Disclosure: Guy Lawrence a Howard Lawrence, sourozenci z Londýna, ročník 1991 a 1994. Mladší Howard si před třemi roky, ačkoli oba vyrůstali v hudební rodině, nedokázal představit, že bude stát za tanečním projektem, na jehož debut s napětím čeká celé britské hudební publikum. Elektronickou hudbu totiž nenáviděl. Novinka "Settle" nyní zajímá nejen ty, kteří v nich vidí vizionáře britské taneční scény, ale i ty, kteří si jednoduše zamilovali jejich lehce stravitelný mix house, UK garage a funky. Podlehnout totiž není vůbec těžké.
Disclosure nejsou žádná velká neznámá. Vydali několik EP a zvládli spoustu remixů. Z nich největší ohlas zaznamenalo
zpracování písně
Jessie Ware "Running". Pilotní single "Latch", vydaný už v říjnu loňského roku, si zajistil překvapivou oblíbenost. Velký díl zásluh na tom patří zpěváku Samu Smithovi, jemuž song díky pozoruhodné symbióze rovněž pomohl nastartovat kariéru. Práce s vokály se ukázala být největší zbraní Disclosure. Velká očekávání debutové desky vystupňovaly i následující singly "White Noise" s výpomocí Aluny Francis z dua
AlunaGeorge a "You & Me" s vokály
Elizy Doolittle. Vzestupnou tendenci Disclosure potvrdilo umístění "White Noise" na druhé příčce britské singlové hitparády.
"When A Fire Starts To Burn" je asi nejlepší možný otvírák alba. S přilepeným intrem vás katapultuje do dimenze s hypnoticky se opakujícím frenetickým vokálním samplem (který mimochodem pochází od Erica Thomase, amerického řečníka/kazatele). Jestli ve vás tato future garage nálož zažehla oheň, zchladí vás následující "Latch". Ambientní skladba, střídající hladce plynoucí sekvence s agresivním nástupem na refrén, se soulovými vokály na míru je jedním z nejvíce vzrušujících momentů na desce. Po odpočinkové "F For You", kde se zpěvu ujal Howard Lawrence, přichází další trefa do černého, "White Noise". Jestli se na albu nachází track, který se vám zavrtá do podvědomí a bude hrát v hlavě celý den, tak jsme právě u něj.
Ed Macfarlane z
Friendly Fires se do šestiminutového "Defeated No More" snaží dostat trochu šťávy svými vrstvenými vokály. Na to, že se v celé písni nedočkáme žádného výrazného impulsu, se pořád poslouchá celkem dobře. Větší legrace přichází v momentě, kdy Disclosure spustí "Stimulation". Přestože zde chybí jakýkoli moment překvapení, celá funky věc s nalámanými vokály zní svěže a v kontextu celého alba přichází vhod.
Po několika průměrných skladbách přijde řada na trojici "Grab Her!", "You & Me" a "January", která je vyvrcholením snažení Disclosure o barvitý a rozličný zvuk. Track se jménem "Grab Her!" je oříšek. Cesta k jeho jádru sice stojí několik poslechů, ale odměnou je výjimečný hypnotický sound (i když se pořád nemůžu ubránit dojmu, že z toho šlo vyždímat mnohem více). Zatímco "Grab Her!" nemusí sedět každému, "You & Me" se zařazuje k tomu nejúdernějšímu, co lze na nahrávce najít. Deep houseová kolaborace se soulovým zpěvákem
Jamiem Woonem "January" je blaho samo o sobě.
Disclosure vytvořili desku několika kompromisů. Dočkáváme se rádiového popu stejně tak jako songů, které zafungují v klubech. Instrumentální tracky si skvěle našly místo mezi těmi zpívanými. Vše shrnul v jednom rozhovoru člen samotné formace Guy Lawrence:
"Neděláme jenom klubovou hudbu. Snažíme se taky dělat písně, které mají sloky a refrény. 'Latch' je pro nás něčím, o co jsme se jednu dobu pokoušeli; 'klasický' song, který by se mohl zabydlet i v klubech. Chtěli jsme, aby naše album mělo polovinu písní, jako je tato, a polovinu těch, které jsou postaveny na samplech a instrumentálních částech."
To nejlepší z alba zaznělo už dávno před jeho vydáním, takže se bohužel nedá říct, že by "Settle" bylo překvapivou deskou. Nahrávce by navíc slušely tracky podobné těm, které
Disclosure dělali rok, dva zpátky. Kdybych tak mohl slyšet něco na způsob bláznivé "Carnival" nebo "Tenderly" (až na bonusové verzi alba)! "Settle" střídá mdlé momenty s těmi, které vás nutí vstát ze židle. Nikdy jsem ovšem neměl nutkání jakoukoli skladbu přeskočit. I přesto, že jsem mladým Britům pár věcí vytkl, vůbec jim nelze upřít, že do taneční hudby vnesli aspoň špetku originality, což je dnes věcí málo viděnou. A to bude platit i na koncertech. Vždyť kolik DJů dnes hraje při svém setu na baskytaru? Disclosure, jakožto nejvýraznější současní nositelé vlajky garage, jí vrátili zašlou slávu a nechali ji zaznít v novém kabátě.