Chinaski ze sítě ještě dlouho nevypadnou

Chinaski jsou letos další kapelou, která slaví, a nachystali svým fanouškům hned dva dárky. Jeden v podobě obsáhlého výběru a druhý jako živý koncert spojený opět s jejich hity, tentokrát však zahranými naživo. Zatímco koncert bude až příští rok, dvojCD už je na světě.

8/10

Chinaski - 20 let v síti (Best Of)

Vydáno: 20.09.2013
Celkový čas: 77:30 + 75:42

Skladby: CD1: Stížnost, Hlavolam, Zadarmo, Vedoucí, Duše z gumy, Stejně jako já, Pojď si lehnout, Moc toho nevim, Vo co de?, Podléhám, Punčocháče, Měsíc, Strojvůdce (radio edit), Dlouhej kouř, Slovní pyrotechnika, Drobná paralela, Bylo nebylo, Vinohradská č.p. 90, Klára, Tabáček, Rádio Bubeneč (live) / CD2: Kutil, Jaxe, Láska a jiná násilí, Basama fousama, Láskopad, Dobrák od kosti (radio edit), Možná, Spáč, Kompy, Kérka, Šatna, Hvězdy nad hlavou, Ententýky, 1970, Můj svět, 1. signální, Vakuum, Vrchlabí, Skončili jsme, Klára (live), Vinárna U Valdštejna (live)

Vydavatel: Universal

Ohodnoť toto album

Právě u této kapely si člověk uvědomí, jak ten čas neuvěřitelně letí. Přece to není tak dávno, kdy se s hitem "Dlouhej kouř" vynořila z rádií parta mladých a neokoukaných kluků, která s velkým elánem vtrhla do českého mainstreamového rybníčku a po svém začala bořit zažité hitparádové konvence.

Začátky Chinaski, to vlastně byly Starý Hadry. Ani na tomto dvojalbu nechybí tato prehistorická doba a společně s tvorbou raných Chinaski dostává na prvním disku poměrně značný prostor. "Voblíkám se v klusu / ku..a láhev od šampusu / tak to jsem teda dobrej grand / třeba je to ženská na celej život / a nebo je to buzerant." To není text nějaké punkové kapely, ale skutečně, dnes většinou rádiově uhlazené kapely a její písně "Moc toho nevim", která se nachází na jejich eponymní prvotině a dostala příležitost vyniknout i zde.

Díky tomuto kusu je jasné, že editor tohoto projektu nevybral pouze notoricky známé písně, ale i vypalovačky z mládí, které byly ještě hodně drzé, našláplé, v textech obhroublé a zdejšími rádii nepolíbené. Jelikož je ale podtitulem kompilace "Best Of", nechybí zde hlavně hity. A je příjemné konstatovat, že dokonce žádná píseň, kterou hrají rádia, nebyla opomenuta. V kontextu s tím, že je tradice vydávat bestofky, na kterých chybí třeba jeden i více hitů jenom proto, aby mohlo za nějakou dobu vyjít pokračování, je příjemné zjištění, že tady má potenciální kupce alba, který není zarytým fanouškem kapely a chce mít jen výběr největších hitů, pohromadě opravdu všechny.

Formace už jednu takovou kompilaci za sebou má. Deset let stará deska "Premium" obsahovala i tehdy nový singl "1970" (který se samozřejmě stal hitem a nechybí ani zde). Tady své posluchače, vyjma čtyřicítky již v minulosti vydaných songů, kapela oblaží i dvěma zcela novými kousky: "Stížnost" a "Hlavolam". Zatímco první z nich tematicky navazuje na pecku "Zadarmo", druhý jmenovaný je veden v pomalejším rytmu, který skupině taky sluší. Tyto písně dodávají fanouškům naději, že nové album Chinaski, které je naplánováno na příští rok, bude zase stát za to.

Po stránce dramaturgie není výběru v podstatě co vytknout, komplet rádiových hitů doplňují tvrdší a starší vypalovačky a je třeba dodat, že tato parta je silná i živě na pódiu. To ostatně potvrdila výtečným albem "Když Chinaski, tak naživo" a i na tomto výběru dostávají prostor některé live kousky včetně tradičního zavíráku všech koncertů "Vinárny z Valdštejna". Zde jakoby symbolicky uzavírá výběr.

Ten potvrzuje výjimečné postavení formace, která jako jedna z posledních (snad ještě včetně Kryštof) může mít ambice vyprodávat haly, za nějaký čas dosáhnout statusu legendy a zařadit se tak po bok Olympicu, Elánu či Teamu.

• OK (Martin, 15.10.2013 11:54) Reagovat

  Chinaski byly před cca 10-13 lety spolu s Kryštofem brány jako záchrana českého popu. Nezpívali na playback, coververze, nedělali socpop ani utahané cajdáky. Jenže jejich vrchol přišel zhruba v roce 2003 s písní 1970. Tam se skloubila rocková nadupanost, hitovost, jemná nostalgie za unikající mládí a celkem inteligentní text. Od té doby to jde s kopce s průměrnými cajdáky (Vrchlabí), rok hrajícími odrhovačkami (Tabáček) až po vyloženě infantilní a pitomé písničky (Hvězdy nad hlavou, Duše z gumy). Občas se zadaří něco výborného (Vakuum, Šatna), nicméně Chinaski by si měli dát pauzu, vstřebat nové vlivy a přijít s trochu novou muzikou... protože i když mají asi 25 hitů (co jsem napočítal), tak většina z nich zní děsivě podobně až stejně.
  
