Iggy Azalea, Azealia Banks, Angel Haze... čert aby se v těch nových jménech vyznal. Lavina, která se spustila s nástupem Nicki Minaj a která vedla ke znovuoživení zájmu o ženský rap, jenž už léta skomíral, tady dlouho nebyla. Vždyť poslední deska do té doby úřadující královny Missy Elliott vyšla už v roce 2005! A že dámská rapová scéna už potřebovala čerstvý vítr. Vedle kontroverzní dvojice Minaj a M.I.A. je tak její momentálně nejvýraznější novou postavou právě čtyřiadvacetiletá debutantka.

Iggy Azalea, vlastním jménem Amethyst Amelia Kelly, se navzdory všem zvyklostem nenarodila v Americe, nýbrž v Austrálii. Táta kreslil komiksy, máma dělala uklízečku, a malé Amethyst tak brzy došlo, že jestli to chce v životě někam dotáhnout, musí na sobě začít makat. Rapovala od čtrnácti, a jelikož to její kamarádky, se kterými tvořila jakousi teenagerskou variaci na TLC, nebraly dost vážně, po dvou letech je opustila a těsně před svými šestnáctými narozeninami nechala školy, bez rozloučení s rodiči nasedla na letadlo a vydala se ke kořenům hip hopu do Ameriky.

Pod novým pseudonymem, odvozeným od jména jejího psa Iggyho a názvu ulice Azalea street, kde její rodiče bydlí dodnes, nejprve zakotvila v Miami a následně vyzkoušela život v Houstonu, Georgii i Atlantě, až se jí podařilo upsat labelu Interscope, což vedlo k dalšímu stěhování, tentokrát do Los Angeles.

Ani tam to ale nešlo jako na drátkách a po drobných úspěších s virálním hitem "Pu$$y" z EP "Ignorant Art" v roce 2011 byla donucena přejít k vydavatelství Grand Hustle Records, protože Interscopu se nelíbilo, že by na její prvotinu dohlížel rapper a kamarád T.I.

Tam ale také nevydržela dlouho a po dalším přechodu, tentokrát k Mercury, singlech "Work", "Bounce" a absolvovaném turné coby support Rity Ory nakonec Azalea v dubnu loňského roku nadobro zakotvila u Def Jamu. Relativní úspěch třetího singlu "Change Your Life" spolu s masivní podporou kampaně VEVO LIFT nakonec zapříčinily, že debut "The New Classic" po dalším půlročním odkladu, tentokrát způsobeném předskakováním na poslední šňůře Beyoncé, nakonec konečně vyšel. A co je nejdůležitější, pro posluchače je to dobrá zpráva.

Ano, "The New Classic" je v zásadě klasická, moderně znějící hiphopová nahrávka s prvky trapu a elektronické hudby, jakých známe spousty, nabízí ale mnoho nápadů a výrazných momentů, díky kterým vyčnívá z davu. Než se k nim ale dostaneme, je třeba upozornit na to, že texty k nim bohužel nepatří.

Iggy Azalea rapuje převážně o sobě a nevyhýbá se klasickým žánrovým klišé. Dozvíte se tak, že je sebevědomá a na všechno stačí sama ("100"), že má ráda peníze a na nepřejícníky zvysoka kašle ("Don't Need Y'all", "Fuck Love"), že je milenkou zadaného chlápka ("New Bitch"), že se ráda prsí tím, jak je rozežraná, a že přináší na trh změnu (electro-hopová "Fancy"), případně že vám úplně převrátí život vzhůru nohama ("Change Your Life").

Lyricky zajímavější momenty přináší v deluxe edici obsažená osobnější skladba "Rolex", pojednávající o rozchodu s přítelem, závěrečný sladce popový lovesong plný naděje s názvem "Just Askin'" a singl "Work", ve kterém se rapperka vypovídá ze svých začátků v Americe, což korunuje pasáží: "Valley girls giving blow jobs for Louboutins. What you call that? Head over heels?"

Souhrnně ale o její zpovědi, v níž je pohříchu pouhou spoluautorkou, lze prohlásit, že až na několik povedených slovních hříček a nápaditých přirovnání bohužel bývalá přítelkyně A$APa Rockyho nesděluje nic zásadního nebo dosud neslyšeného, což u hiphopové nahrávky, jejíž podstatou by mělo být především sdělení, citelně zamrzí.

Co ale chybí v textech, to dohání vpravdě špičková produkce, která je třeba na rozdíl od oceňované, podstatně sdílnější Londýňanky M.I.A. hudebně daleko stravitelnější a která z většiny písniček vytváří řadu potenciálních hitparádových hitů. Producenti v čele s The Invisible Men, The Messangers, The Arcade nebo Stargatem, který stojí za aktuální, rychle stoupající hitovkou "Black Widow" s hostující Ritou Orou, odvedli opravdu skvělou práci a nahrávka díky nim nabízí spoustu nápadů i nálad, které hned tak neomrzí.

Kupříkladu v minimalistické "Don't Need Y'all" připomene zpěvačka a rapperka desky Drakea, v úderné "Change Your Life" nabízí příjemně vlezlý refrén, v motivační hymně "Impossible Is Nothing" zase temnou elektroniku, zatímco "New Bitch", jeden z vrcholů alba, boduje až průzračnou čistotou.

S poslední zmíněnou dobře kontrastují povedené singly "Work" a "Black Widow", které vedle "Dark Horse" Katy Perry, "Turn Down For What" DJ Snakea a virálu "Harlem Shake" potvrzují stále dominantnější invazi trapu coby žánru, který si po vytáhnutí z undergroundu podmaňuje jednu hitparádu za druhou.

A zapomenout nesmíme ani na experimentální "Goddess", která se z reggae začátku překlopí do tvrdé elektroniky a v závěru překvapí až industriálně znějícím kytarovým sólem.

Ač vám to nejspíš budou některé americké výroční ceny tvrdit, "The New Classic" není přelomovou nahrávkou. Iggy Azalea na ní zatím až na výjimky nemá moc co sdělit, některé pasáže se jí nerýmují a většinu práce za ní odvádějí její kolegové v pozadí. Přesto je to ambiciózní kolekce, která si zaslouží pozornost. Špičková produkce totiž dokáže překrýt dílčí nedostatky a vytváří opojný koktejl moderně znějících zvuků a melodií, jejichž hitový potenciál je nezpochybnitelný.

Nedostatek srovnatelné ženské konkurence by navíc mohl interpretce pomoci udržet se v povědomí posluchačů na delší dobu, čemuž jistě pomohou i rapové spolupráce, jimž momentálně vévodí "Problem" nastupující hvězdy Ariany Grande, a pokud Azalea ze své pestré minulosti vyloví více pozoruhodných historek, mohli bychom se bavit u jejích dalších alb ještě lépe. V každém případě máme v současnosti před sebou nikoliv bezchybný, ale přinejmenším velmi slibný debut. Nenechte si ho ujít.