Pokud jste na MusicServeru četli poslední report z vystoupení But v letních Buchlovicích na uherskohradišťsku, pak vězte, že aktuální lednový koncert v pražském Lucernabaru byl ještě o něco jímavější. Kromě všech již citovaných aspektů příjemného zázemí But v klubu při večeru, který nenáleží do tuctu dalších "šňůrových", jsme nyní mohli být i svědky pražské premiéry nového repertoáru z čerstvého alba "Normale", spojené s lehce slavnostním křtem desky a muzikantskými hosty.

Tři třetiny večera představovaly zážitky docela odlišné. Při zahajovacím bloku nemohl být pravidelný divák But ničím překvapen, resp. snad jen tím, že nezaznělo nic z albové novinky. Na přetřes přišly nejčastěji písně z "Kapradí", z ostatních desek to byly většinou singly, vesměs průřez zatím poslední živou deskou, ve stejné sestavě, s podobně "stadionovými" aranžemi. Poslední blok, co odstartoval krátce po půlnoci, na tom byl co do repertoáru velmi podobně, na muzikantech byla snad možná vidět i mírná únava a vyčerpání, proto Pastrňákova slova "raděj už toho necháme, nejsme tady přeci za trest," přišla vhod.

Půlhodinovou přestávku po prvním setu ukončilo promítání klipu "Totále". Pokud měl kdy někdo o této přímočaré béčkové "vesnické" diskotéce pochyb, pak klip musel všechny vyvrátit. Dokonalá, stylově čistá citace se všemi atributy se žánrem spjatými (včetně použití amatérské videotechniky) zklamat nemohla - většině pochybujících i spřízněnců povyrážela dech. Na pódium začli přicházet hosté z desky - Jirka Žigmund a Marek Pilo s cimbálem a houslemi, později Michal Žáček (ten, kterého můžeme najít třeba i v základní sestavě Petera Lipy Bandu) s dechy a nový repertoár mohl odstartovat. "Duj duj duj", "Já jsem cigán", "Továrna", "Láska z bruslaku"... pořadí písní stejné jako na "Normale", verze zatím zdravě neusazené, zážitky nečekané pro muzikanty i přihlížející. Kromě "Vlastní skladby" a "Totále" zaznělo ze křtěného opusu vše, cigánský duch byl - nejen dík přítomnosti dvou "originálů" na pódiu - ještě o poznání živelnější a autentičtější než na desce. Přes všechny možné pochybnosti o síle samotného alba, byly koncertní verze strhující. Obzvláště pak některým starším skladbám - "Malinkého ptáčka", "Čubrmajka", "Až já budu svatý" v tomto setu normálovské aranže sedly výtečně - tradičně hravá a sólící dvojice Nytra - Straka jako by místy, posílena Žáčkem, byla málem zapomněla, že na pódiu reprezentuje přední českou popovou kapelu.

Večer to byl příjemný, a to jak pro skalní příznivce But, kteří snášejí i halové koncerty, tak ty, kterým je bližší původní klubová a uvolněná verze kapely, nakonec pro "začátečníky" musel být šok mezi výběrem skladeb do rádií a repertoárem na pódiu asi největší. Nezbývá než zopakovat - choďte na Buty, dokud je čas a choďte na ně do malých prostor!

Buty, Lucerna Music Bar, Praha, 31.1.2002