Kiesza na "Sound Of A Woman" ukazuje, jak má vypadat správný debut

13.11.2014 08:00 - David Böhm | foto: facebook interpreta

"Sound Of A Woman" je deska, která vás během padesáti minut zvládne roztančit i rozbrečet. Přesto se rozhodně nebavíme o zvukově roztříštěném materiálu: všechno drží pohromadě a Kiesza si určitě nezaslouží zapadnout a stát se takříkajíc one hit wonder.
8/10

Kiesza - Sound Of A Woman

Skladby: Hideaway, No Enemiesz, Losin' My Mind (feat. Mick Jenkins), So Deep, Vietnam, Bad Thing (feat. Joey Bada$$), What Is Love, Sound Of A Woman, The Love, Piano, Giant In My Heart, Over Myself, Cut Me Loose
Vydáno: 17.10.2014
Celkový čas: 50:21
Vydavatel: Universal
Kdo by neznal hitovku "Hideaway". Rudovlasá Kanaďanka s námi trávila snad každý letní den. Na desku mohla song umístit s dalšími dvanácti neslanými-nemastnými výplachovkami. To se však nestalo a Kiesza nám servíruje takové retro, které by jí mohla závidět i Lana Del Rey. Nečekejte však ultrapomalé balady (i když i na ty dojde). Tahle holka nás zve hlavně na taneční parket.

Informační okénko

Jak se ta polská Kesha vlastně čte? Žádné Kíza, Kieza, ani Kéza, nýbrž Kejza.

Dalši položka na seznamu se jmenuje "No Ememiesz", což je takový větší, klubovější sourozenec prvního singlu. Co ale tento song (a vlastně i celou desku) vytahuje do kvalitativních výšin, je hlas zpěvačky. Taková "Loosin' My Mind" zpívaná běžnou popovou interpretkou by nikoho neohromila, hlas Kieszy ale snadno klouže z nízkých poloh do těch vysokých. Z toho by si leckteré hvězdy mohly vzít příklad.

Hudební nápady producenta jménem Rami Samir Afuni, který pomohl například LMFAO nebo Miley Cyrus, jsou občas skutečně ohromující. Pustíte-li si "So Deep" do sluchátek, budete pohlceni tajemným, hlubokým hlasem odříkávajícím refrén. Ze zasnění ale vytrhne trip-hopová smršť, která se na vás v závěru spustí.

Ve druhé polovině alba nalezneme jedno překvapení: přezpívanou verzi party hitovky "What Is Love" od Haddaway. A ne ledajakou. Klavírní podklad a smyčce totiž dodávají textu nový význam. Krásná poklona devadesátým létům. Jednoduše geniální. Pokud byste neměli klavírovek dost, těšte se na závěrečnou "Cut Me Loose", v níž se jenom potvrzuje, že Kiesza není jen taneční divou, ale i úžasnou zpěvačkou balad. Mimochodem, pokud byste dále lačnili po méně produkčně upravované poloze interpretky, na YouTube se válí spousta demonahrávek z dob, kdy jako muzikantka teprve začínala - tehdy (přibližně v roce 2008) se snažila prosadit folkem.

Vadou na kráse je snad jen fakt, že nás pětadvacetiletá tanečnice před vydáním celého počinu lehce rozmazlila - každý týden jsme se mohli těšit na nějakou tu ochutnávku. To, co nám nebylo do dne vydání odhaleno, sice není vyloženě slabé, ale v porovnání s dříve vypuštěným materiálem ničím nevyniká. Jde například o "Piano" či "Over Myself". Takový lehký nadprůměr. Na toto zaváhání ale rychle zapomenete, protože se po zmíněných písních objeví druhý singl "Giant In My Heart", o jehož schopnosti posluchače absolutně pozřít by se klidně dala napsat seminární práce.

Konečně se nám tedy zase dostalo nějakého nového zajímavého ženského jména spojeného s taneční hudbou. Vždyť v rádiích se to hemží samými muži. Po desce sáhněte pokud možno před návštěvou diskotéky. Výborně totiž rozehřeje.


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

  • No to snad ne.... (Tomáš, 28.11.2014 19:44) Reagovat

    Tak jsem si tu desku bez předsudků a jakýchkoliv přehnaných očekávání pustil a teprve poté si přečetl tuhle recenzi. A jestli jsem k něčemu došel, tak hlavně a především k tomu, jak nekompetentní autor David Böhm je. Netvrdím, že musí hrát na nějaký nástroj, aby zde mohl vyjádřit svůj názor, to se od recenzentů nevyžaduje. Měl by však mít v první řadě opravdu hodně naposloucháno a načteno a v té druhé by měl rozumnět hudbě, o které se rozhodne psát. To se tady neděje.

    Kiesza totiž na svém debutu míchá utahané devadesátkové balady bez nápadu a jednoduchý, ničím nekomplikovaný deep house, tedy žánr, který v poslední době reprezentují lidi jako Fritz Kalkbrenner, nebo i na musicserveru recenzovaní Clean Bandit, Disclosure či Kele. O ničem takovém se ale David nezmiňuje a z jeho textu je znát nejen to, že netuší, co je to deep house a Kieszu mylně řadí do taneční hudby (nejspíš proto, že ji zná jen z Evropy 2 a ta přece nic jiného než tanyny tanyny nehraje), ale také že mu tato jména mnoho neříkají. A pokud ano, nevidí v nich spojitosti.

    Tím se dostáváme k druhému problému a sice, že David hudbě nerozumí. Snad až na klavír a smyčce, které by poznalo i pětileté dítě není v recenzi nikde zmíněno, s jakými nástroji nebo samply Kiesza pracuje a zda se jí to daří lépe či hůře než u konkurence. Na místo toho se čtenář bez jakkoliv relevantní argumentace například dozví, že je to "jednoduše geniální". (Ne, Davide, klavír fakt žádné další vyznění odrhovačce od Hiddeway nedodává.)

    Nic podobného by člověk, který má naposloucháno a přemýšlí nad tím, co píše, nemohl poslat do světa. Naopak by Kieszu správně odstřelil jako one hit wonder, který podobně jako srovnatelně unylá Ella Henderson recykluje devadesátky, deep housu nepřináší absolutně nic nového a netuší, že takhle dlouhá deska plná monotónních písniček s podobnou stavbou a tuctovým, nezapamatovatelným vokálem nemůže v tvrdé konkurenci obstát. Hodnocení 4 z 10 by pak bylo ještě mírné.

    Totální ústřel je pak ještě závěrečný odstavec, který shazuje mužský pop jako něco podřadného a uvádí jej jako něco, čeho je v rádiích až přílíš. Jako vážně? Justin, Robbie, Olly, Bruno, Pitbull, Enrique, Sam, Pharrell, Flo Rida a kdo dál? V ženách máme naopak Katy, Taylor, Rihannu, Arianu, Mariah, Lorde, Beyoncé, Lanu, Avril, Shakiru, Christinu, Britney, Madonnu, Gagu, Kylie, Miley, Nicki, Skylar, Meghan, Ellu, Adelle, Pixie a ještě bych mohl dlouho pokračovat... Konečná pointa o rozehřání před diskotékou už tomu několikanásobnému plácnutí se dlaní do čela jen nasahuje ultimátní korunu.

    Davide, není to nic osobního, ale pokud nám tady chceš prezentovat svoje články a názory, tak na sobě ještě hodně, hodně zamakej. Tohle je děs.

    • Re: No to snad ne.... (Tomáš, 12.12.2014 21:37) Reagovat

      Jo a ještě jednu do očí bijící blbost jsem zapomněl zmínit. Tohle je druhá deska Kieszy, ne debut, což znamená, že tenhle text je hloupý už od nadpisu. Jak tohle vůbec mohlo být vydáno?

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY