Švéd Tim Bergling aka Avicii již nějakou dobu patří mezi nejúspěšnější a nejvyhledávanější světové DJe a producenty, proto je do jisté míry překvapující, že svoje první autorské album vydal až v září tohoto roku. Deska pojmenovaná "True" mohla (vzhledem k počtu doposud vyprodukovaných hitů) nabídnout opravdu hodně materiálu, ale nakonec se na ni dostalo pouze deset položek. Avicii se totiž rozhodl neohlížet zpět a žádný z dříve vydaných singlů (dokonce i z počátku tohoto roku) na ni nezařadil. Už to je fakt, který konceptu alba trošku uškodil.

Při tvorbě písní pro svůj debut se tento čtyřiadvacetiletý hudebník bohužel chvíli točil v kruhu a nejspíš se i nechal trochu opít úspěchem hitu "Wake Me Up". Vyprodukoval totiž na desku několik dalších skladeb, které svým beatem, hudebními postupy a celou náladou hodně připomínají právě jeho letošní velký megahit. Tím samozřejmě netvrdím, že by tyto songy byly úplně špatné, prostě jim jen chybí nějaká ta invence a brzy se jich nabažíte. Avicii ale typu písní, kdy si do klubových beatů pobrnkává na kytaru nepříliš známý písničkář, věří stále natolik, že jednu z těchto skladeb ("Hey Brother") vybral z desky dokonce za další singl.

I přesto "True" rozhodně potvrzuje, že jako producent má opravdu velký potenciál, a při poslechu cítíte, že písně jsou jeho vlastním dílem. Bohužel právě tento fakt je zároveň i slabinou. Tím, že si do svých tracků asi nenechal moc mluvit, používá ve většině písní stejné hudební nápady, omezené druhy beatů a samplů. Hlavní úlohu nabídnout pokaždé něco jiného tak přebírají hostující vokalisté, díky kterým písně opravdu alespoň trošku pestře znějí.

Překvapivě povedená je například "Dear Boy", kde vokály dánské zpěvačky Karen Marie Ørsted silně připomínají zasněnou Lanu Del Rey, zaujme i svérázná (leč velmi krátká) "Addicted To You" a asi největším překvapením je závěrečný song "Heart Upon My Sleeve", kde hostuje Dan Reynolds z Imagine Dragons. Za zmínku jistě stojí i účast Adama Lamberta v "Lay Me Down", bohužel pro mě osobně jde spíše o průměrný track, kde ani jeden z hlavních protagonistů nenabízí víc než standard.

Album "True" je každopádně velmi slušným debutem a Avicii se za výsledek více než roční práce nemusí stydět. Dozajista si sám deskou splnil sen a ostatním kolegům ukázal, že kromě občasného zářezu v rádiových hitparádách jsou i jiné mety. Na druhou stranu má album naprosto zbytečné mouchy, které mohl tým kolem toho švédského DJe vychytat. Třeba příště.