The Cure vás vyléčí svými hity

The Cure velkou část své kariéry strávili přesvědčováním svých fanoušků, že tahle deska a tohle turné jsou opravdu poslední v jejich kariéře a nejinak tomu bylo i při dosud poslední řadovce "Bloodflowers", při jejíž propagaci se v rámci koncertního turné zastavili i u nás a předvedli českým fanouškům, zač je toho loket, když téměř rezignovali na hity a přehráli tu nejdepresivnější část svého hudebního materiálu. Konec roku 2001 a výběrová kolekce s titulem "Greatest Hits" však dává všem naději, že kapela možná bude pokračovat dále, i když možná signalizuje pravý opak. Pokud by však tato kompialce byla jejich labutí písní, rozloučila se kapela se svými příznivci velmi příjemně a na úrovni.

Ne že by The Cure za sebou už neměli několik výběrů hitů, ale dosud se jednalo o singlové kolekce "Staring At The Sea" (1986) a "Galore" (1997), "Greatest Hits" mají podle Roberta Smitha obsahovat definitivní výběr těch nejúspěšnějších skladeb, které skupina kdy nahrála. Mezi osmnácti přítomnými položkami asi bude občas někomu něco chybět (třeba "Pictures Of You" postrádám velmi), ale jinak bylo vybíráno opravdu to nejslavnější, co Cure natočili. Je ovšem pravda, že tohle album obsahuje spíše tu tvář kapely, kterou mají rádi rádioví dramaturgové, ale fanoušci si více libují v té mnohem depresivnější poloze. Ale i proto se jmenuje album "Greatest Hits" a ne "Best Of", takže tady patří jen hity a nic jiného.

Od klasik typu "Boys Don't Cry" nebo "A Forest" se tak časem dostaneme přes na hity velmi silné období kolem alba "Disintegration" (skladby "Lullaby" a "Lovesong" patří mezi mé nejoblíbenější), k víceméně současným skladbám jako "Mint Car" nebo téměř šestiminutové "Wrong Number", která původně vyšla jako bonus na výběru singlů "Galore", a po celou cestu je to hodně příjemná jízda. Album obsahuje i dvě nové skladby, které jsou sice výborné, ale označit je za hity by bylo velmi troufalé, asi po "Bloodflowers" nenašli Cure opět cestu k veselým hitovkám. "Cut There" je první a pravděpodobně i jediný singl, v "Just Say Yes" zpívá kromě Smitha i zpěvačka kapely Republica Saffron a jedná se tak o velmi unikátní duet.

Současně s běžnou verzí desky byla vydána i limitovaná 2CD edice, která na druhém disku obsahuje stejných osmnáct písniček, jen nahraných akusticky. Pro fanoušky určitě skvělý dárek. Některé z písniček sice znějí téměř stejně jako jejich originální verze, ale fandové najdou určitě spoustu rozdílů, třeba to, že poslední "Just Say Yes" zpívá Smith sám. To, že u nás si za onen "bonusový" disk musíte připlatit, je věc, která s kapelou nemá co dělat.

Vzhledem k tomu, že album je výběrem hitů kapely za více než dvacet let kariéry, zcela logicky obsahuje jen samé výborné skladby. Můžete namítnout, že nabízí pouze tu pro běžné posluchače snesitelnější tvář kapely, ale takové už výběry hitů bývají.