Robbie Williams koncem minulého roku šokoval své fanoušky tím, že bez předchozího upozornění vydal novou desku. Učinil tak bez pomoci vydavatelství a téměř bez jakékoliv reklamy. Je "Under The Radar Vol 1" pouze pokusem vytřískat z fanoušků nějaké peníze, nebo plnohodnotným albem?
Když vydává
Robbie Williams desku, většinou se to neobejde bez bohaté propagace. Vydavatelství zásobuje média pravidelnými tiskovými zprávami, na YouTube se objevují videa ze studia a z rádií slýcháme minimálně dvě singlová ochutnávky. To ale neplatilo v případě posledního kousku "Under The Radar Vol 1". O něm vědělo do poslední chvíle jen pár vyvolených a sám interpret vše zveřejnil pouhý týden před jeho vydáním. A ještě k tomu
newsletterem, kde fanoušky lákal na (před)objednávku.
Jak tento fakt, tak i samotný název naznačují, že titul "Under The Radar Vol 1" tak trochu vybočuje z Robbieho dosavadní diskografie. Novinku si totiž vydal sám, prodává ji výhradně přes svůj oficiální web, a pokud si trošku (víc) připlatíte, CD vám i vlastnoručně
podepíše. Nutno ale dodat, že když vám nosič přijde domu, zjistíte, že jde pouze o
pálenku, tedy CD-R s potiskem horní strany.
Naštěstí je to ale vlastně jediné negativum, které "Under The Radar Vol. 1" má. Oficiálně sice jde o kolekci raritních nahrávek, b-stran a demoverzí, což může vytvářet dojem, že si dvojnásobný otec chtěl
svým odpadem trošku přivydělat, ale opak je pravdu. Mezi čtrnácti písněmi najdeme hned několik opravdu hodně povedených songů, díky kterým by se Robbie mohl po čase opět vrátit i do nejvyšších rádiových rotací.
Desku otevírá výborná
bondovská "Bully", kterou zpěvák před časem
nabídl fanouškům k bezplatnému stažení a zároveň ji věnoval i do reklamní kampaně jednoho francouzského výrobce kávy. Hned za ní následuje skvělá popová "Raven", již stejně jako první jmenovanou produkovali Tim Metcalfe a Flynn Francis. Ti jsou na
radaru zastoupeni hned v pěti písních (nejvíce návyková je jednoznačně "Surrender") a dávají vzpomenout na natáčení tři roky staré řadovky
"Take The Crown". Právě při jejích přípravách songy vznikly a je opravdu nepochopitelné, že se nakonec do tracklistu nevešly.
S obdobným podivem lze vnímat, že na žádné z předchozích desek zatím nevyšla balada "The Edge", jemně rocková "All Climb On" nebo "National Treature" - všechny prezentují několikaletou úspěšnou spolupráci Robbieho s
Guyem Chambersem. Tihle dva si rozumí téměř beze slov a výsledkem jejich téměř dvě dekády trvající spolupráce byly (a nadále jsou) skladby postavené na velmi líbivých refrénech a jednoduchých, leč chytlavých melodiích (stačí zmínit hity "Lazy Days", "Angels", "Let Love Be Your Energy" nebo "Feel").
Pokud budeme album "Under The Radar Vol. 1" považovat za klasickou řadovku, jde rozhodně o jednu z nejlepších, které
Robbie Williams za poslední léta natočil. A jestli budeme desku vnímat
jen jako kolekci nevydaného materiálu, která měla za úkol potěšit skalní fanoušky, jde o nádherné gesto jednoho z nejúspěšnějších interpretů jednadvacátého století, který nás může v budoucnu ještě hodně překvapit.