Se So Solid Crew se jakoby na scénu opět vrátila UK garage. Pokolikáté už? Ne že by někam zmizela, ale po bláznění kolem speed garage, což byla více méně sezónní záležitost rozdmýchaná senzacechtivých hudebním tiskem hledajícím nový styl, se jaksi vytratila ze scény. Před dvěma roky začala znovu vystrkovat růžky a jména jako Artful Dodger bodovala v hitparádách. Nejinak tomu bylo s MJ Colem a jeho vynikajícím albem "Sincere", jež sklidilo zasloužené ovace. I díky MJ Coleovi si speed garage, nebo chcete-li two step, začal zpět dobývat zdánlivě ztracené pozice. Nelze si však nevšimnout, že původně "čerstvý" styl mnozí producenti pořádně vyprázdnili a vokály přeslazené skladby se už nedaly příliš poslouchat. A především - two step má jednu slabinu - a tou je jeho značně stereotypní rytmus. V Anglii však žádný styl nevydrží dlouho bez toho, aby ho někdo nezačal fúzovat s něčím jiným, a tak nové pokolení asimilovalo do two stepu breakbeat (Stanton Warriors, DJ Zinc či Ed Case). So Solid Crew, které představuje nejmladší generaci two stepového žánru, si na scénu "dovolilo" vstoupit teprve v loňském roce. Mládí a dravost členů (nejstaršímu členu sdružení je 26 let) však někteří "zasloužilí" velikáni nerozdýchali, a tak je jejich přijetí poněkud rozporuplné. Nás však bude zajímat především jejich hudební produkce a ne zákulisní tahanice na britské two stepové scéně.

Počet členů "největší skupiny současné taneční scény", jak So Solid Crew ostrovní tisk někdy nazývá, se v současné době blíží ke třicítce. Jádro tvoří Megaman, MC Romeo, Asher D, zpěvačka Lisa Mafia, MC Harvey, DJ Swiss, G Man, Kaish, Mac, Face a také dvě 2stepové stars - Oxide & Neutrino. Poznali se v roce 1997 na brixtonském pirátském rádiu Supreme FM a od té doby se jejich aktivity rozrostly o nahrávací labely, distribuční firmu a pirátské rádio Delight FM. První singl "Oh No (Sentimental Things)" jim vyšel v roce 2000 a představil ingredience, se kterými se So Solid Crew později tolik proslavili - hutnou basovou linku, minimalistický beat a speciální anglický MCing. V létě 2001 následovaly další singly, "21 Seconds" a "They Don't Know" - ten posledně jmenovaný dal jméno jejich debutovému albu, které vyšlo v Británii na podzim, k nám se dostává v současné době.

So Solid Crew jsou na svou hudbu náležitě pyšní a nazývají ji "so solid music". O co v ní vlastně jde? So Solid z two stepu vyškrtávají všechny líbivé zvuky a ponechávají pouze rytmus spolu s minimalistickými basovými linkami, které se blíží spíš ranému hardcoru 90. let než funky popu typu Artful Dodger. Proč takový důraz na hutné basy? "S hlubokou basovou linkou můžeš skladbu cítit až ve svém srdci," vysvětluje člen sdružení MC Mac. So Solid si ale také velmi považují svého rapu, je totiž svébytně anglický. Podle So Solid se hodně anglických rapperů chce podobat těm americkým. "My se nesnažíme dostat do naší hudby americký slang", říká producent a tanečník PDS, "používáme vlastní slang, způsob, jakým mluvíme." Podle Maca poskytuje two stepový beat ještě jednu výhodu, dává MCmu svobodu jeho vyjádření - například oproti jungleu, kde je MC mnohem více vázán rytmem.

Pokud se mluví o So Solid, často se operuje s pojmem "underground". Při pohledu na mladé a pohledné slečny a muže se však ani nechce věřit, že by crew bylo schopné něčeho jiného než právě onoho líbivého a hitparádového two stepu. Předsudky ale odhodíte stranou hned při poslechu skladby "Haters", která tento měsíc vyšla jako zatím poslední singl. Výrazný melodický nápěv doplňuje několikrát zmíněný hutný basový základ, zde "načechraný" minimem elektronických zvuků. Pořádně rozjetá "jízda" pokračuje i dál. Mezi nejlepší momenty alba vedle "Haters" rozhodně patří skladby "If It Was Me", "Woah", "Ride Wid Us" nebo "21 Seconds". So Solid si často vypůjčují postupy i z jiných žánrů, ať už z jungleu ("They Don't Know") nebo z tech-houseu ("Friend Of Mine"). Přesto zůstává jejich zvuk někdy až příliš chudý - obohacuje ho pouze vokál Lisy Mafie nebo zřídka použité "okrašlující" zvuky, jak se to povedlo například v "21 Seconds" upomínající na debut americké hip-hoperky Kelis. Album obsahující dvacet skladeb, které pohltily téměř 77 minut, nemá výrazně slabší místa, je však dost pravděpodobné, že vás brzy unaví jeho jednolitý sound. Asi i z toho důvodu si desku jen málokdy poslechnete v jednom zátahu. Také melodičnost si u So Solid musíte pracně hledat - ale je tam, i když se to zpočátku příliš nezdá. Přesto mě So Solid přesvědčují, že jejich album není jen nafouknutou bublinou, která brzy splaskne, ale "solidní" prací, která možná ukáže cestu i dalším.

Je otázkou, zda hudební nekompromisnost vydrží So Solid i nadále. V létě by mělo vyjít jejich druhé album, sólovku připravují Romeo a Asher D, o debut se pokusí také Lisa Mafia. Není jisté, zda tyto sólové exkurzy neoslabí sílu celého crew a zda ještě bude mít dostatek sil budovat svou vlastní vizi a pokračovat v nastoupené cestě. Zatím se mu to ale daří. V crew je totiž síla!