Páté album americké punkové legendy Ramones "Road To Ruin" z roku 1978 je rozloučením s časy, kdy punk byl ještě mladý a nekompromisní. Nese zřetelné známky únavy materálu a nechybí ani kapka sentimentu. Přesto se stále jedná o nadprůměrné dílko rockové historie.
7/10
Ramones - Road To Ruin
Celkový čas: 58:23
Skladby: I Just Want Something To Do, I Wanted Everything, Don't Come Close, I Don't Want You, Needles And Pins, I'm Against It, I Wanna Be Sedated, Go Mental, Questioningly, She's The One, Bad Brain, It's A Long Way Back, I Want You Around, Rock'n'Roll High School, Blitzkrieg Bop, Teenage Lobotomy, California Sun, Pinhead, She's The One, Come Back She Cried, Yea Yea
Svým pátým albem "Road To Ruin" z roku 1978 uzavřeli američtí
Ramones tu část své kariéry, která byla spjata s druhou polovinou sedmdesátých let. Punková vzpoura, kterou zcela zásadně spoludefinovali, pomalu spalovala sebe sama a nejen
Ramones začínala být striktní tříakordová formule těsná.
Aktuální reedice "Road To Ruin" nabízí vedle nahrávek, které vyšly již na elpíčku, také bonusový materiál v podobě záznamu části živého vystoupení, který se posléze objevil na soundtracku k filmu "Rock'n'Roll High School". Mimo koncertního záznamu zařadil vydavatel mezi bonusy také sběratelský bonbónek v podobě demoverzí písniček "Yea, Yea" a předtím nikdy nevydané "Come Back, She Cried". "Road To Ruin" je album poznamenané obdobím hledání, kterým čerstvě dospělí
Ramones na sklonku sedmé dekády procházeli. Po třech studiových deskách plných frustrovaného týnejdžerského rocku se zde začínají objevovat lyrické tóny, skladby překračují do té doby zapovězenou hranici tří minut a v "Questioningly" kapela dokonce udeří na milostnou strunu. Cenou za dospělejší a více uměřený zvuk
Ramones je na první poslech slyšitelná ztráta přirozené živelnosti a přirozenosti. Předcházející období tak připomínají především nekomplikované vypalovačky "She's The One", "I Wanna Be Sedated" nebo "Go Mental" (
"Zase ve špitálu, zabil jsem tátu i mámu. Stal jsem se mentálem, stal jsem se mentálem. Život je nádhernej!"). Naopak z popově načechraných popěvků "Don't Come Close" či "Needles And Pins" je cítit, že na dveře studia už pomalu klepal zvukový mág a producent
Phil Spector, který
Ramones na následující desce "End Of Century" vmanipuloval do role hodných a melodických rockerů, čímž nijak neprospěl sobě ani kapele.
Když se popově uhlazená tvář, jakou prezentovalo album "End Of Century" ukázala býti slepou, nechala se kapela ošplíchnout čerstvě vzedmutou heavymetalovou vlnou a znatelný příchuť těžkého kovu provázela jejich produkci po celou osmou dekádu. Návrat k původnímu nekomplikovanému a ničím nezatěžkanému punk'n'rollu na sklonku milénia ukázal, kde byli
Ramones nejsilnější. "Road To Ruin" je tak upřímnou zprávou o tom, že doba dětských her skončila a přichází čas vážně se zamyslet nad budoucností.