Monkey Business přijeli do severomoravské metropole poněkolikáté za poslední dva roky a doposud se vždy setkali s více než vřelým přijetím. Nebylo tomu jinak ani tentokrát. Původně se mělo v ostravském klubu Fabric konat pouze jedno vystoupení, ale pro velký zájem ze strany fanoušků museli pořadatelé z Klubu Parník (prostory Fabricu měli pronajaté) sáhnout po náhradním řešení - zorganizovat ještě jednu show. Monkey Business tedy na severní výspě republiky odehráli dvojkoncert.

Tato reporáž je z druhého koncertu, který se uskutečnil 11. dubna, což byl ostatně původní termín. Začátek akce byl naplánován na devátou večerní a vskutku, s úderem dvacáté první hodiny se z reproduktorů počaly linout podivné zvuky a hlasy, které neomylně signalizovaly, že šest mužů a jedna žena se blíží k pódiu. MB’s nakráčeli před dobré čtyři stovky rozvášněných fanoušků (Fabric má kapacitu kolem pěti set lidí) převlečení do tradičních romanticko-historických kostýmů (alespoň na prosincovém křtu desky je měli také). Pochopitelně, že je v průběhu koncertu všelijak sundavali a především Matěj skončil ve finále v naprosto jiném, civilním převleku. Matthew Ruppert neopomenul pozdravit "černou Ostravu" a hned skupina spustila intro "Why Be In When You Could Be Out". Ostravské publikum reagovalo velice přívětivě a záhy se navodila příjemná atmosféra, která jednak poskytovala hudebníkům čas na divadelní improvizace (ačkoli některé z nich jsem již měl možnost zhlédnout na jiných koncertech), jednak se tím vytvořil prostor pro bezprostřední řádění diváků.

Hudba Monkey Business sestává z kousků vysloveně tanečních, ale také z písniček pomalých, které se mohou pochlubit ne tak tempem jako melodií či zajímavým textem. MB’s neochudili Ostravu ani o jednu ze složek své tvorby - zahráli hopsavé vypalovačky jak z první desky ("Party Shit", "Compromised"), tak z dvojky ("Save The Robots", "Sensation" v přídavku) a poctili posluchače ploužáky "Dirty", "John Holmes Was My Platonic Lover" nebo "All The Bitches". A které skladby byly pomyslnými vrcholy vystoupení? Těžko říct, protože MB’s se předvedli ve skvělé formě a ani na okamžik nenechali nikoho na pochybách, že jsou dnes jednou z absolutně nejlepších živých kapel v České republice. Lépe než zbytek byly asi přijaty hitovky "Piece Of My Life", kterou skupina zahrála jako přídavek, a to v klasickém provedení i v tzv. dance verzi, dále hned druhá píseň koncertu "Hi & Stereo" a pochopitelně "My Friends". Fabric se skvěle roztancoval i při "Purified Justice".

Dosud to vypadá, že nejsem schopen koncertu nic vytknout, ale není tomu tak. Moje výtka nesměřuje ani tak k výkonům muzikantů nebo zpěváků, ani k atmosféře, jako spíše ke struktuře vystoupení. Jak jsem uvedl výše, Monkey Business skládají písně rychlejší, vysloveně taneční, a zároveň i kousky pomalejší. Na tom není nic špatného, to lze vystopovat i u jiných kapel. Jenže rozdíl na koncertech je u MB’s výraznější, zvláště když jsou připraveny celé bloky skladeb volnějších, na něž navazují "Party Shit" a spol. Rozjařený fanoušek je pak nucen "chladnout", ač by stačilo, aby se rozdílné písničky více prolínaly a střídaly, na místo blokové koncepce.

Jinak ovšem nemohu a vlastně ani nechci MB’s nic vytýkat. Koncert trval vynikající dvě a půl hodiny, což je délka normálně nevídaná (ne tak u Monkey Business), Matěj s Toničkou zpívali perfektně, stíhali u toho i bavit publikum různými komentáři, Ondřej Brousek si neodpustil "inzultaci Matěje na oko". Prostě z celého Fabricku zářila pohoda a zábava, kterou si užívali nejen hudbymilovní Ostravané, ale zcela jistě i skupina. Jen barmanky, jež se často nestíhaly pro zájem pijanů otáčet, se zřejmě netetelily blahem...

Monkey Business, Fabric, Ostrava, 11.4.2002