Podrobnější údaje o Henrym Rollinsovi a jeho kapele si můžete přečíst v pozvánce na koncert, tady snad stačí uvést, že z hlediska muziky punkové kořeny už opustil a dnes hraje těžko zařaditelný hardrockmetalcore. Pardon, prostě bicí, basa, kytara a jeho zpěvomluva dohromady tvoří hutnou rockovou muziku, ve které mají všechny nástroje své místo.

Nebudu předstírat, že jsem nějaký velký znalec Rollinsovy muziky, nepatří mezi mé největší oblíbence, na koncert jsem chtěl jít proto, abych viděl jeho dle referencí silně energetické vystoupení. A to jsem tedy viděl! Z hledisky hudby není třeba dodávat víc, než je výše uvedeno. Ale představte si maximální nasazení všech zúčastněných, Henry od první skladby se do muziky a zpěvu položil, pódium patřilo jemu. Skladby hrál v blocích čtyřech až pěti, kdy přecházely plynule do sebe, takže i to umocňovalo spád a nasazení koncertu. Odhadem přehrál tak polovinu skladeb z novinky "Nice" (na desce jsou skladby víc odlišitelné). I když také vystupuje pouze s mluveným programem, tady se omezil na dvě krátká "kázání", jedno o tom, jak má každý být svůj a nejít se stádem (teda jestli jsem dobře rozuměl) a druhé, zábavnější, kdy nám popsal, jak se ho jeden český novinář ptal, co on a moderní taneční hudba, třeba drum'n'bass. A Henry nám ukázal, že basu a výborného basistu má, stejně jako bicí a bubeníka, takže o co jde. A že prý tohle (následovala tvrdá a rychlá vypalovačka) žádný zasr... počítač stejně nezahraje. Ať žije tolerance, ale on to tak určitě nemyslel :).

Co napsat více. Prostě hodně nadupaný a povedený rockový koncert, který dokázal, proč se hraje naživo. A nevadí, že z hlediska hudby nejde o žádné veledílo, v těch lepších skladbách však rozhodně potěšila snaha ať už rytmicky nebo různými vyhrávkami kytary či basy tu kouli energie trochu rozlišit a zpestřit. Je fakt, že basák s bicmenem byly hodně precizní a dobří a kytarista se rozhodně nenechal zahanbit. No a Henry to do nás hrnul naplno, škoda jen, že rozumět mu moc nebylo. Ale zase jsem možná pochopil, proč na koncert přišlo tolik dívek a paní, které bych jinak na takovém koncertě nečekal, protože pohled na jeho muskulaturu a mužnou drsnost musel být určitě vzrušující. Určitě nejen kvůli nim byla Akropole tak narvaná, jak jsem to ještě nezažil, což mělo své výhody, ale také zápory, protože na takhle energetickou muziku se nedá jen tak stát a prostor byl tak akorát na to stání, pokud člověk nechtěl okopat či podupat okolí, což stejně někteří činili. Ale stejně to byla pecka.

V rozporu s pravidly pro psaní zprávy z koncertu (jsou-li nějaká) - na konci jen krátkou zmínku o předkapele, kterou byli GNU. Jejich výkon jsem bohužel viděl až v samém závěru, takže těžko hodnotit, ale v nasazení se hlavní hvězdě vyrovnali, hudebně to také nebyla špatná tvrdá muzika. Jenže když zpěvákovi nerozumím ani slovo, a to zpívá česky, tak mě to prostě vadí, i když v podobném typu muziky texty nejsou to hlavní.

P.S.: Pro to pako na balkóně, které mi vylilo na hlavu pivo, mám asi staromódní otázku. Napadlo vás alespoň na chvíli, že byste se mohl jít dolů omluvit?

Rollins Band, Palác Akropolis, Praha, 22.2.2002