Jak často jsi v Praze v porovnání s Třincem?

Docela dost. Teď tady asi budu víc, protože se rozjíždí nová kapela. Pořád žiju se svým kufrem. Ten je i v novém klipu k "Always June", který bude venku na začátku února. Vlastně v něm jsou různé indicie na jména dalších písniček, takže na tom kufru je napsané "Holidays Forever" a to je písnička, kterou budeme začínat koncerty.

První singl jste nahrávali pod dohledem slovutných producentů v Londýně (Brad Spence, Charlie Russel, Alex Beitzke). To zní jako dobrý tah pro snazší odpich v zahraničí.

To sice jo, ale stejně hlavní úkol, který jsem si teď dal, je hrát co nejvíc koncertů u nás a dostat od fanoušků Charlie Straight tak nějak druhou šanci.

Ty jo, to je ďábel! Píše mi Yemi, že se stěhuje do L.A. Ale nevím, jestli to v našem rozhovoru může být. Asi jo, jemu by to nevadilo. (usmívá se)

Proto upřednostňuju rozhovory face-to-face - nikdy nevíš, co se stane.

Stejně, e-maily jsou humus. Myslím, že mohly mít vliv na situaci v Charlie Straight. Myslím tím komunikační šum. Lidi by si na to měli dávat pozor. Aby se vždycky radši sešli nebo si dali erotický chat přes Skype, než si psali maily. V mailech vždycky dojde k nedorozumění. Zvlášť v tónu sdělení.

Britským rozhlasovým stanicím jsi poskytl několik rozhovorů pod hlavičkou Lake Malawi ještě dřív, než Charlie Straight oficiálně oznámili svůj rozpad. Jak stará je myšlenka na vznik Lake Malawi?

Věděli jsme to už v srpnu. Jeli jsme na jeden koncert v Litvě a po něm jsme si dali schůzku, kde jsme si to řekli. Takže si dokážeš představit dvanáctihodinovou cestu z Litvy v autě jako v uzamčené ponorce. To byl masakr, i když teď s odstupem času se tomu můžeme zasmát.

Já už myslela, že tomu rozpadu. S Charlie Straight jste dosáhli značných úspěchů, mj. jste byli pozváni na britský festival The Great Escape, psal o vás dokonce Guardian, to vás konec vážně nemrzí?

Myslím, že je důležitější dělat to, čemu člověk věří bez ohledu na to, že by to byla škoda.

Cítili jste všichni, že už to nebude fungovat?

Všichni ne. Jenom někteří. Asi hlavně já.

Jak dlouho jsi měl takový pocit?

Já jsem skoro rok a půl nevěděl, co mám dělat. Byl jsem na tom psychicky špatně. Zdály se mi divné sny. Jsem rád, že neberu drogy, to by určitě nedopadlo dobře. Nejdrsnější byl červen, červenec. A jestli to někoho zajímá a chce vidět kulminaci mé mentální lability v přímém přenosu, ať se podívá na Google Hangout z Rock for People 2013. (směje se) Nebyl jsem tam schopný se vzchopit a odpovídal jsem stylem, kterého lituju.

V oficiální tiskové zprávě jste uvedli jako příčinu rozpadu rozdílné vize směřování kapely. Máme to chápat jako neshody týkající se budoucího zvuku, žánrového vývoje?

Nikdy jsme se nehádali ani o peníze ani o to, jakou hudbu budeme hrát. Máme hodně společných oblíbených kapel a nahrávání posledního singlu "Crush On A Hooligan" nás hrozně bavilo. Takže o tom to nikdy nebylo.

I přes konec jedné éry jsi ale asi věděl, že chceš s hudbou pokračovat…

No jasně! S Charlie Straight jsem se naprosto ztotožnil. Chodil jsem spát a vstával s tím, že kapela Charlie Straight je pro mě v životě nejdůležitější. Vůbec jsem si nedokázal představit, co by bylo, kdyby kapela nebyla... Nakonec jsme zjistili, že bude nejlepší, když se žádná další kapela v jakémkoliv jiném složení nebude jmenovat Charlie Straight. Že všemu, co jsme zažili, vzdáme hold tím, že se to prostě utne, zabalí do vakuované krabičky a nechá se to tak.

Uvedl jsi, že Charlie Straight byli tvou hlavní životní náplní. Bereš novou skupinu jako přirozený vývoj Charlie Straight?

Prakticky ve všem pokračuju stejně, s tím rozdílem, že mě to zase baví na sto procent a cítím se fakt dobře. Vážně. Jsem na sebe v uvozovkách pyšný, že jsem se nebál se toho všeho vzdát.

Na Facebooku jsi zveřejnil status, že Lake Malawi budou znít podobně jako Charlie Straight.

Někteří lidi se mě na posledních koncertech Charlie Straight ptali, proč končím s hudbou. To mě zarazilo a říkal jsem jim: "Víte, já nekončím, já normálně hraju dál, máme novou kapelu, která se jmenuje podle jednoho jezera." A oni na to: "Jé, fakt?" (směje se)

Mně se strašně líbí energie Phoenix. Jejich písničky jsou svým způsobem pop a přitom jsou úplně husté. Prostě Phoenix a Bon Iver - někde mezi tím bych chtěl být, ale do srovnávání s Charlie Straight se bych se radši nepouštěl, to je na každém člověku zvlášť. Možná že písničky Lake Malawi budou rychlejší... jak bych to řekl... more upbeat.

Obligátní otázka - proč Lake Malawi?

V jedné písničce zpívá Bon Iver (zpívá úryvek skladby "Calgary"): "So it's storming on the lake, tu-du-du-du-du-du-du-du-du-du." A mně se strašně líbí to dlouhé [məlaːʊi].

