Hudebník Jan Lstibůrek a textař Robin Král připravili zajímavý hudební projekt, který představuje a mapuje nejrůznější psychické poruchy. Spolu s opravdu velkými tuzemskými pěveckými hvězdami můžete absolvovat skoro hodinovou prohlídku takového běžného, normálního blázince.
5/10
Jan Lstibůrek a Robin Král - Blázinec
Skladby: Normální člověk (David Koller), Autistka I (Ewa Farna), Pedofilův rap (Tomáš Klus), Klaustrofobik (Jiří Suchý), Nymfomanka (Kristýna Kudrnáčová), Autistka II (Ewa Farna), Neurotik (Ivan Hlas), Bulimička (Iva Pazderková), Automutilant (Xindl X), Autistka III (Ewa Farna), Árie láskou posedlá (Vanda Šípová), Zaznamenávač (Marek Eben), Maniodeprese (Bára Basiková), Narcis (Tomáš Hanák), Autistka IV (Ewa Farna), Multifobik (Wabi Daněk), V noci se mi zdálo (Petra Páchová)
Vydáno: 6.6.2012
Celkový čas: 51:12
Vydavatel: Wiselimits
Nápad udělat profily typických jedinců s některou z psychických poruch je jistě zajímavý. Nevšední a ojedinělý. Jan Lstibůrek a Robin Král rozpracovali ty nejtypičtější a nejznámější z nich a na pomoc si vzali fakt velká jména z tuzemské hudební scény. A tak se tu potkává "pedofil"
Tomáš Klus, "zaznamenávač"
Marek Eben, "autistka"
Ewa Farna nebo "normální člověk"
David Koller. Bohužel ale i skvělé nápady nemusí dopadnout nejlépe, a to je i případ tohoto "Blázince".
Podobné album bych si představoval jako most mezi lidmi za zdí a před ní. Očekával bych, že bude mít ambici "normálním lidem" představit ty druhé, pomoci je pochopit, nalézt jejich trápení, touhy. Odhalit jejich jistě zajímavé duše. Ve spolupráci s psychology a lidmi, kteří právě do duší takových jedinců vidí, by se daly vypilovat perfektní ukázky toho, jak kdo myslí. Co cítí, co vnímá. Pro co žije. To ale na této desce bohužel nenajdete. Málokomu tak věříte jeho příběh a důvodem jsou většinou texty Robina Krále.
Občas se sice daří vykreslovat jednotlivé blázny po hudební stránce, často dokonce pěkně funguje nová hudební poloha, do níž se většina interpretů na albu dostává, přesto je jedinou opravdu silnou věcí tetralogie "Autistka" s výbornou Ewou Farnou (a přitom třeba hudebně ztvárnit maniodeprese by šlo téměř samo, tady však chyběla odvaha vymanit se z nekonfliktních klišé). Právě "Autistka", ale i "Klaustrofobik" vedle jakési komunální satiry na Bohumila Kulínského ("Pedofilův rap") v podání jinak ne vůbec špatného Tomáše Kluse, nebo velmi nepřesvědčivé "Nymfomanky" Kristýny Kudrnáčové sice vynikají, bohužel ale ukazují jednak, kam mělo album směřovat, ale hlavně i to, co se mu nepovedlo. A když posloucháte, co tady zpívá
Ivan Hlas, Marek Eben nebo
Tomáš Hanák, je vám až líto, že si svůj text raději nenapsali sami.
"Blázinec" tak skončil někde na půli cesty a zřejmě se stane jen jedním polozapomenutým hudebním pokusem. Podobně jako nedávno vydané album "Připraveným" od Tomáše Rorečka. To mělo také ambici dostat na jednu desku barevné spektrum interpretů, ale dál než k ambici se bohužel nedostalo.
-
proč tak přísně? (Filip, 23.11.2012 12:37) Reagovat
Domnívám se, že album celé, stejně jako texty Robina Krále vůbec nejsou nepřesvědčivé...cílem tohoto alba totiž nebylo (co vím z rozhovorů s autory této desky) 'udělat most mezi lidmi před a za zdí' (tj. nějaké seriozní apelující upozornění na duševní poruchy), jak to zde chápe recenzent...ale udělat 'jen' pestrou koláž na dané téma duševních odychylek, což podle mě deska splňuje bohatě ... 8/10
-
Nenaplněná očekávání (Michal, 28.11.2012 15:15) Reagovat
Pane Průšo, úplně Vám rozumím. Před časem jsem si koupil album Racek od "jinak ne vůbec špatného Tomáše Kluse" a jsem znechucen. Čekal jsem seriózní pojednání o taxonomii a fylogenezi racků, poněvadž stále dochází k novým objevům a rozdělení do rodů a druhů se často mění. Nebo alespoň zmínku že, analýza jaderné DNA je využívána při snaze rozluštit komplikované vztahy a fylogenezi tzv. "velkých bělohlavých racků", tedy skupinu druhů racka stříbřitého (Larus argentatus).
Ale nic z toho jsem tam nenašel. A přitom, by se společně s vědci, daly vypilovat perfektní ukázky toho jak racek např. létá. Takové výsledky výzkumu zaměřeného na celou skupinu racků, založené na analýze mitochondriální DNA, by šli hudebně ztvárnit téměř samy. I tady však chyběla odvaha vymanit se z nekonfliktních klišé. Autorovi pak něvěřím ani nos mezi očima (určitě je to plastika). Chudák racek tak polozapomenutý odletěl za ambicí a já sjem si koupil album Blázinec. A zase nic! K sakru! Přístě radši zajdu do prodejny skript, nebo si předplatím magazín "naše psychologie".
-
Jiný názor... Jiří Černý HN 10.12. 2012 (str. 10) (Albert, 10.12.2012 16:11) Reagovat
Zajímavé. Jsem snad blázen já, že se mi ta deska líbí - říkal jsem si :-) Ovšem zrovna dnes jsem našel příhodnou oporu - mimořádně pochvalnou recenzi od legendy české hudební kritiky pana Jiřího Černého.
Aniž bych chtěl snižovat erudici a úsudek pana Průši, doporučuji všem, kterým si chtějí přečíst odlišný pohled právě recenzi J. Černého - jmenuje se "Objevný písničkový Blázinec" a mluví o téhle desce jako o jedné z nejlepších za rok 2012.
-
Jsem psychiatr (Radkin Honzák, 01.12.2017 22:11) Reagovat
a texty vidím opravdové. Skutečně to není slabikář, který by říkal, milé děti, schizofrenik žihe v jiném světě, než vy a tak se ho snažte pochopit..., atakdále atakdále. Texty jsou syrové jako život (v blázinci, kde se pohybuju dost dlouho).