  

  • Re: OK (ragnar, 17.10.2013 02:24) Reagovat

    Naopak, Chinaski jsou od počátku klasickou ukázkou české hudební scény, která je plná šedi, nudy a zastaralosti. Vemte si kytary, zahrajte ultranudnej song v durové tónině s co nejméně tóny a nejprofláklejšími akordy a jste hvězdy našeho hudebního průmyslu. Plusem pak je samozřejmě sound ala 80. a 90. léta, zkrátka jedeme retro a rok 2013 a hudební trendy nás moc netankujou, že? Nikdy mě jejich hudba nebavila, žádná jejich věc mě nikdy nechytla a s jistotou můžu říct, že kdekoliv v zahraničí by se z nich nikdy žádný hvězdy nestaly. Tady se hudba oceňuje když není komerční a interpreti nezpívají na playback. O tom to ale není, je jedno jestli jde o komerční pop nebo rock, což se u nás důrazně rozlišuje, hlavní je, aby váma hudba projela, abyste ji cítili a vyvolala ve vás emoce (jakékoliv - chuť k tanci, melancholickou náladu atd., hlavně nějaké). Takto to naopak cítí většina dalších národů, kteří dokážou třeba komerční pop milovat i nenávidět podle toho, jak k němu jaký interpret přistoupí, ne kvůli samotnému žánru. Chinaski jsou přesnou ukázkou toho, že muzikálnost je našemu národu cizí, my hudbu cítit neumíme. Chinaski hrají tzv. nijaký rockpop, kterého je naše scéna plná. Pro mě to jsou nudné utahané cajdáky a nebo rychlejší věci bez nějaké výrazné a zajímavé melodie. Když si pustím tureckou hudbu tak hned ožiju, když ruskou tak zas na mě dýchá melancholie, když německou, tak slyším současnej sound, neuvěřitelně zajímavá je třeba estonská scéna... Naše hudba mě ve většině případů nechává chladným a právě Chinaski jsou toho geniální ukázkou. Jsme střed Evropy, od každého máme něco a v celku nakonec nic. Pánové, národ vás měl rád, takže za ně díky, ale už by bylo na čase dát naší muzice nějakej směr a tvář a nejspíš dát prostor novým tvářím. Tahle naše nevýrazná hudba bez emocí už totiž musela přestat bavit i ty nejotrlejší milovníky čínských lyží.
    
    

• jsou dobri (Frankie, 13.11.2013 20:18) Reagovat

  Jako kazda kapela maji lepsi i horsi veci, ale zase tak moc bych je neodsuzoval. Mne se treba jejich starsi veci moc libi :-) kdyz si vzpomenu napr. na "Puncochace" srovnani s normalizacnim popem docela kulha.
  
  

7/10

Recenze: Tři sestry povznesli svůj hospodský um na "Pub Art" Po čtyřiceti letech fungování může málokdo zcela bez výčitek pojmenovat své album "Pub Art". Jenže skupina Tři sestry se svou nezaměnitelnou poetikou piva, cigár a lascivního humoru skutečně povznesla hospodský punk na umění.... čtěte zde

Vydáno: 04.01.2026 08:00 v sekci Recenze

PJ Harvey pracuje na nové desce a doporučuje playlist písní, které ji loni nejvíc bavily PJ Harvey v krátkém silvestrovském pozdravu pro své fanoušky zavzpomínala na dvouletou šňůru k albu "I Inside The Old Year Dying" (o pražském koncertu jsme psali zde). Zároveň oznámila, že od března, kdy turné skončilo, píše... čtěte zde

Vydáno: 03.01.2026 08:00 v sekci Novinky

9/10

Hudba v tisku: Když písňové texty mluví i bez hudby: "Nahlas 2" jako ryzí poezie Osamělých písničkářů Druhý díl antologie Osamělých písničkářů přináší další čtyři tematicky laděné celky s poezií, kterou můžete znát z tuzemských klubů nebo hudebních nosičů. Vzniká tak vzácný soubor současných osobitých písňových... čtěte zde

Vydáno: 02.01.2026 08:00 v sekci Recenze | Hudba v tisku

8/10

Recenze: První albové nadechnutí Petera Lipy "Neúprosné ráno" patří i po letech k zásadním počinům. Reedice mu sluší Peter Lipa dnes platí za výraznou tvář slovenské hudební scény. Zpěvák, přirozeně rozkročený mezi světy blues a jazzu, se svého profilového debutu paradoxně dočkal až po čtyřicítce. Deska vydaná v roce 1984 nesla název... čtěte zde

Vydáno: 01.01.2026 10:19 v sekci Recenze

9/10

Recenze: Noc a mlha v Jeseníkách a nově na vinylu. Na desce "Nebel" obalují Priessnitz posluchače příjemnou temnotou Vinylové ohlížení do minulosti kultovních Priessnitz pokračuje. Po loňském vydání dlouho nedostupného třetího alba "Hexe" a reedici naopak pozdějšího "Zero" přišel čas na "Nebel". Druhá studiovka formace nabízí jesenickou gotiku... čtěte zde

Vydáno: 31.12.2025 08:00 v sekci Recenze