Filmové verze klasik světové literatury se často omezují na kostýmový fetiš, který je sice dobově věrný a líbivý, ale zároveň neambiciózně sterilní. Už první trailer na letošní předělávku "Velkého Gatsbyho" v předloze od Scotta Fitzgeralda sliboval trochu jinou zábavu. A to nejen pro filmové nadšence libující si v pestrých scénách a balancování nad propastí zdravého vkusu, ale i pro milovníky mainstreamové hudby - soundtrack totiž láká na největší současná jména popu, hip hopu a dalších stylů. Jak se do děje z roku 1922 podaří našroubovat Beyoncé, Jacka Whitea, The xx, Kanye Westa nebo Gotyeho? To samo o sobě vyvolávalo nekontrolovatelné vzrušení.

Vzhledem k obsahu filmu je hlavním východiskem samozřejmě hudba dvacátých let, která se zde ale míchá se současnými postupy a elektronickým zvukem. Nejpatrnější je to ve swingové úpravě hitu Beyoncé "Crazy In Love", s níž se v nové poloze představila jindy nevzrušivá Emeli Sandé. Převlékání současných pokořitelů hitparád do fraku s motýlkem však není cesta, kterou se na drtivé většině položek soundtrack ubírá - největší prostor dostaly nové skladby. Ve výsledku tak album může docela dobře fungovat i samostatně bez pohyblivých obrázků.

Nejsilnější částí nahrávky jsou hojné velkoformátové balady. S jednou z nich zaválela i Lana Del Rey, která zní filmově v každé druhé písničce, a proto zařazení na soundtrack její rozmáchlé orchestrální tvorbě jednoznačně sedí. "Young & Beautiful" díky své osudovosti a opulentnosti rozhodně patří mezi nejlepší kusy, které Jay-Z jakožto hlavní producent na hudební doprovod vybral. Patosem protkaná diskografie Florence + The Machine, další z div nového tisíciletí, nádherně odpovídá náladě knihy, a proto ani novinková "Over The Love" na tom není jinak.

Dařilo se i introvertním alternativcům z The xx, jež své emotivní umění rozšířili o smyčcový rozměr a ukázali, že dokáží oslnit i ve velkých aranžích. Do řady nejpovedenějších písniček se připojilo i elektronické trio Nero, které v "Into The Past" vokálně připomíná éterické Cocteau Twins, australská mistryně dojáků Sia s "Kill And Run" i zhýralý Jack White v "Love Is Blindness".

Ukočírovat rozlítaný mix žánrů se ale nepodařilo úplně vždy. Klasicky ujetý will.i.am v "Bang Bang" sice navazuje na hudbu z počátků minulého století, ale je natolik vyjuchaný, že z jinak umírněné koláže až příliš trčí. Jeho kolegyně z Black Eyed Peas Fergie je na tom úplně stejně - "A Little Party Never Killed Nobody (All We Got)" je stejně špatná jako její název. Někde na půli cesty zůstala urban část kolekce - Jay-Z, Kanye West i Beyoncé sice dostali na pomoc kruté beaty, ale jejich efekt se trochu míjí s konceptem alba.

"Velký Gatsby" měl papírově na to stát se jedním z nejlepších soundtracků poslední doby. Nabízí mnoho slušných novinek od interpretů, kteří za normálních okolností dokáží oslovit i náročnější publikum, ale jako celek se někdy až příliš žánrově tříští. Nejvíce chybí silnější jednotící prvek, který by album držel pohromadě. Co ale rozhodně neschází, je schopnost zaujmout. Takhle zábavný hudební podklad pro film už dlouho nevyšel.