Arakain vydal desku "Archeology", na níž uvádí své skladby z osmdesátých let, které jsou známé většinou jen z koncertní podoby. Nové album je zároveň jakýmsi rozloučením se s původní sestavou Arakainu s Brichtou za mikrofonem. Ten totiž ohlásil svůj odchod z kapely.
4/10
Arakain - Archeology
Skladby: Nikotin, Kostlivec, Le Mans, Otec z rozhodnutí komise, Žádnej metal, My si žijem, Quasimodo, Slečna heavy, Holka ty jsi jak vlkodlak, Prodavač barev, May Day, Wendy, Cornouto, Zimní královna, Nechceš, Kat, Poseidon, Automat svět
Celkový čas: 64:30
Vydavatel: Popron Music
Metalová legenda české hudební scény, skupina
Arakain, rekapituluje svou dvacetiletou kariéru deskou "Archeology", na níž jsou k nalezení dosud nevydané skladby, které vznikly v průběhu osmdesátých let.
Arakain je v lednu a únoru znovu nahrál (ve studiu Propast) a nadělil tak svým fanouškům kompenzační dárek. Proč kompenzační? Protože je to zřejmě poslední deska
Arakainu, na níž je možné slyšet za mikrofonem
Aleše Brichtu. Ten totiž oznámil, že z
Arakainu definitivně odchází. Skupina sice vyhlásila konkurz na post vokalisty, ale lze předpokládat, že po ztrátě Brichtova charismatu kapela již nikdy nedosáhne výšin srovnatelných s jejími nejlepšími léty.
Na "Archeology" bylo zařazeno osmnáct písní, jejichž datace spadá do let 1982 až 1986. Tedy, na desce je i několik skladeb (čísly 3) z úplných začátků skupiny v roce 1982 ("Nikotin", "Kostlivec" a "Le Mans"). Zvláště druhý "Kostlivec" stojí za pozornost, neboť postrádá jakoukoli melodii a jeho text se pohybuje kdesi kolem satanistické parodie a čiré stupidity (
"Kostní pleš zasvítí / stará dřevěná rakev / chybí mu jedna ruka / vodnes jí řezníkův Azor"). Určitým překvapením desky je hostování
Lucie Bílé ve dvou skladbách, "Cornouto" a "Zimní královna". Fanoušci
Arakainu ale vědí, že
Lucie Bílá jednu dobu se skupinou vystupovala, tehdy však ještě nebyla hvězdou dnešní velikosti. Z nejmladší doby, roku 1988, obsahuje "Archeology" dvě písně, "Poseidon" a "Automat svět". I přes časovou různorodost je album kupodivu jednolité, bohužel až moc.
Při poslechu druhé poloviny alba jsem počal nabírat dojmu, že
Arakain byl lepší v době svého startu, a to z jednoduchého důvodu - hrál stále totéž, ale poprvé (ve své historii). Možná jsou dokonce skladby vzniklé cca. do roku 1985 údernější a zajímavější (výborné jsou "Le Mans" či "My si žijem").
Výhradním tvůrcem textů je
Aleš Brichta a jeho práci nelze ohodnotit jednoznačně, protože zatímco některé kousky se nesou v duchu pohádkové primitivity, jiné zaujmou vskutku neotřelou skladbou. Druhou složkou rock'n'rollu je pochopitelně hudba, která je v případě
Arakainu dosti monotónní. To by samo o sobě ještě nebylo takovým prohřeškem, ten spočívá v tom, že písně, když už se navzájem nepodobají jako vejce vejci, jsou jednoduše nudné.
Arakain je pojem, a každopádně by si zasloužil důstojnější odchod - ať z pohledu opouštějícího Brichty, tak z hlediska této desky.