Yoann Lemoine AKA Woodkid ještě se svým projektem (Woodkid) neřekl zdaleka poslední slovo. Pokud jste dosud neslyšeli loňskou bombici "The Golden Age", tak si napřed dejte po papuli a pak si ji rychle pusťte. Váš život nebude veselejší, ale tak nějak bohatší. A pokud z nějakého (nepochopitelného) důvodu nechcete s tímhle francouzským režisérem, skladatelem a grafikem trávit necelých padesát minut svého života, obětujte mu, prosím pěkně, milostivě aspoň minut jedenáct.

Tak dlouho totiž trvá jeho před pár dny představený videoklip k titulní písničce. Ta byla pro účely snímku doplněna o klavírně-smyčcovou předehru a mezihru, které už tak hloubavé skladbě dodávají ještě svíravější rozměr. A jestli jste si mysleli, že klip vás těchto depresí zbaví, tak jste se spletli. Za sluníčkem, plážemi a vůbec samými veselými a příjemnými věcmi musíte jinam, svět Woodkida je těžký, abstraktní, černobílý a smutný. Že je to ale skvěle nahrané a výborně natočené, už asi zdůrazňovat nemusíme.