Také nostalgicky vzpomínáte na starou Avril Lavigne z období prvních desek, která svými chytlavě přidrzlými hity dobývala hitparády i srdce fanoušků? Pak vzpomínejte dál. Novinková nahrávka, kterou pojmenovala sama po sobě, totiž strmě klesající křivku zpěvaččiny kariéry znovu posunuje do nového minima.
5/10
Avril Lavigne - Avril Lavigne
Vydáno: 1.11.2013
Celkový čas: 45:59
Skladby: Rock N Roll, Here's To Never Growing Up, 17, Bitchin' Summer, Let Me Go (feat. Chad Kroeger), Give You What You Like, Bad Girl (feat. Marilyn Manson), Hello Kitty, You Ain't Seen Nothin' Yet, Sippin' On Sunshine, Hello Heartache, Falling Fast, Hush Hush
Vydavatel: Sony Music
Avril Lavigne bývala v dobách své největší slávy opravdu zajímavým osvěžením hudební scény. Jako rebelující teenagerka kousala, bavila a v některých povedených baladách také dojímala. Přerod z pop-punkové dračice v popovou princeznu započatý deskou
"The Best Damm Thing" a dokončený posledním nevyvedeným (a neúspěšným) počinem
"Goodbye Lullaby" jí však příliš neprospěl, a tak se čekalo, jak se devětadvacetiletá Kanaďanka vypořádá s řadovkou číslo pět. Vše začalo velmi nadějně - vynikajícím pilotem "Here's To Never Growing Up", který se dá bez nadsázky označit za to nejlepší, co zpěvačka v posledních letech vydala. Ovšem skončilo to stejně neslavně jako minule - tedy deskou jako celek zcela prázdnou, průměrnou a místy velmi lacinou.
Na třinácti nových písničkách si podle svých slov dávala Avril opravdu velmi záležet, na desce pracovala dlouho a fanoušky na ni lákala již od začátku roku. Výsledek však spíše než jako propracovaná kolekce působí jako odfláknutá nahrávka stojící na zdařilých singlech a doplněná mohutnou vrstvou vaty. Ze sestavy nových skladeb vyčnívají hlavně první dvě upoutávky, již zmíněný song
"Here's To Never Growing Up" a jeho nástupce
"Rock N Roll".
Samozřejmě, nejedná se o nic objevného nebo překvapivého, od hudby kanadské interpretky se nic převratného čekat ani nedá. Díváte-li se na její jednoduchý pop-rock s nadhledem, pobavit vás tyto kousky zvládnou a dokonce zpěvačce i odpustíte, že ačkoliv jí táhne na třicet, zní stále jako rozpustilá puberťačka. A koneckonců se jako teenagerka často prezentuje také ve svých videoklipech.
Špatně nedopadl ani třetí singl - romantický duet
"Let Me Go" s frontmanem skupiny
Nickelback Chadem Kroegerem, který je od letošního roku zároveň zpěvaččiným manželem. Na rozdíl od předchozích dvou skladeb však sladká balada nemá takovou trvanlivost a uspokojí pouze na prvních pár poslechů. Zbytek desky pak většinou brouzdá po prázdných, nicneříkajících melodiích - občas veselých, jindy pochmurných, přesto stále velmi plochých.
Z neutuchající nudy vlastně posluchače vytrhne jen našlapaný duet "Bad Girl" s démonickým
Marilynem Mansonem, který má skvělý náboj i štiplavou pointu. Snad jen jedno Avril nezbaštíte - nálepku zlobivého děvčete. Zbytek nahrávky ji totiž ukazuje jako velmi hodnou a poslušnou holku. Tak poslušnou, že vzorně poslouchá svého manžela, který se spolupodílel na vzniku většiny písniček. A prsty měl i v největším průšvihu celé kolekce - naprosto hloupém a infantilně znějícím paskvilu "Hello Kitty", který kandiduje na pozici nejhorší písně, jakou kdy interpretka natočila.
I když se zpěvačka v některých písních stále snaží vypadat jako rebelka, zdvižené prostředníčky a další ostřejší výrazy v jejích textech už působí spíše jako póza a poslední výkřiky její punkem říznuté éry. Eponymní deska tak
Avril Lavigne rozhodně ztracené zástupy fanoušků nevrátí, ba naopak - nejspíš ji z jejího kdysi mohutného jádra skalních příznivců ještě pár dušiček ubere. Její hudba se absolutně nevyvíjí a zpěvačka začíná mít potíže s nedostatkem potenciálních posluchačů. Generace mladistvých, která ji následovala v dobách jejích začátků, jí totiž už dávno odrostla a současní teenageři své zraky upínají spíše k jim věkově bližším
Miley Cyrus nebo
Demi Lovato. Pokud se chce Avril podobným stylem hudby prezentovat i po třicítce, bude mít s přežitím v početné ženské konkurenci vážný problém.
-
AVril (Trembls, 06.11.2013 10:01) Reagovat
Deska je půl na půl. Kdyby zmizely eletronické a trend skladby z alba nikdo by se nezlobil. Ta druhá část kde slyšíme hudbu jako hudbu (Give You What You Like) ta se mi moc líbí a jsem rád že album nenechala celé spadnout do kategorie Perry,Gaga.. těch tu máme dost ! Takže 5/10 asi odpovídá.
-
Re: AVril (Bloody0, 06.11.2013 22:01) Reagovat
Gaga, vážně, ARTPOP se s tímhle nedá vůbec srovnávat, přesto že je to elektronické album, tak je našlapané a je tam jasně znát, že Gaga je skvělá skladatelka i zpěvačka. Avril jsem míval rád, ale Gagu bych určitě nezařadil do plitkého popu bez nápadu. Myšlenky všech skladeb jsou hlubší než se průměrně myslícímu jedinci může zdát. ARTPOP podle mě aspiruje na nejlepší album tohoto roku, alespoň v meinstreamových vodách...
-
chudák (kuku, 06.11.2013 10:20) Reagovat
a tak dobře to začínalo... těžko chtít po této madam, aby celý život jezdila na skejtu, ale zrovna v jejím případě by jedině návrat do dob náctiletých spasil podělanou diskografii.
-
Bude jí 30 let... (Fana, 06.11.2013 10:24) Reagovat
Avril se asi snaží zastavit věk, jinak si nedovedu vysvětlit důvod, proč její nová deska zní, jako by jí dnes, (s ohledem na současné trendy v pop music), bylo stále dvacet. Jako její fanoušek, který má hlavně rád deset let staré nahrávky s řízným zvukem kytar a kde do světa křičí svou zpověď teenagera, bych nyní, kdy by se měla stát ženou, možná i matkou čekal něco mnohem hlubšího a vyzrálejšího, aby se mohl zvonu uplatnit jeden její dávný přívlastek, "nová Alanis Morissette". Bohužel, místo eponymního názvu, mohla Avril klidně svou novou desku pojmenovat "Here´s to never growing up", protože by to bylo více než vystihující. Samosebou, že mne singlové skladby baví, s jistým nostalgickým nadhledem, ale to je při vzpomínce na "Under my skin" málo... Avril má tuhle novou desku Katy Perry Prism". Od obojího se čekalo, jak mladé ženy dozrají a přišlo zklamání z infantilnosti. 5,5 bodu.
-
Nechápu.. (Milk23, 06.11.2013 10:47) Reagovat
Jako jo, není už to to, co to bejvávalo, ale tahle deska se mi líbí o kousíček víc, než GL a spíš než singly se mi líbí ostatní songy. U Hello Kitty u mě byla první reakce: "WTF?" Ale když jsem desku slyšel párkrát, tak skoro všechny skladby žeru :D A to už jsem to album slyšel min 20x... :) Mohly by být skladby trošku víc propracovanější, a proto za mě 7,5/10.