Zamrzlé australské království

30.06.2013 09:00 - Jakub Malar | foto: facebook interpreta

Pokud si vezmeme taneční pop jako žánr, měl by tento v prvé řadě být o zábavě. Realita je ale taková, že spousta současných interpretů, které řadíme do tzv. mainstreamového popu, není schopná přijít s materiálem, který by bavil na ploše celého alba. Výjimkou pak není ani nová nahrávka Empire Of The Sun.
5/10

Empire Of The Sun - Ice On The Dune

Skladby: Lux, Dna, Alive, Concert Pitch, Ice On The Dune, Awakening, I'll Be Around, Old Flavours, Celebrate, Surround Sound, Disarm, Keep A Watch
Vydáno: 14.6.2013
Celkový čas: 43:00
Vydavatel: Universal
Empire Of The Sun, projekt, za kterým stojí Luke Steele (The Sleepy Jackson) a Nick Littlemore (Pnau), je od začátku založen na velice napjatém vztahu obou muzikantů. Již zhruba rok po vydání jejich pět let starého debutového alba "Walking On A Dream" projekt opustil Littlemore, aby se mohl věnovat psaní hudby pro Cirque Du Soleil. Steele sám nebyl schopný úplně vyjasnit, jak se to vlastně s Empire Of The Sun má, odjel turné a začal se věnovat vlastním projektům. Nějakou dobu to vypadalo, že debut bude zároveň labutí písní dua, ale už v červenci 2011 se objevily první zprávy o tom, že oba pánové společně pracují na novém materiálu. Ten nakonec vznikal skoro dva roky a nyní k nám dorazil společně s dechberoucí vizuální kampaní.

Jak to momentálně vypadá mezi Steelem a Littlemorem, je stále záhadou. Pokud byste vyhlíželi Littlemorea na živých vystoupeních, vyhlíželi byste marně. Se Steelem nikdy společně nevystupoval a na letošní květnové akci Electric Daisy Carnival v New Yorku svou vlastní kapelu vůbec poprvé sledoval naživo. Jako divák. Obávám se, že právě tenhle vztah může za chladnou atmosféru, která z novinky příznačně pojmenované "Ice On The Dune" přímo srší. Zatímco doprovodná videa a celá doprovodná grafická část (včetně ujetých barevných kostýmu) opravdu stojí za to, samotná hudba za tím vším trochu zaostává.

Je to trochu škoda, protože celé je to postavené na působivém příběhu zahrnujícím čtyři kněze s duchem divokých zvířat a krádež magického drahokamu Králem stínů. V hudbě se ale nic takového nepromítá. Před sebou máme vcelku tuctovou elektronickou taneční hudbu s euforickými refrény, která rozhodně nezní lacině, ale často je až příliš přeslazená. Spíš než k Daft Punk mají Empire Of The Sun blíže k Scissor Sisters a Calvinu Harrisovi. S druhým jmenovaným mají společnou šablonovitost, díky níž je řada skladeb na "Ice On The Dune" snadno zaměnitelná. Postavte si vedle sebe například "Old Flavours", "Celebrate" nebo "Disarm" a těžko se zbavíte pocitu, že je to vlastně ta samá písnička zahraná pokaždé trochu jinak (ostatně sám Steele o "Disarm" prohlásil, že "melodii v prostředních osmi taktech můžeme najít ve všech skladbách na nahrávce"). Hlavním problémem ale jsou chybějící výraznější místa, jakými byly na debutu "Walking On A Dream" a "We Are The People".

Pravděpodobně nejlepším aspektem hudby australského dua je Luke Steele a jeho hlasový projev. Nejpovedenějšími písněmi na albu jsou zamyšlené balady, v nichž se jeho hlas dostává do centra pozornosti. V "I'll Be Around" jeho šeptavý hlas vyloženě hladí a ve spojení s jemnými syntezátory vytváří osvěžující protiklad k tanečnějším věcem, které, ač bohaté na instrumentální složku, přeci jen působí trochu tuctově. Závěrečnou "Keep A Watch" bych rád viděl jako příslib do budoucna, že Empire Of The Sun v sobě mají někde ukryté opravdové emoce, které si ale v tomto případě nechali až na konec. Píseň je sice koncipována pouze jako epilog k příběhu alba, ale právě v ní dokázali Steele a Littlemore shrnout své myšlenky naděje, pozitivity a idealismu. Ten moment, kdy se přidá Harlem Gospel Choir, je prostě nádherný a je škoda, že na desce není víc podobných míst.

"Ice On The Dune" je ve výsledku nevyrovnanou nahrávkou, která oproti debutu vykazuje minimální známky vývoje. Řemeslně je sice zvládnutá dokonale, ale právě ta preciznost, s jakou je každá skladba dotažená, ji ve skutečnosti činí téměř bezpohlavní. Pokud bude ještě nějaké příště, chtělo by to zapracovat na tom, aby hudba byla stejně tak ujetá, nepředvídatelná a zábavná jako image dua. Pak by to teprve mohlo stát za to.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY