmrtí zpěvákových nejbližších těžké nepodlehnout a i podle novinky "Beelzebub" lze tušit, že v jejich hudbě bude hrát stále výraznější roli.

Reakce publika ale daly jasně najevo, že na podobné úvahy v tu chvíli není čas. Kdo si ten večer nezaskákal, jako by nebyl, přičemž netrvalo dlouho a z pódia se do lesu zdvižených rukou začaly pouštět i holky. V kotli to celou dobu vřelo jak v rychlovarné konvici a frontman řádil tak, že mu šňůra od mikrofonu létala i dva metry vysoko. A to vše korunované coverem "Sabotage" od Beastie Boys. Paráda.

Jestliže v nejtvrdších žánrech loňský rok patřil novinkám Slipknot, Architects, Suicide Silence a Machine Head, ten letošní se zatím nese v oslavování čerstvého materiálu od Stick To Your Guns, Sleeping With Sirens a While She Sleeps. Na první zmíněné si musíme počkat do 18. května, While She Sleeps nám svou úžasnou třetí řadovku "Brainwashed" odprezentovali už včera.

Po smrštích, jaké si na české publikum připravily předkapely, se pochopitelně očekávalo velké finále a netrvalo dlouho a pětičlenná skupina vedená Lawrencem Taylorem ukázala, že v žánru metalcoru aktuálně patří ke špičce. Hutný, valivý zvuk kytar a burácející bicí byly v kombinaci se sebejistým vokálem frontmana smrtící kombinací, a když zhruba ve třetině setu došlo na hitovku "Seven Hills", mezi fanoušky to vyvolalo naprostou anarchii. Náhle chtěli skákat z pódia snad úplně všichni, a tak se tam během okamžiku vydrápalo přinejmenším na třicet lidí. Koncert se tak během několika vteřin změnil v nezměrně euforickou soutěž o to, kdo z pódia seskočí nejoriginálněji, případně kdo si nejvíc nabije.

Řád do toho vnesl až zasahující sekuriťák, který rozdivočelým, ale zároveň slušně se chovajícím příznivcům kapely musel názorně připomenout, kde je jejich místo. Skákalo se však i během následujících hitů. Jak těch starších, ("Death Toll", "Our Courage, Our Cancer"), tak těch novějších (závěrečná "Four Walls" či fantastická "Our Legacy", což byl absolutní hudební vrchol večera).

Na rukou nadšeného obecenstva se pochopitelně nechali nosit i členové While She Sleeps, ale kdo je opravdový frajer, se ukázalo až u předposlední "Crows". Tehdy se zpěvák prosmýkl davem, doběhl do prvního patra za fanoušky na balkóně a za naprostého odevzdání důvěry ve své věrné z několikametrové výšky seskočil dolů. Bezpečným přistáním na rukou armády svých přívrženců tak potvrdil, jak je metalová, potažmo hardcorová komunita soudržná. A byl to jen jeden z mnoha příkladů, že 12. dubna se od příchodu do klubu až po závěrečné vyzvedávání svršků v šatně povedlo prostě úplně všechno.