Pouze průměrný materiál

05.03.2013 13:00 - Marek Odehnal | foto: facebook interpreta

Pražská parta Bundy Tad se zatím neprodrala do první ligy českých nu-metal/crossoverových kapel a nic na tom bohužel nezmění ani nové EP "Defiance". To, ač po formální stránce kvalitně ošetřené, nabídne opět jen průměrný materiál, který se svou nápaditostí nemůže rovnat spřízněným Atari Terror a dalším.
6/10

Bundy Tad - Defiance (EP)

Skladby: Resistance, Reason, Wall Street, Pain
Vydáno: 20.9.2012
Celkový čas: 13:02
Vydavatel: kapela
Bundy Tad z Prahy jsou příkladem té kapely, která se už docela dlouho snaží prodrat mezi tuzemskou špičku crossoverového žánru, ale pořád se jí to nedaří. Od svého vzniku v roce 2006 vydali všeho všudy dvě krátké EP, s množstvím koncertů to poslední roky taky nebylo a není nijak slavné a výsledku určitě nepřidaly ani opakované výměny na pozici baskytaristy.

Což o to, pětice za sebou má hraní i na velkých tuzemských festivalech nebo několik republikových miniturné, ale vždycky, když už to začalo vypadat zajímavě, odmlčeli se třeba i na půl roku jak koncertně, tak i z hlediska novinek servírovaných pro své fanoušky.

Nové EP je tak docela trefně charakterizuje. Vše je formálně na svém místě, kapela disponuje slušným frontmanem Jirkou a z koncertů si jistě zapamatujete kytaristku Lýdii, ale jako celek z toho zkrátka nevyleze víc než mírně nadprůměrná nahrávka a koncertní show.

Oproti předchozímu EP "Criminology" je zde hned na první poslech slyšet velký posun po zvukové a aranžérské stránce (studio Ecsona Waldese) a každá ze čtyř skladeb má nějakou tu slušnou melodii, na druhou stranu tu nenajdeme ani jeden tak výrazný poznávací hit jako titulku minulého počinu nebo hypnotickou odbočku á la "Chodoff".

Kapele prostě bohužel chybí osobitý skladatelský talent napsat výraznou pecku, který by je posunul do první ligy spolu se spřízněnými Atari Terror nebo Satisfucktion, X-left To die či slavných minulých časů Fourth Face, Hazydecay nebo Crashpoint. Je to docela solidní EP, ale nic, co by vás vyloženě posadilo na zadek.

A pokud ho kapela nepodpoří ani výraznou koncertní aktivitou mimo své rodné město (kde, zdá se, možná hraje až moc často), nemůže se divit, že z pohledu nezaujatého posluchače se už dva, tři roky tak nějak plácá na místě a nic moc se kolem ní neděje.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY