Johannes Benz je nová skupina (a také alter ego) dokumentaristy Jana Foukala z pražské FAMU, který se kromě filmaření rozhodl vydat i album "One Way Road". To skrze ryze anglické texty pojednává o cestování, tuláctví, životě obecně a americkém kontinentu. Na tuzemskou scénu rozhodně neobvyklé dílo.
7/10
Johannes Benz - One Way Road
Vydáno: 28.2.2014
Celkový čas: 39:36
Skladby: Big Truck, Stop, Far Far, It Happens, Horizon, Easy, Stars Ask, Lover, Time Is Back, God, My Deear, Pass By
Vydavatel: Supraphon
Debut "One Way Road" působí po všech stránkách jako americký produkt. Jeho zvuk, americana styl, texty, atmosféra i samotný přebal nahrávky nepřipomíná dílo českého umělce. A přece. Jan Foukal během natáčení dokumentu na hranicích USA a Kanady nahrál i hudební doprovod, který vydal jako svůj debut pod záštitou nově vzniklé skupiny
Johannes Benz. S nahráváním Foukalovi pomohli třeba bubeník David Landštof, kytarista Josef Štěpánek a baskytaristé Jan Lstibůrek a A.M. Almela. Na albu si také zahostoval bubeník Erno Šedivý.
A kdo že je vlastně Johannes Benz? Dle slov frontmana je to "
člověk ztracený na svých cestách, člověk hledající. A protože jde o filmovou postavu, která je částečně vytvářena také vaší představou, je zahalena i určitým tajemstvím. Prostupuje prostorem a časem. Hledá, ale nebloudí. Jako každý z nás je to šofér vlastního života, vlastní cesty."
Jednotlivé skladby v sobě mají nadneseně řečeno víc americké atmosféry než Amerika samotná. Nechybí foukací harmonika, sborové backgroundové vokály dívčího dua Harvey Sisters ani country a folkové prvky tak typické pro zaoceánský kontinent. Deska vlastně působí jako taková poklona a óda na něj.
Samozřejmě může někomu připadat takováto deska vydaná u nás zbytečná, když si mohou poslechnout originál
"Made In USA". Na druhou stranu, kolekce je to velmi kvalitní a vyrovnaná a nabízí mnoho opravdu vydařených skladeb, za které by se nemuseli stydět ani američtí písničkáři. Deska má velmi solidní atmosféru a například pro poslech v autě na cestách je vyloženě ideální.
Z jednotlivých stop nejvíce zaujme "Stars Ask" s výraznými country prvky, "Far Far", kde skupinu doplnily již zmíněné doprovodné vokalistky. Povedená je i nostalgická procítěná "Time Is Back". Mým osobním favoritem je pak závěrečná balada "Pass By", která je opravdu důstojnou tečkou za touto vydařenou nahrávkou.
Dobrých skladeb je tu ovšem mnohem více, ale sám posluchač si jistě vybere své favority sám. Na moc slabých míst tu naštěstí nemá šanci narazit. "One Way Road" je zkrátka albem, které zaujme, zpestřuje tuzemskou nabídku a představuje nového neoposlouchaného zajímavého
songwritera Jana Foukala.