Vypadá to, že Justin Timberlake potřebuje k životu tři věci - potlesk, nové výzvy a zase potlesk. Za svůj krátký život toho stihl víc než dost a vždy se mu dostalo bouřlivých ovací. V deseti letech začínal v The New Mickey Mouse Clubu, pak zpíval v 'NSync, chodil s Britney, Cameron Diaz nebo Jessicou Biel (kterou si loni vzal) a jen tak mimochodem taky natočil dvě fantastická sólová alba. I když s nimi změnil tvář tehdejší populární hudby, nestačilo mu to. A tak se vydal do světa filmu. V Hollywoodu si z něj chvíli utahovali, ale po snímcích jako "Alpha Dog", "The Social Network", "Kamarád taky rád" nebo "Vyměřený čas" nakonec začali tleskat i oni. A to byl signál, že je na čase se vrátit k hudbě a vyzvat ji na souboj znovu. Dočká se dvaatřicetiletý umělec potlesku i tentokrát?

Raději nepředbíhejme a začněme hezky od začátku. Kamarád Timbaland, to je liška podšitá. Zatímco všichni měli za to, že si ve studiu potichu kuchtí třetí pokračování "Shock Value", on v naprostém utajení pomáhal Justinovi s novou deskou. Ten se totiž chtěl vyhnout obvyklé mediální masírce, a tak jen čekal, než bude všechno hotovo, a pak úplně v klidu pověsil na YouTube vzkaz se všeříkajícím "I’m Ready". Krok vídaný málokdy, o to víc je třeba jej ocenit.

Říká se, že třetí album je pro interpreta rozhodující a určuje, zda předchozí úspěchy byly náhodným výstřelem do tmy, nebo zda šlo teprve o začátek. Bezmála sedm let od přelomové "FutureSex/LoveSounds" se tak na trh dostává nahrávka, která bez jakýchkoliv pochybností potvrzuje, že v případě Timberlaka je b) správně.

Před jejím vydáním mu při náslechu ve studiu kamarád řekl, že jeho nová hudba je velmi vizuální a že má při jejím poslechu pocit, jako by ji mohl vidět a vnímat u toho barvy každého jednotlivého songu. Těžko byste našli výstižnější popis. Koneckonců nebýt právě tohoto rozhovoru, vypadaly by název i obal alba úplně jinak. A jak vlastně "The 20/20 Experience" zní?

Nebudu vás dlouho napínat - je to vstupenka do ráje. Při poslechu se vám pravděpodobně vybaví hned několik špičkových a aranžérsky bohatých desek. Z nedávné doby třeba "channel ORANGE" Franka Oceana, "The ArchAndroid (Suites II And III)" Janelle Monaé nebo "My Beautiful Dark Twisted Fantasy" Kanye Westa. Pokud půjdete ještě hlouběji do minulosti, mohl by vám nový JT evokovat i Prince, Michaela Jacksona nebo třeba Stevieho Wondera. A přestože by si netrpělivý posluchač mohl myslet, že je rodák z Tennessee jen sprostě vykrádá, není tomu tak. Nechal se sice inspirovat těmi nejlepšími, ale vytvořil zcela svěží materiál, který zní jako něco úplně nového. Potřebujete-li si to žánrově zařadit, jedná se o smíchání neo-soulu s r'n'b, funkem, jazzem i popem a dohromady zní jako poklona jeho vzorům, ale zároveň také jako velký krok kupředu.

Dvacítku můžeme označit jak za propracované umělecké dílo, tak za maximálně posluchačsky přístupnou nahrávku, která nastoluje nové trendy. Přitom má do prvoplánové podbízivosti stejně daleko jako Justin Bieber k dospělosti. Timberlakea nemusí zajímat módní vlny, jako je taneční muzika nebo dubstep. Nemusí se oblékat do šílených kostýmů ani se nijak pitvořit. Je to člověk, který zná svou cenu, a tak si jde v saku a vázance svou cestou, která je důstojná, důvěrně známá a přitom zcela nová.

Desítka skladeb obvykle překračuje stopáž sedmi minut a držitel šesti cen Grammy si jejich délkou staví rozmanité atmosférické celky. Ty mají různě pestré odstíny, stejnou barevnou paletu však nezapřou. Je to jeho velkolepý a zcela svébytný svět, který láká ke stále hlubším ponorům a zkoumání dalších skvostných detailů. S narůstající stopáží zjišťujete, že se vám z něj vůbec nechce ven a s každým poslechem nacházíte něco nového. Písně jsou to pompézní, majestátní, melodické, zpěvné, promyšlené a především mimořádné. Nepozorným poslechem byste je urazili. Kdepak, jen si udělejte čas, v klidu si sedněte a plně se jim oddejte. Pak jejich krásy vyzní naplno.

Jediné, co je na albu relativně obyčejné, jsou texty. Jsou sice jasné a srozumitelné, ale mají v zásadě jen tři klíčová témata - lásku, sex a taneční parket. V nich navíc jen lehce kloužou po povrchu. Jistě se najdou tací, kterým to bude připadat málo. Vše ostatní ale snese jen ta nejpřísnější měřítka. Proč? Protože to není jen laciný popík do rádia, na který po měsíci zapomenete, ale promyšlená snaha o posunutí kvalitativní laťky ještě výše než na "FS/LS". Čtete správně - Twenty twenty je ještě lepší. Možná v to autor ani nedoufal, ale na novince jen tak mimochodem pomáhá definovat žánr houpavé muziky pro nové tisíciletí.

Jeho spolupráce s Timbalandem je vůbec obdivuhodná. Kdo slyšel poslední Timbovy producentské pokusy o návrat na výsluní, nejspíš při jeho potvrzení coby hlavního producenta alba jen kroutil hlavou. Po jeho poslechu jí ale bude kroutit znovu. Tentokrát však z úplně opačného důvodu. "The 20/20 Experience" je jeho vykoupení a návrat, v jaký už nikdo nedoufal.

Z jejich spolupráce je cítit láska k muzice, velká píle, léta tréninku (jak Justin s oblibou říká: "Practice counts!"), cit pro detaily a až hračičkovský přístup. Tenhle tým umí dát dohromady rozmáchlé, ale i chytlavé melodie a kolem jednoduchých beatů vystavět až orchestrální aranže. Láska k filmu a zkušenosti v něm nasbírané se neprojevují jen v úvodu "Pusher Love Girl", ale po celé délce jeho kouzelné říše. Že jste si také vzpomněli na dvojici Johnny Depp a Tim Burton? Inu, nejste úplně vedle.

Písničky přímo vybízí k bezbřehé imaginaci. V jednu chvíli díky "Suit & Tie" tančíte v nočním klubu na Ibize, abyste se o chvíli později ocitli na pláži a za zpěvu racků v downtempové "Blue Ocean Floor" sbírali mušle se svou milou. Latinou šmrncnutá "Let The Groove Get In" vás rozdivočí tak, že vám ani nepřijde divné, že jste najednou ve vesmíru a přirovnáváte intimní partie své partnerky ke žvýkačce ("Spaceship Coupe", respektive "Strawberry Bubblegum"). A co teprve romantické vyznání v podobě hymnické "Mirrors" s fantastickým timingem? Ta píseň je tak skvělá, že jsou na ni jakákoliv další slova krátká. Dvacítka je prostě natolik silné a sugestivní dílo, že záleží jen na vaší fantazii, jaký obraz vám před očima vykreslí. Kdo ví, třeba bude ve vašem podání vypadat úplně jinak.

Nezbývá než konstatovat, že "The 20/20 Experience" je komplexní, dobrodružnou, zábavnou, dotaženou a v mnoha směrech dokonalou hudební mozaikou, která se zapíše do historie. Pro svou hypnotickou dramatičnost a obrovský vnitřní náboj je její poslech zážitkem. Je to album, o kterém budete přemýšlet v práci, na které se budete těšit a u kterého si budete přát, aby nikdy neskončilo. A taková mají dostávat maximální hodnocení.