Odkud se znají členové Lake Malawi?

Pavel (Pilch) je z Charlie Straight, Patrick (Karpentski) je z Třince z části Karpentná, takže ze stejné vesnice jako já a hraje v Toxique a s Lenkou Dusilovou. Z Patricka jsem měl vždycky pocit, že tomu, co dělám, tak nějak věří, nebo si aspoň nemyslí, že je to úplně trapné nebo debilní. (směje se) A tak jsem mu zavolal a on řekl, že by do toho šel. Volal jsem si i s Honzou Muchowem, který taky říkal, že by do toho šel, ale po několika schůzkách se omluvil, že si uvědomil, že by to byla velká časová zátěž a že se chce věnovat dětem, což je fér. Jeronýma našel Pavel. Vždycky je lepší být v kapele s lidmi, které člověk zná a ke kterým už má nějaký vztah. Ale když jsem poprvé potkal Jeronýma, zjistil jsem, že toho máme minimálně v hudbě a oblíkání tolik společného, že to překonáme hned. Líbilo se mi, co hrajou s Admiral Ackbar - jedna jejich písnička na YouTube mě dostala.

Otočme list ještě jednou dozadu, do roku 2013. Tuzemskými kuloáry prolétla kauza Řezník týkající se machinací v hlasování do Českého slavíka v kategorii Hvězda internetu, kvůli níž se někteří interpreti od ankety distancovali. Na čí straně stojíš ty?

Já se omlouvám, nezaregistroval jsem to. A to fakt nekecám, nechci se od toho distancovat nebo říkat, že je mi to jedno.

Charlie Straight cenu ve stejné kategorii získali rok předtím. Nikdy jste pochybení ze strany pořadatele nezaznamenali?

My jsme hlavně hodně burcovali fanoušky a ti hlasovali ostošest. Holky, které sehnaly nejvíce hlasů do Hvězdy internetu, se pak objevily v klipu "Tiger In Your Heart".

Myslíš, že hudební ceny mají v České republice smysl?

Já až tolik neřeším, jestli jsou objektivní. Těžko říct, co je a není objektivní. Ale každopádně vím, že nebýt hudebních cen v Česku, neděláme tenhle rozhovor. Skupina Charlie Straight mohla začít hrát koncerty v plusu a nemuset doplácet za naftu díky tomu, že nějakým zázrakem získala tři Anděly za první desku. Takže podle mě největší přidaná hodnota cen je, že to může mladým a neznámým kapelám pomoct prorazit. A tomu fandím.

Jsme na sklonku nového roku, a tak neunikneš otázce ohledně bilancování. Kdybys měl jmenovat nejlepší zahraniční desky loňska?

Mně se hrozně líbí The National… Já právě nevím, co je z loňska, protože jsem tak trochu zůstal v roce 2011 kvůli Bon Iverovi. Pak ještě noví Foals…

A české?

I když jsem si myslel, že českou scénu tolik nesleduju, sleduju ji čím dál tím víc. Když potkáváš v backstagei Chinaski nebo Michala Hrůzu a všechny ostatní, najednou si jich začneš vážit, zjistíš, že to jsou normální lidi a taky se o něco snaží. A že některé jejich písničky jsou husté! Třeba první skladba na Baromantice od Lenky Dusilové mě totálně dostala.

Jak bys zhodnotil svůj rok 2013?

Nejlepší. Zhodnotil bych ho tak, že jsem našel sám sebe. Že jsem se vrátil domů, k sobě samému.

Co chtějí stihnout Lake Malawi v roce 2014?

Hrát co nejvíc. Hrát co nejvíc u nás a když se nám podaří něco domluvit, tak zahrát i v Anglii. Natočit dobré dema na desku. Teď nahráváme s docela dobrými producenty z Anglie (Darren Lawson, Matt Lawrence - pozn. red.), kteří něco dělali třeba s White Lies nebo Mumford & Sons, tak jsem zvědavý, co z toho vznikne. Těším se.

Vyjde debut do konce roku?

To nevím. Já bych chtěl. Ale kdo ví... Chceme nahrávat s někým, s kým si budeme rozumět.

Dal sis nějaké předsevzetí? Co třeba, že začneš jíst maso?

Jednou během zkoušek Lake Malawi nás Pavlova mamka pozvala na halušky. Udělala je v takovém mega kotli a zamíchala do nich slaninu. Jenže tak hezky prostřela stůl a celé to nachystala, že jsem neměl odvahu jí říct, že to nebudu jíst. Jsem sice vegetarián, ale ne úplný extremista.

Morrissey nedávno prohlásil, že nevidí rozdíl mezi pojídáním masa a pedofilií - obojí je prý znásilňování a vraždění.

Rozhodl jsem se nejíst maso proto, že jsem slyšel, že Paul McCartney nebo zpěvák z The Flaming Lips jsou vegetariáni. Říkal jsem si, že zkusím, jaké to bude. A v létě, kdy jsem míval hodně alergii na seno a na pyl, jsem se hned cítil o něco líp.

Takže se to netýká vztahu ke zvířatům.

Moc ne, upřímně.

A předsevzetí týkající se hudební kariéry?

Víc čekat, nechávat věcem volný průběh. Když jsem byl v Charlie Straight, fakt strašně jsem chtěl být na Glastonbury. Teď v Lake Malawi jsem zjistil, že nemusím až tolik tlačit na pilu, že svět se nezboří, když něco nevyjde hned, že jsou v životě i další krásné věci. A teď nemyslím hudbu, spíš zážitky.