Jak se (ne)vyrovnat s úzkostí

23.04.2013 14:00 - Jakub Malar | foto: facebook interpreta

Autre Ne Veut neboli Arthur Ashin se nás na svém druhém albu "Anxiety" snaží přesvědčit, že na to, abyste dělali draze znějící hudbu, nepotřebujete drahé hudební studio. V domácích podmínkách se mu podařilo natočit moderně znějící r'n'b nahrávku plnou emocí, která má své mouchy, ale za poslech rozhodně stojí.
6/10

Autre Ne Veut - Anxiety

Skladby: Play By Play, Counting, Promises, Ego Free Sex Free, A Lie, Warning, Gonna Die, Don't Ever Look Back, I Wanna Dance With Somebody, World War
Vydáno: 25.2.2013
Celkový čas: 38:07
Žánr: Alternative r'n'b
Vydavatel: Software Recording Company
Newyorčan Arthur Ashin vytváří pod jménem Autre Ne Veut hudbu, v níž se kombinují vášnivé vokály s r'n'b soundem, který je ale okořeněn zdeformovanou elektronikou. "Anxiety", jeho druhé album navazující na bezejmenný debut z roku 2010, je ve své podstatě svěží nahrávkou, i když místy možná až příliš přeprodukovanou, kde na jejím každém místě cítíte, jak Ashin vyloženě potí krev. Pokojové r'n'b tak ve výsledku zní, jako by stálo milion dolarů, což rozhodně není na škodu, ale znáte to - méně je někdy více. Po celou dobu se toho děje až moc najednou a i sebelepší nápad se zdá být utopený. V konečném výsledku nemá skoro žádná jednotlivá skladba šanci vám utkvět v hlavě delší dobu.

Tolik ale kritika, protože jako celek je "Anxiety" působivým dílem. Nejvýraznějším prvkem je bezesporu Ashinův zpěv, který dominuje všem z deseti tracků. Vzhledem k tomu, že na střední škole studoval klasický zpěv, je schopný naplno využít svou kvalifikaci napříč celou nahrávkou. Jeho teatrální projev může připomenout r'n'b veličiny od R. Kellyho po Miguela, ale na rozdíl od nich je jeho pěvecká gymnastika spíše plná zoufalosti než smyslnosti, jako když například v "Play By Play" opakuje Don’t ever leave me alone nebo Everything you say is breaking up / This is not a time for this to stop v "Counting". Ne náhodou album dostalo název "Anxiety" (úzkost).

Jak už jsem napsal výše, z alba zásadně nic nevyčnívá, ale minimálně dobrá první polovina je hodně zábavná. Hned úvodní "Play By Play" můžeme zařadit k tomu nejlepšímu z tvorby Arthura Ashina. Od jeho počátečního vzdechnutí And I said baby zní, jako by byl v zápalu erotických vášní, a celá skladba pak působí jako jedno dlouhé vyvrcholení natažené na pět minut. Šanci upoutat vaši pozornost má také "Ego Free Sex Free" se silně zmanipulovanými samply, hiphopovým beatem a arpeggiovými syntezátory v závěsu, ve které úzkost nahrazuje extatické delirium z pařby. Navíc obsahuje snad nejchytlavější místo nahrávky (Ego free sex free / I can't feel my body moving).

Druhé půlce sice dojde dech a chybí výraznější nápady, ale i tak by se slušelo na závěr napsat, že Ashinovi rozhodně nechybí talent. Akorát jej ještě v této fázi jeho kariéry není schopen naplno využít. Přesto patří k těm lepším zástupcům ložnicového r'n'b/futuristického popu a možná nás jednou ještě hodně mile překvapí.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY