Vlivy Electronic Body Music, odkazy na industrial, ale také neoklasickou hudbu. To vše lze dohledat v kolekci raritních a dosud nezveřejněných nahrávek, kterou před časem vydal dnes již téměř zapomenutý projekt Throbberstalk. Ačkoliv jeho dny jsou dávno sečteny, jeho hudba má i dnes co říct.
7/10
Throbberstalk - Lest We Forget
Vydáno: 26.11.2012
Celkový čas: 74:21
Skladby: Torment Me, Just One More Wish, Threat, Go Away From Life, Bloody Marks, Now, A Pleasant Dream, As Black As Incest, Angel Of My Heart, Soulmate, To Eternity, Shrouds, Ena Die, Puzzled, And Here My Life Must End, From Fear To Desire, Im Arm Der Lieb, Graveyard Poetry
Vydavatel: Monopol Records
V časech nadvlády popové podbízivosti, kdy hudební uhlazenost útočí zpoza každého rohu, není od věci zabrousit trochu jinam. Přesněji do opuštěných továrních hal s vymlácenými okny, hromadami prachu a kovového odpadu. Leckdo by se divil, jaké poklady tahle, pro někoho odpudivá, místa skrývají.
O německém elektro-industriálním projektu
Throbberstalk lze mluvit coby o malém hudebním pokladu ze zaprášeného kouta. Svoje nejproduktivnější období absolvoval v devadesátých letech minulého století. A, i když má na kontě spolupráci s provařenými :Wumpscut, nikdy nepatřil mezi nejviditelnější představitele elektro-industiralu. Vlastně stál tak trochu stranou veškerého dění. Vsadím se, že se nenajde mnoho pamětníků z řad fanoušků, kteří si na něj ještě dneska vzpomenou. O to víc tahle kolekce potěší.
"Lest We Forget" je sbírka raritních a dosud nevydaných nahrávek, natočených zhruba před patnácti lety. Musím říct, že ani po tak dlouhé době skladby neztratily nic ze své ledové syrovosti. Pořád to je industrial se vším všudy. Navrstvené samply hlukových ploch přetavených do jakýs takýs hudebních celků zcela rezignují na cokoliv, co byť jenom vzdáleně připomíná písňovou formu. Víc než o slokách a refrénech to je celé o pocitech, náladách a atmosféře obecně. Žádnou "pohodičku a klídek" si z toho ale neodnesete. Na to můžete vzít jed.
Šíleně zefektovaný vokál, který deklamuje do ledově chladného rytmu, zrovna mnoho pozitivních vibrací nepředá. Místo toho se zaryje hluboko pod kůži a zůstane tam ještě dlouho poté, co deska dohraje. Zarážející je žánrová pestrost, kterou deska zahrnuje. Od vyloženě klasických industriálních motivů, přes ukázky "tradičního" EBM. V neposlední řadě je zde patrný přesah k neoklasické hudbě typu
In The Nursery.
Když pomineme hudební stránku, byla by velká škoda opomenout tu vizuální. "Lest We Forget" je vyloženě sběratelská záležitost v luxusním digipackovém provedení. Album vyšlo v limitovaném počtu tří set očíslovaných kopií. Co deska, to originální fetiš. A každý ví, že není větších fetišistů než těch z EBM a dark wave scény.