V lednu by Egonu Bondymu, autorovi textu "Toxika", bylo třiaosmdesát let - kdyby tedy před pěti lety nezemřel na následky popálenin třetího stupně, jež utrpěl po vzplanutí pyžama od vlastní cigarety. Za necelý měsíc také uplyne dvanáct let od úmrtí Mejly Hlavsy, hlasu The Plastic People Of The Universe, který "Toxiku" v roce 1974 nazpíval na kultovní album "Egon Bondy's Happy Hearts Club Banned" (vyšlo ve Francii roku 1978).

Nyní na Plastiky odkazuje Klára Vytisková se svým projektem Toxique a "Toxika" v aktualizované podobě neztrácí pranic ze svého temného kouzla.

Atmosférou "Toxika" od Toxique připomínají ve zvukové i vizuální stopě nejen Plastiky, ale nabízí i výlet k devadesátkové Vanesse. "Pro mě jednoznačně nejlepší a nejodvážnější domácí cover posledních let," okomentoval Bondyho přezpívaný text kolega Pavel Kučera. A má absolutní pravdu, protože Toxique aktualizovali "Toxika" natolik, že lze bezmála čtyřicet let starou píseň označit za výpověď dnešní doby.

Tuto tezi jen potvrzují slova frontwoman Kláry Vytiskové: "Když jsme zjistili, o čem je tenhle Bondyho text, řekli jsme si, že celý tohle toxikomanský téma posunem do přítomnosti, tam, kde se omamný látky aplikujou dneska. Výsledkem je tenhle klubovej remix. Načančaný pozlátko i surová špína. Je stejnej jako realita, ve který žijem."