Kleopatra - žena, která zaujala pevné místo ve světových dějinách. Ovládla srdce mužů, získala obdiv žen, slávu a bohatství. S tím vším přišla však také náhlá a tragická smrt. Příběh egyptské královny se nesmazatelně vryl na stránky historie a do děl mnoha významných světových spisovatelů i filmařů. Byla jen otázka času, kdy se v českém pytli plném "českých" muzikálů ocitne i toto lákavé a pompezní téma. Na hudební ztvárnění však dostala bohužel chuť naše "přední" disco hvězda 80. let - Michal David. Výrobu pěkného, komerčního kousku vzal pěkně od podlahy, jak se patří na ostříleného showmana.

A jelikož je na českém hudebním trhu málo zbytečných CD, které mají velkou prodejnost, objevuje se na pultech obchodů i výběr hitů "Kleopatry". Poslechnout si však soundrack a nejít na představení, to prostě nelze. Nejen že vůbec nepochopíte, o co tu jde, ale tak nějak vás to nutí udělat srovnání a doufat, že naživo to nebude tak zlé. I já jsem tedy podlehla této promyšlené marketingové strategii a po masírce letáků a upoutávek po celé Praze jsem se vydala do divadla Brodway na "Kleopatru". Sice jsem hned v úvodu litovala, že jsem měla zůstat u CD, ale nebylo úniku. Diváky přivítal sám pan David a show mohla začít. Jak se na vás chrlí jedna scéna za druhou, doprovázená velkou multimediální projekcí Filipa Renče, klasická muzikálová přezvučenost vás vrhne do děje tak, že nestíháte vnímat kvalitu hudby, zpěvu, natož texty, a tak si jen prohlížíte osoby na jevišti a hodnotíte. Celý příběh je rozdělen na dvě dějství, v první části se odehrává vstup Kleopatry do hry o egyptský královský trůn a smrt Caesara. Druhá část pojednává o lásce Marca Antonia ke Kleopatře a jejich osudné smrti. Kdo nemá přehled o historickém pozadí, nemusí se bát. I s tím se počítá. Děj totiž provází dvojice bohů Isis a Jupiter, kteří vám po "lopatě" ozřejmí souvislosti příběhu. Historik, by při odchodu z představení zaplakal. Konzumní divák, sbírající si do svého deníčku počet shlédnutých hvězd, by možná odešel nadšený. Velmi rozporuplné pohledy. Otázkou je, z jaké strany tedy ke "Kleopatře" přistupovat.

Mně přísluší ten hudební úhel pohledu, a proto se nebudu pouštět do sáhodlouhého vyprávění děje, který i přes to, že je dosti složitý a místy až příliš vykonstruovaný, nemá téměř žádnou vypovídací historickou hodnotu. Stejně jako na desce zde uslyšíte a uvidíte několik našich předních pop hvězd. V roli Kleopatry to je Bára Basiková / Ilona Csáková / Monika Absolonová a Radka Fišarová. Asi se ani nemusím pozastavovat nad jejich společným hitem "Teď královnou jsem já", která je rádiovou verzí stejně jmenované skladby a kopií písně "Chci královnou se stát". K téhle skladbě plné lesku a přezpívávání třech hudebních sokyň mohu jen dodat, že "Davidovská" továrna na hity se nezapře, protože slyšet na jednom představení a jedné desce jednu věc nejméně třikrát, to pěkně vleze pod kůži, a pak si to můžete doma při trpném úklidu pěkně pobroukávat. Takhle se i ta nejnepodařenější písnička může stát šlágrem sezóny. No, není to dobrý recept na úspěch?

Vrátím se ale k CD. Ke Kleopatře samozřejmě patří i muži. Kdo jiný, než Martin Pošta může svým hlubokým hlasem zanotovat vtipnou "Vykutálenou" a stát se tak velkým Caesarem. Toho však alternuje i vynikající, leč do Kleopatry se nehodící Jan Apolenář a průměrný Lešek Semelka. Na desce najdete několik skladeb, kde tyto pány uslyšíte. Třeba hned v úvodní "Ave", kterou už zaručeně odněkud znáte nebo ve skladbě "Pod tvými ochrannými křídly" či "Za to se platí". Jednotlivé hudební motivy a texty všech písní nemá vůbec cenu rozebírat.

Vše mohu shrnout do jednoho velkého českého muzikálu, kde se mísí klasické cajdáky jako je "Velká píseň o Nilu" nebo "Když v Deltě svítá" s pompezními velkozpěvy jako je "Sláva, sláva". Když si k tomu představíte lesk dekorací a strnulost účinkujících, kteří neumějí nic než normálně zpívat, tak už asi není třeba dál nic rozvíjet. Snad jen Pražský studentský orchestr se ukázal ve své poctivé, vysoké hudební kvalitě.

Na CD je 16 kousků, takže z hlediska množství skladeb se určitě nudit nebudete. Je vidět, že "Kleopatra" má velké cíle, určitě ji čeká úspěch i v zahraničí. Alespoň si bude Michal David moci svou exibici před představením vybíjet i ve světě. No, doufejme, že tomu tak bude a u nás už podobné "hrátky" na muzikál konečně přestanou. I když, dokud na ně budeme jezdit zájezdy, tak mají reálnou šanci držet se na naší scéně jako klíšťata.