Jak už je psáno v perexu, takřka povinný česko slovenský večer nepatří v SuperStar k právě oblíbeným a ani k nejkvalitnějším a Nová éra na tom vůbec nic nezměnila. Soutěžící měli tentokrát k dispozici dva mentory - Janka Ledeckého a Miro Žbirku. Upřímně řečeno, kdyby tam nebyli, asi by se nic nestalo. Netuším, jestli soutěžícím radili něco mimo záznam, ale to, co jim říkali před kamerou, byly spíše nic neřešící fráze. Přitom jak ukázaly nedělní výkony, potřebovali finalisti hlubší zpětnou vazbu jako sůl, tedy alespoň drtivá většina z nich.

Druhé finále otevřela Virgínia Buberníková s hitem "Láska" Marcela Palondera. Nutno říct, že nejvíce se mi na téhle písničce líbila, bohužel, harfa. Snad v každé SuperStar se totiž objeví člověk, který, ač zpívá dobře, mně nesedí. Letos je jím Virgínia. U ní jsem pak nevnímal ani tak její skvělou barvu hlasu, jako spíše rozpačitý úvod, to, že neotevírala pusu a občas mumlala, a především, že zpívala odtažitě a bez citu.

Ani Jaroslav Smejkal s "Obchodníkem s deštěm" nebodoval tak, jak by se u něj očekávalo. Hit kapely Kryštof si převedl do stylu Burmy Jones a bossa novy a dá se říct, že tato úprava ani nenadchla ani neurazila. Daleko větší problém vězel v tom, že Jaroslavovi vůbec nesedla čeština. Jeho frázování bylo nepřirozené a znělo téměř až školácky.

Kristýna Debnárová sáhla po skoro lidové písničce "Pokoj v duši" Jany Kirschner, což byla volba, kterou těžko mohla něco zkazit. V ní totiž v takovéhle show moc neukáže. Maximálně tak chvějící se hlas ve slokách. Přesto se ale něčím blýsknula - velmi hezkými refrény, kde jakoby na nervozitu zapomněla a v tu chvíli téhle písničce dodávala příjemné jiskření.

Kristýna jakoby lehce pozvedla kvalitu a Adam Kukačka v tomto růstu dál pokračoval. Největší hit z muzikálu "Šakalí léta" "Na kolena" ozvláštnil svým rockovým nebo možná rokenrolovým hlasem a výsledkem byl výborný a energický výkon s jednou drobnou vadou. Bohužel je SuperStar televizní soutěž a jeho toporný pohyb po jevišti á la figurína v pánské konfekci jeho celkový projev poněkud zabil.

Ve chvíli, kdy spustila Tereza Mandzáková "Búrku" Márie Čírové, říkal jsem si, že tohle bude výkon, na který se bude vzpomínat. Slovenština jí seděla naprosto dokonale, barva jejího hlasu v nižších polohách hladila v uších, výborné byly i její feelingy, jenže to platilo jen ve slokách. Pak přišly refrény a jedna velká katastrofa. Jakoby se do nich vůbec nemohla dostat, jakoby na ně vůbec neměla a skoro to tak vypadalo, že ji chybí rozsah. Jestliže ano, pak je to v jejím případě obrovská škoda.

Kupodivu příliš nezářil ani Štefan Pčelár, přitom, když "Bozk" od IMT Smile zpíval před Mirem Žbirkou, znělo to velmi dobře. Naživo pak ale působil první dvě třetiny písničky neskutečně nudně, a teprve ve chvíli, kdy přitlačil na pilu, dostal se konečně do formy, v jaké ho známe z předchozích kol.

Jeden z nejlepších výkonů kola předvedla Sabina Křováková. Zasedla na stoličku s kytarou a naprosto s přehledem si dala "Sen" od Lucie. Její podání nepostrádalo určitou osobitost a bylo skvělé, že se v tomto případě ubránila svého typického řevu. Jediné snad, možná, co by se dalo vylepšit, kdyby použila o trochu míň afektu.

Veronika Stýblová, která vypadala trošku jako české zpěvačky v osmdesátých letech, tentokrát nezářila tolik jako v předchozích kolech. Obávám se, že to bylo volbou "Okurek"od Lucie Bílé. Nemůžu si pomoct, ale tahle písnička je děsně obyčejná a Veronika potřebuje neobyčejné skladby. Potřebuje je, aby je mohla vyšvihnout se svou dokonalostí a naopak, aby jí ten daný song pomohl vymanit se z průměrnosti. A to se bohužel tady nestalo.

Na co myslel Daniel Šmidák při výběru vybral "Som na tebe závislý" od Desmod, jen těžko hádat. Na svoje možnosti a limity rozhodně ne. Nevím, jestli chtěl napodobit Martina Haricha, ale to, co předvedl, byla další velká katastrofa, za kterou si nezasloužil zůstat v soutěži. Začátek byl úděsný, plytký a úzký. A refrény? Průšvih na průšvih! Falešné, rytmicky zcela mimo, plíce zůstávaly asi někde půl metru za ním a především jeho zpěv se s rockem neviděl ani z rychlíku. Zlatá Tereza Mandzáková.

Zajímavé je, že ani Karol Komenda celkový dojem příliš nevylepšil. Jeho "Cesta zakázanou rýchlosťou" Miro Žbirky byla velmi rozpačitá a hlavním problémem rozhodně nebyl zapomenutý text. Karol totiž působí spíše jako rocker-fanoušek, tedy rocker z přesvědčení a ne naturelem. Bohužel on sám to nepochopil, a tak se i tentokrát nechal válcovat kapelou za sebou, kdy on před ní působil jako právě vylíhnuté kuře.

SuperStáří jedenáctku uzavíral Martin Šafařík s "Proklínám". Jeho barva a hloubka hlasu hodila tenhle hit Janka Ledeckého do zcela jiné podoby a polohy. Přesto to bylo minule lepší. Jak Ewa Farna upozornila na jeho zalykání, tak mě v této písničce citelně vadilo a vstávaly mi z něj chlupy po těle. Celkový dojem tím značně utrpěl.

Přiznám se, že vybrat tentokrát toho nejlepšího, je poměrně těžký úkol. Nikdo extra nenadchnul, zatímco mizerné a průměrné výkony lítaly jako pentličky na velikonoční pomlázce. V téhle mizérii se tak blýskli alespoň Adam Kukačka a Sabina Křováková a svým způsobem i Kristýna Debnárová. Na opačném spektru kvality pak byla sice tlačenice, ale v ní vyčníval jeden člověk - Daniel Šmidák. Tedy podle mě. Podle poroty byli dva, všichni svorně jmenovali vedle Daniela Šmidáka především Karola Komendu, kterého by poslali domů. A diváci měli stejný názor. Karol si tak nezazpívá příští týden rockové hity, což je možná dobře. Zřejmě by to dopadlo stejně jako tuto neděli.