Uspět v USA téměř vždy znamená uspět po celém světě. Dívčímu duu Icona Pop se to podařilo díky hitu "I Love It". A když se k tomu přidá i schopnost vidět věci z té lepší stránky, z one-hit wonderu se najednou klidně může stát potencionální popová ikona, která do života přináší tolik potřebný optimismus.
Těžko se najde více
pohádkový počátek jedné z největších senzací letošního roku. Před pár lety prostě exotická Švédka Aino Jawo přišla za typickou Švédkou Caroline Hjelt s flaškou vína a počítačem a první skladba byla hned na světě. Ani nad názvem kapely dlouho nepřemýšlely. Pár svých skladeb poslaly přátelům do Itálie a ti je ihned označkovali jako popové ikony, italsky "icona pop". A mohl se začít dobývat svět.
Aino a Caroline mají to štěstí, že Švédsko je malou, ale kvalitní líhní hudby. Stockholm je vyloženě
plácek, kde se čirou náhodou scházejí slavní producenti, a tak není divu, že se děvčata hned na začátku točila ve studiu na kancelářských židlích s věhlasným producentem Patrikem Bergerem (
Robyn). Výsledkem bylo EP "Iconic", které v sobě obsahovalo skladbu "I Love It" ve featuringu s britskou goth-umělkyní
Charli XCX. Jen Bůh ví, jakou cestou se tato jednoduchá píseň o čtyřech akordech a prostinkém textu ocitla v americkém seriálu Girls, který hitovku nakopl a teď je obtížné najít člověka, který by se "I Love It" vyhnul. A do toho všeho humbuku přišlo ještě pouze ve Švédsku vydané první album "Icona Pop". Ty dvě toho ale mají v rukávu mnohem víc než jen lehkou
kýčovinu "I Love It".
Icona Pop si rády hrají. Inspirace herním světem je patrná takřka všude. Začněme hned od loga skupiny - podle stupně rozvoje vaší fantazie ho můžete vidět jako zpixelizované, nebo ho vnímáte jako dětské/pro zasvěcené
minecraftové/ kostičky postavené na sebe; účes Aino á la lego; a nakonec hudba samotná. Každou vteřinu se někde objeví nějaký
pazvuk, něco, na co nostalgicky vzpomínáte, že by se hodilo do kultovní hry "Mario", nebo jste možná podobné zpracování zvuků slyšeli u s psychedelií hraničících
Crystal Castles či
Skrillexem. Avšak zatímco z Crystal Castles srší naštvanost a věčný křik duše, z Icona Pop vyzařuje podivuhodná apatie vůči všemu.
"I threw your shit into a bag and pushed it down the stairs, I don't care, I love it!" - takhle se po Švédsku posílá do
určitých míst a zároveň tato věta shrnuje celé poslání alba.
Desku řídí rytmus bicích, který vám nedá ani na chvíli vydechnout. Je konec týdne? Fajn, to neznamená, že se budete válet celý víkend na gauči. "Ready For The Weekend" je příkaz k tomu, že se má jít pařit! Nebo se nemáte komu svěřit? Budiž vám nápomocno motto vysamplované z "Me And My Girlfriend"
2Paca "All I need in this life of sin is me and my girlfriend" v "Girlfriend". A jste
Madonna a máte mladého přítele? Nevadí!
"You're from the 70's, but I'm a 90's bitch" burcuje k tomu, abyste ke dnu poslali i všechny předsudky.
Icona Pop - to jsou takové talentovanější severské sestřenky
Keshy. Jo, jejich hudba zní podobně. Ale přesto je doslova dělí oceán. Děvčata totiž dělají mnohem inteligentnější pop, který neřeže uši autotunem a přisprostlostí, navíc každý jejich song zní naživo pokaždé úplně jinak, jelikož si během vystoupení jako DJky samy všechno mixují. Stejně jako Kesha ale Icona Pop rády mluví, a tak na nějaké ty pěvecké výkony si většinou budete muset počkat až do refrénu. Některé sklady vás nicméně strhnou už hned na začátku. "On A Roll" svým všudypřítomným popěvkem a refrénem odstartuje takovou nakládačku, že zapomenete jak se mačká "stop" a pravděpodobně budete poslouchat "On A Roll" až do vyčerpání. Holky v tomto tracku navíc nabízí zcela jedinečnou příležitost poslechnout si jejich chrapláky (hlavně ten patřící Caroline). "Then We Kiss" by se zbrusu dala překlopit do punkové verze a je docela snadno představitelné, jak
crowd plný pankáčů skanduje
"then we kiss!". Vlastně v každé písničce se vyskytují nějaké ty výkřiky, které jsou ideálním prostředkem k zburcování publika a zároveň je to taková finta skupiny.
"This Is..." není na jedno brdo a obsahuje i pomalejší, v žádném případě méně zdařilé songy. Gradující, čistým klavírem doprovázená "Just Another Night" je pohlazením po duši, které zdánlivě zklidňuje až zběsilé tempo alba a matně připomíná australské
The Veronicas. Blíže ke konci ovšem paradoxně zjistíte, že ani tady se oddech nekoná a rychlý beat má opět nástup. "This Is..." je rozjetá party, kterou jen tak něco nezastaví.
Největším plusem alba je ale nepochybně viditelný progres, kterým dámy od předešlého alba prošly. Už to nejsou takové bezduché výkřiky kamsi do prostoru, už to nejsou jen synťáky, skladby mají silnější melodie a větší prostor pro vokály. Už to není "I Love It" a k tomu nějakých pár songů, aby se neřeklo.
Icona Pop jsou rozhodně víc samy sebou, ale pořád se ještě nezbavily přílišné jednoduchosti. Vůbec jim nevadí, že doprovodná linka je po celou stopáž songu stejná a problém také tkví v občas nevýrazných slokách, což ale kompenzují zapamatovatelnějšími refrény. U Icona Pop může také hrozit obávaný strašák pop music - totiž krátká životnost. Po deseti posleších taky můžete zjistit, že máte alba plné zuby. V tom případě si zajděte na jejich koncert nebo si najděte jakékoli živé vystoupení, a můžete si vychutnat písně hned v několika verzích.
Caroline s kámoškou dostaly do vínku příjemné, hravé hlasy, což poskytuje příležitost sloučit obě vokalistky do dvojhlasu. Icona Pop to nedělají. A nutno podotknout, že je to velká škoda. Jediná chvíle na albu, kde takové splynutí nastane, je track "Ready For The Weekend", shodou náhod jeden z (jakkoli uřvaných) absolutních vrcholů desky a ukázka prvotřídního elektropopu aktuálního desetiletí. Církevní chorály propletené s
héliovým crazy frogem je přesně ten sound, který holkám sedne stejně perfektně jako Stefani Germanottě telefon na hlavě.
Icona Pop nejspíš nikdy nebudou novodobou
Abbou. Možná si zazpívají duet s Robyn, ale nikdy nebudou tak mimozemské, jako ona. Možná jsou evropskou verzí The Veronicas, ale jejich hlasy budou vždycky znít spíš jako jeden celek než se doplňovat. Ačkoli je jedna černovlasá a druhá zrzavá, nikdy nebudou
Tatu, protože jejich excentričnost tkví v jejich hudbě. A ačkoli je jejich hudba podobná té od Keshy, dvě dívky pocházející ze země, která striktně kontroluje spotřebu alkoholu a drog, budou (skoro) vždy střízlivé. Možná, že vás bude štvát, jak je jejich hudba jednoduchá, ukřičená a umělá. Ale jedno je jisté určitě. Toho bohdá nebude, aby Icona Pop nudily nebo byly normální.