Zazní první kytarový riff a už víte, o koho jde. A kdybyste náhodou přece jen váhali, po prvním náslechu zpěvu určitě poznáte, že jde o kanadské punkrockery Billy Talent. Pánové vypouštějí do světa čtvrtou desku. Jedou si sice pořád to samé, ale nějakým záhadným způsobem to stále funguje.
7/10
Billy Talent - Dead Silence
Skladby: Lonely Road to Absolution, Viking Death March, Surprise, Surprise, Runnin' Across The Tracks, Love Was Still Around, Stand Up and Run, Crooked Minds, Man Alive!, Hanging by a Thread, Cure For the Enemy, Don't Count on the Wicked, Show Me the Way, Swallowed Up by the Ocean, Dead Silence
Vydáno: 10.9.2012
Celkový čas: 53:56
Vydavatel: Warner Music
Lídr Ben Kowalewicz se před vydáním další studiovky nechal slyšet, že se "Dead Silence" nepodobá ničemu, co do té doby kapela natočila. Přesto z ní ale fanoušci mohou cítit inspiraci v debutu "I". V ten moment musela jeho mysl nejspíš procházet stadiem těžké amnézie, protože novinka se nijak zvlášť neliší od předchozí tvorby
Billy Talent. Pokud kapela náhodou zapomněla, tohle už tu vážně bylo, a dokonce hned ve třech provedení. V druhém tvrzení už ale frontman tak vedle nebyl - znamená to, že formace publiku servíruje další lahodnou punkrockovou porci songů, na jakou jsme zvyklí.
Třeba hned "Viking Death March", která následuje po gradujícím intru, je prošpikovaná dobrými nápady. Laťku sice strhne o něco níž rádiová odrhovačka "Surprise, Surprise", u níž se posluchač žádného překvapení rozhodně nedočká, s "Runnin' Across The Tracks" však pokračujeme v krasojízdě.
Talenti rozšířili kytaristovi Ianovi pole působnosti, tudíž jeho doprovodné vokály uslyšíte mnohem častěji, a to téměř ve všech čtrnácti skladbách. Kanadští hudebníci včas ukořistili recept na dobrou píseň a poctivě se jej drží. "Dead Silence" tak není překombinované a jejich příznivci si jej celkem snadno naposlouchají. Melodie však nejsou zas natolik primitivní, aby spadly do odpadní kategorie. Řekněte sami, není snad "Man Alive!" učiněný povel k pařbě?
Ben sice zredukoval svůj tolik oblíbený řev, jeho frázování a charakteristický projev to však statečně (a povedeně) maskují. "Show Me The Way" trochu opisuje od
starých Green Day, ale na desce jde o jeden z mála momentů, kdy si lze oddechnout od kytarové nálože. Pokud by tímto kouskem album končilo, vůbec by to nebylo na škodu. Zbylá dvojice skladeb, včetně titulní "Dead Silence", už trochu zbytečně nahrávku protahuje. Když už jsme u názvu, kapela prohlásila, že předchozí číslovky uzavřely trilogií pomyslnou dekádu. Další nahrávky prý pojedou samy za sebe. Jenže pokud se
Billy Talent alespoň někam neposunou, přestanou publikum bavit.
Přijměme fakt, že se pánové zkrátka rádi rochní ve vyzkoušeném rockovém bahýnku a zjistíme, že se muzikantům povedl vyplodit zábavný kousek. Žralok plující v sutinách podvodního města kličkuje mezi budovami velice zdařile. Jeho cesta do CD přehrávačů by mohla být stejně snadná. Trocha ověřené klasiky totiž občas neuškodí.
-
recenze (Rowe, 24.09.2012 18:45) Reagovat
příšerná recenze!
-
. (Bára, 24.09.2012 18:45) Reagovat
Nevím, jak ostatní, ale já jsem naopak velice ráda, že si udržují pořád ten svůj zvuk a zůstávaji sami sebou, nechci po nich nějaký změny jako například vyváděli Good Charlotte a kde skončili. Tohle album mi příjde hodně dobrý, hlavně první 4 písničky, já jsem na ně hrdá za tuhle placku, nemůžu si pomoct :)
-
Snad nejsem jediná, kdo dead silence považuje za jejich top... (žížalka, 24.09.2012 18:48) Reagovat
a tady je vidět, jak to každý slyší jinak, protože moje nej songy jsou surprise, surprise, swallowed up..., dead silence (man alive a viking death march nepočítám-to je BT klasika)
už si nepamatuju, kde jsem to četla, ale bylo to součástí recenze billy talent III (problém alba, je ten, že zní až moc jako billy talent II, které mělo ten problém, že znělo skoro jako billy talent I) díky klukum za to, alespoň na někoho se mužeme stále spolehnout (poslední dobou by totiž všichni tak moc rádi experimentovali, ale ani polovině se to nepovede...)
dokud budou mít světu co říct, jsou má ouška jejich děvky...a že na to nenachytají nové ovečky? co je zrovna mě do toho? mě už mají na háčku a pochybuji, že mě jejich muzika omrzí...
-
Re: Snad nejsem jediná, kdo dead silence považuje za jejich top... (Bára, 24.09.2012 18:51) Reagovat
Nejsi jediná, mně Surprise, Surprise hnedka přišla jak totální pecka, vůbec začátek cd je dost dobrý, prvních 4-5 songů, já jsem taky nadšená, že jsem si ho hned objednala a to ty předchozí nemám.