Po téměř třech letech se českému publiku znovu živě představila norská alternativní parta Ulver. Skvělé vystoupení plné měnících se nálad a hudebních poloh přeneslo slušně zaplněný Palác Akropolis do zcela jiného světa, kde i zdánlivě obyčejné věci dostávají zcela nový význam.
Live: Ulver
místo: Palác Akropolis, Praha
datum: 7. února 2014
© Vojta Florian / musicserver.cz
Oproti poslední pražské zastávce se
Ulver prezentovali sami. Pozvolna zaplňující se sál tak namísto supportu "rozehřívalo" jakési nic moc říkající ambientní intro za doprovodu decentní videoprojekce.
"To tam radši měli pustit svoje první demo, to by lidi asi nevydýchali," konstatoval jeden z diváků v narážce na extrémní hudební vývoj, kterým Norové za svou kariéru prošli. Pravda, kolik blackmetalistů libujících si v bzučení nahrávky Vargnatt z roku 1993 by tehdy věřilo, že Ulver jednou budou sázet především na elektroniku a vystupovat v kravatách?
Kristoffer Rygg naštěstí na ortodoxních pozicích nezůstal. Stávající hudební tvář Ulver totiž nabízí něco zcela jedinečného a síla produkce kapely vyznívá nejlépe právě naživo. Nikterak pompézní nástup souboru otevřely pouhé elektronické plochy podpořené chrastěním řetězů perkusisty Larse Pedersena. Teprve poté se na scéně objevil mistr Rygg, příznačně v triku české blackmetalové legendy
Master's Hammer a nezbytným budvárkem v ruce. Opět skvěle provedená videoprojekce v kombinaci s členitým hudebním obsahem začala přenášet mysl publika do jiné dimenze.
© Vojta Florian / musicserver.cz
Hudba Ulver má neskutečnou sílu především v kombinaci s podmanivým děním na plátně za prakticky minimalisticky se projevující, ale v ohromné pohodě působící kapelou. Oproti poslednímu turné byly promítané motivy méně extrémní, nicméně i nadále dráždily mozek k přemýšlení o smyslu prolínajících se obrazů.
Obsah linoucí se z reproduktorů v žádném případě nehrál druhé housle.
Ulver jsou symbolem naprosté originality a jejich kompozice nemají na scéně obdobu. Živá složka, tedy především perkuse a bicí, projevovala neskutečný cit pro dynamiku a gradaci jednotlivých skladeb. Kristoffererův vokál je pak samostatnou kapitolou. Pan Pěvec s velkým P opět ukázal, že své řemeslo ovládá s naprostou precizností. Ve chvíli, kdy otevře své hrdlo, věříte mu každičké slovo.
Vynikající, přes hodinu trvající vystoupení skončilo přídavkem, který si necelé tři stovky přítomných na kapele hlasitě vynutily. Pak nezbývalo, než stále v zajetí jistého druhu transu způsobeného nevšedním a silným audiovizuálním zážitkem vykročit do prochladlých žižkovských ulic a přemítat nad tím, do jakého světa nás
Ulver pozvou příště.