Modrý tanky pojedenácté - tak trochu vítězství Pyrrhy (dříve Pyrrhovo vítězství)

07.04.2002 16:47 - František Matějíček | foto: facebook interpreta

Zřejmě pouze slovy českého divadelního klasika se dá nové album německé dvojky Modern Talking popsat nejtrefněji. Už jedenáctá kolekce dostala velkolepý název "Victory", ovšem její poslech nepřináší nic nového, snad jen další porci okopírovaných nápadů. V porovnání s předchozí deskou "America" se ale jedná o malý posun vpřed.
4/10

Modern Talking - Victory

Skladby: Ready For The Victory, I'm Gonna Be Strong, Don't Make Me Blue, Juliet, Higher Than Heaven, You´re Not Lisa, When The Sky Rained Fire, Summer In December, 10 Seconds To Countdown, Love To Love You, Blue Eyed Coloured Girl, We Are The Children Of The World, Mrs. Robota, If I ..., Who Will Love You Like I Do
Celkový čas: 55:23
Vydavatel: BMG
Většina kritiků má Dieteru Bohlenovi za zlé především to, že kromě minimálních inovací, dává ve svých projektech výrazný prostor nápadům vykradeným od konkurence. Nové album dvojice Modern Talking, nazvané velklepě "Victory", nepřináší v tomto směru nic nového, jen další poznatek navíc. Leader druhdy úspěšných Blue System totiž už nevykrádá jen konkurenci, ale také sám sebe. Typickou ukázkou je už úvodní píseň "Ready For The Victory", velmi podobná pilotnímu singlu z předchozího alba. Konečně - tam kde nic není, ani čert nebere. A dobrý nebo origininální nápad nepředvedli Dieter Bohlen ani jeho kolega Thomas Anders už pěknou řádku let...

Novinková kolekce je přesto oproti svému předchůdci trochu originálnější. Najdeme zde například píseň "Don't Make Me Blue", která - byť se značnou dávkou podbízivosti - nabízí sympatičtější tvář dua. Ve vypůjčování si konkurenčních nápadů jsou Modern Talking úspěšní například ve skladbě "Juliet", v níž si vyhráli s vocodery a autotuny a nastoupili ve stylu nedávno znovu objeveného funky. Přestože je melodický nápad podobný něčemu, co jsem už slyšel od Funkstar de Luxe, nezní výsledek zle. Horší je to se skladbou "Blue Eyed Coloured Girl", která se atmosférou a provedením (zcela jistě náhodou) podobá singlovce "Hero" od Enrique Iglesia.

Stejně jako "America" je i novinka Modern Talking ukázkou jakéhosi autorského produktu Dietera Bohlena, jeho kolega se opět podílí minimálně. Příspěvek v podobě skladby "Love To Love You" je přitom asi nejoriginálnějším kouskem, který na desce najdeme. Takovýhle Modern Talking by se dal poslouchat docela dobře alespoň v autě na dlouhých cestách. Na druhou stranu se zase nejedná o žádný umělecký zázrak, spíš taková lehce průměrná taneční tralalajda. Podobně se dá mluvit i o nahrávce "Mrs. Robota", která však navíc přináší náznak lepších zítřků a je zřejmě nejlepším kouskem na desce. Přestože se jedná o skladbu nelišící se od tvorby obou pánů nijak výrazně, přináší po dlouhé době nenucenou pohodu bez velkolepých gest a rozzářených úsměvů.

Fascinující jsou přetrvávající latinsko-americké vlivy, které sice byly na novém albu minimalizovány na intra a outra, ale ke skupině Modern Talking stejně ani tak nepatří. Ke všem těm úsměvům na fotografiích v bookletu, na nichž se Thomas a Dieter znovu prezentují jako věčně vitální mladíci s pečlivě vyhlazenými vráskami (zajímalo by mě, kolik hodin před focením museli sedět v maskérně), tahle občas trochu kolovrátková hudba nějak neladí. Nepomůže ani velikášký název jako "We Are The Children Of The World", třebaže jmenovaná skladba zase tak špatná není. Máte-li ovšem už 20 let "Modrý tanky" rádi, určitě si tohle album oblíbíte, stejně jako všechna předchozí. Musím totiž znovu připomenout, že novinka německého dua je - v mezích jejich současných duševních možností - malým posunem vpřed.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY