Bush naživo - takhle vypadá zhmotněná energie

22.11.2001 05:00 - Luboš Kreč | foto: facebook interpreta

U příležitosti nedávno vydaného alba "Golden State" vyrážejí Bush na evropské turné. Při něm se sice skupina České republice vyhne, to ovšem neznamená, že by čeští fandové neměli mít možnost alespoň si udělat obrázek o tom, jaké vůbec show Bush jsou. Proto vám přinášíme reportáž ze zahajovacího koncertu turné ve skotském Glasgow.
Bush
© Barry Brecheisen & Tunes.com Inc.
Koncert měl start naplánován na půl osmé. Ve tři čtvrtě jsem dorazil k hale Barrowland - z venku vypadá jako stodola vyzdobená v duchu Las Vegas - a pohodovým krokem vstoupil do budovy. Po více než důkladné kontrole, jejímž cílem bylo zjistit, zda nepřechovávám v ruksaku nějaké drogy, jsem si nechal označit lístek a s klidným srdcem, že vše stihnu akorát, jsem vystoupal po schodech k sálu. Pomalu ale jistě mně začínalo docházet, že něco nehraje, resp. hraje a já u toho nejsem. Tušíte správně, Británie je země gentlemanů a jednou z jejich hlavních předností je dochvilnost. Aneb - koncert začal takřka na čas. Naštěstí "takřka", tudíž jsem, dle slov spolustojící kolegyně, jíž jsem neznal, přišel pouze o první "pretty cool thing".

Předkapelou byli britští neometalisté Vex Red. Jedná se kvintet mladíků sotva dvacetiletých, který si ovšem dokázal na Ostrovech vypěstovat vcelku slušné jméno, čehož je supporting Bush jasným důkazem. Bohužel má očekávání se nenaplnila, dost možná byla i zklamána. Vex Red předvedli hodinový průřez svou tvorbou, který byl v podstatě o ničem. Zvukař je nechal na holičkách a diváci tamtéž, navíc jejich hudba se nezdála být nijak zásadně nápaditá, aby člověka mrzelo, že jim hudební set nevyšel plně podle předpokladů. Nejsvětlejším momentem vystoupení bylo, když kapela zahrála vtipnou předělávku hitu Kylie Minogue "Can't Get You Out Of My Mind". Dejte dohromady Linkin Park a jakéhokoliv dalšího nu-metalového spřízněnce, za pult posaďte nejožralejšího člověka široko daleko, vykašlete se na lidi a máte předskakování Vex Red v Glasgow. Jak vidno, nic moc...

Kolem půl deváté se rozsvítila světla a publikum bylo zhruba na hodinu ponecháno napospas sobě samému. Britští fandové jsou odvázání, to zase jo! Jejich kultura "stolování" by se dala nazvat - máš a pivo a nevíš, co s ním? Hoď ho před sebe! Po celých šedesát minut, co jsem čekal na Bush, mě bavili skotští mládenci, házející po sobě z čiré zábavy jeden půllitr za druhým a všichni se tomu vesele smáli. Inu, proti gustu žádný dišputát!

Bush - live 1
© Barry Brecheisen & Tunes.com Inc.
Před půl desátou tajemně a naprosto tradičně zhasla světla. To aby mohli hudebníci konečně vstoupit na pódium, nikým nepozorováni. Nepovedlo se. Ihned, jakmile se jen něco vepředu mihlo, dav křikl "Yeah" a jal se opět házet pitivo. Po sobě, pochopitelně. Skupina je zřejmě na podobné provolávání slávy zvyklá a nebojácně vběhla před lítý dav (asi tři tisíce lidí), který v tu ránu přestal s barbarským plýtváním moku a konvertoval ke vzývání idolu - Gavina Rossdala.

První píseň koncertu byla úvodní skladba nové desky "Golden State" s názvem "Solutions". Dle reakce publika lze soudit, že se již novinka slušně etablovala v domácnostech, takže refrén s Gavinem pěla velká část přítomných. Druhým příspěvkem, písní "Fugitive", Bush ukázali, že nechtějí být vnímáni jako slaďoušci, ale jako pravověrní hardrockeři (a že jimi jsou, dokázali ten večer ještě mnohokrát) - parádní kytary, energický zpěv, bezchybná rytmika, aneb živě jest tato kapela něco docela jiného než studiově. Prvním skutečně výjimečným momentem show byla třetí písnička "The Chemicals Between Us" z desky "The Science Of Things". Diváci znali jednak každé slovo písně nazpaměť, jednak byla k vidění skrovná, avšak efektně-efektivní světlohra, tudíž nebylo pouze co poslouchat, ale bylo i na co se dívat. To ale nebyl zdaleka konec, nýbrž začátek. Pro všechny, kteří se na koncert přišli vyřádit, byla jako stvořená pátá "Greedy Fly". Poté Bush počastovali publikum několika kousky z novinky, což se setkalo sice se slušným úspěchem, ten byl ovšem pouhým ničím ve srovnání s "peklem", které se strhlo při "Mouth" a hlavně při "Machinehead" - v těchto chvílích bylo vystoupení kapely dávno zlomeno do své druhé poloviny a již bylo možné říct, že atmosféra byla na bodu varu, muzikanti šlapali jako hodinky, i ten zvukař se nějak probral ze snů. V momentě, kdy skončila první hodina koncertu (po skvěle zahrané písni "Comedown", která byla napůl improvizačním spektáklem), se Bush odebrali na několik málo minut do zákulisí a hádejte, co se trhlo? Myslím, že to uhodnete snadno...

Bush - live 3
© Barry Brecheisen & Tunes.com Inc.
Před půl jedenáctou, po pár minutách odpočinku, Bush vtrhli na pódium s novou energií a ihned ji začali předávat okolostojícím fanouškům, a to skrze hity "Swallowed" a "Everything Zen". Lidí, kteří by neuměli texty oněch dvou šlágrů, bylo v sále jako šafránu, takže si Gavin Rossdale mohl dovolit přestat zpívat a "skotské masy" za něj odpěly dobrou polovinu "Everything Zen". Tou dobou se nám už ale blížil konec. Předposledním kouskem byl singl "Headful Of Ghosts" z nové desky, jenž znamenal jakési ticho před bouří. Proč? Kdo zná Bush trochu lépe, možná začíná tušit. Po celou dobu koncertu totiž stále nezazněla jedna skladba, která je nejenom mnou, ale i spoustou dalších příznivců, považována za "the best". V 10:45 pm odložil Rossdale kytaru, vyšplhal se na postranní reprosoustavu a tam odtud kázal lidem, jak "fucking good" je Glasgow a že si mladí lidé mají dávat pozor, zvláště na "maličkosti, které zabíjejí". Mohlo následovat pouze jediné - vypalovačka "Little Things". Neskutečně energická, grungeová píseň, která byla před pár lety hitem všech rockoték. Při ní už Gavin nehrál na kytaru, ale soustavně pobíhal mezi spoluhráči, svíjel se a křičel. Když si chtěl sundat triko, měl jsem strach, že mi fanynky urvou uši. Když skočil do publika, měl jsem o něj upřímný strach, aby ho nadšení fandové neroztrhali a každý si neodnesl kousek domů. Naštěstí se mé hrůzné představy nestaly realitou.

Poněkud nepříjemným se ukázalo být, že po poslední písni se nadobro rozsvítilo a všichni začali v poklidu odcházet. Žádný přídavek, žádné vyvolávání. Holt se mi potvrdilo "jiný kraj, jiný mrav". Ale i přes absenci hudebního nastavování jsem opouštěl Barrowland spokojen. Viděl jsem totiž perfektní koncert, ryze rockovou show, při níž se bavili jak muzikanti, tak diváci.

Playlist: Solutions, Fugitive, The Chemicals Between Us, The People That We Love, Greedy Fly, Land Of The Living, My Engine Is With You, Inflatable, Mouth, Machinehead, Superman, Comedown, Swallowed, Everything Zen, Headful Of Ghosts, Little Things.

Bush, Barrowland, Glasgow, Velká Británie, 20.11.2001


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY