Na novou studiovku ze stáje amerických heavy-metalových už skoro veteránů Black Label Society museli fanoušci čekat tři roky. Pravdou je, že mezeru jim skupina vykompenzovala vydáním živáku "Unblackened", který vyšel v březnu loňského roku. Mezitím došlo uvnitř formace k personální obměně. Za bicími totiž čerstvě usedl Chad Szeliga, který doposud působil s jinými rockery Breaking Benjamin, a nahradil tak odcházejícího Jeffa Fabba. Stal se tím již sedmým bubeníkem v historii jinak personálně poměrně stabilní kapely.

Doménou skupiny byla doposud hlavně energie, kterou tahle smečka vždy disponovala, a díky umu lídra Zakka Wylda i dechberoucí party jeho nezaměnitelné temně dunivé kytarové hry. Wylde skutečně patří mezi kytarovou smetánku, což dokazuje i na aktuální novince, kde se pár sexy sól dle očekávání objevuje. "Catacombs Of The Black Vatican" se ovšem v několika ohledech přece jen trochu liší od předchozích počinů partičky sídlící v Los Angeles. Black Label Society se tu neprezentují jako neurvalá heavy-metalová mlátička, nechrlí ze sebe podladěné zboostrované riffy, naopak ve větší míře nabízejí rockové balady a střednětempé skladby. Metalové prvky byste tentokrát hledali jen velmi obtížně, namísto nich tu zaujal stěžejní pozici krystalický rock v duchu blacksabbathovských sedmdesátých let.

Již ochutnávka "My Dying Time" naznačila, jakým směrem se deska bude ubírat. Skladba zní jako směs Alice In Chains, Black Sabbath a Metallicy v období černého alba. Celá nahrávka se obecně odehrává v témže duchu. Kdo zná například krásnou baladu "In This River" z kompletu "Mafia", nebude mu asi změna připadat až tak zásadní. Na novince však jedna takto zdařilá balada své místo rovněž našla. Řeč je o "Scars", kterou si nelze nezamilovat. Kolekce se může pochlubit i parádním vstupem v podobě otvíráku "Fields Of Unforgiveness", jehož předčí snad už jen "Beyond The Down" s odzbrojujícími kytarovými party.

Achillova pata celého počinu tkví v jeho monotónnosti. Ač se jednotlivé písně povedly a samy o sobě fungují bez problému, celek vyznívá velmi stereotypně a skladby i po několika posleších splývají a těžko se od sebe rozeznávají. Chybí větší dávka variability a herní hravosti, která by album více provzdušnila a dala mu zajímavější tvář. "Catacombs Of The Black Vatican" je v rámci žánru dobrou deskou, ale svět se díky ní nepohne, a to dokonce ani ten rockový. Zakk Wylde se svou partou natočili album, které nezapadne, ale ani nestrhne pozornost. Všechny zařazené písně mají smysl, jsou dobře napsané a výborně zahrané, ale výsledek přesto nepůsobí dojmem, že by se k němu měli posluchači vracet stále dokola a ležet při něm v extázi u svých přehrávačů.

Závěrem ještě připomeňme, že Black Label Society přijedou v rámci turné k nové desce i k nám, a to 16. června do klubu Roxy v Praze.