Aničko, soutěž skončila. Už doma uklízíš?

Zatím nemám kdy, protože jsem teď stále někde pryč. S Universalem bychom chtěli dát do kupy album, které by mělo vyjít na podzim. Hledám ještě někoho, kdo by mi s tím pomohl, protože mi moc nejde psaní textů. Nevím, o čem bych měla psát. Chtěla bych spolupracovat s někým, kdo je muzikant, ale také textař, aby mi to pomohlo zařadit se i stylově.

Takže ty ještě nemáš přesnou představu o tom, kam by ses žánrově chtěla ubírat?

Momentálně to řešíme. Představu mám, ráda bych dělala něco alternativního, ale nejsem si úplně jistá, jestli by se to líbilo lidem.

Alternativního? Nevím, co si pod tím mám představit. Dovedla bys to k někomu připodobnit?

Ani ne. Možná něco podobného, co jsem zpívala v Hlasu.

V Hlasu jsi ve vyrovnaném duelu vystoupila vedle Lucie Dobrovodské, koučové tehdy podotkli, že byste byly pěkné duo. Zvažuješ, že bys ji oslovila k nějaké spolupráci?

Nejsme vůbec v kontaktu, ještě jsem o tom neuvažovala. Ale nějaké hosty bych chtěla.

Koho například?

Možná bych chtěla oslovit Ivana Táslera. On je hodně muzikální, frčí na festivalech a podařily se mu i všechny desky. Hlavně ale chci Patrika, i když on má teď dost své práce. Nějaký společný singl ale určitě dohromady dáme. Povahově jsme si tak sedli, že se z nás stali kamarádi. Dost mi radil do budoucnosti, která přijde po soutěži. Abych zvládla tlaky od novinářů, ale i od fanoušků, abych si z toho nic nedělala a dávala si pozor.

V jakém smyslu si máš dávat pozor?

Například koho si vyberu na desku a tak. I s Universalem jsme si hrozně sedli, máme podobné názory a vzájemně se respektujeme a doplňujeme.

Rytmuse média příliš ráda nemají kvůli tomu, jak se prezentuje. Jaký je za oponou?

Také jsem do Hlasu šla s tím, že je to pitomec. Ale potom jsem stála na pódiu, on se na mě otočil a já viděla, že má něco do sebe. Z očí mu vyzařovalo, že mě do toho týmu chce a že má se mnou asi opravdu plány. Blíže jsem ho poznala asi po dvou týdnech, kdy jsme si začali více povídat, esemeskovat a volat. Můj obraz o něm se totálně změnil, Patrik je velmi skromný, nad nikoho se nepovyšuje. Byl pro mě trochu jako otec.

Těžko se tomu věří, když uvážíš, jaké texty mají jeho písničky.

To je pravda. Já jsem jeho hudbu taky dřív neměla ráda, ale když se teď nad tím zamyslím, tak on to nemyslí zle. On jenom dává nějaké odkazy pro lidi. Odkazy na showbyznys a na mediální svět. Myslím, že to celé nedělá pro sebe, ale hlavně pro lidi - mluví o tom showbyznysovém světě.

Když už jsme u porotců, co ty a Michal David? Taky tam proběhla taková drobná přestřelka...

S tím zdravením?

Ano.

Moje rodiče velmi urazilo, když mi řekl, že neumím zdravit. Oni mě znají a vědí, že jsem schopná pozdravit opilce, když jdu po Uľanech. Na pozdravení si zrovna dávám pozor. Michal to ale zřejmě neslyšel.

Máš nějaké sourozence?

Ano, mám jedenatřicetiletého bratra, dvaadvacetiletou sestru a devatenáctiletou sestru.

A ti všichni jsou také tak muzikální?

Brácha umí dokonale napodobit Micka Jaggera z Rolling Stones. Sestra hrála na piáno a ta devatenáctiletá sestra mě někdy pěvecky doprovází na koncertech.

Ještě před Hlasem jsi vystupovala s kapelou Sold Out...

Už ani ne. Tím Hlasem jsme to nějak rozbili. Nevím, jestli se oni ještě scházejí, ale já na to teď nemám čas.

Uvažovala jsi, že by sis ji nechala i po soutěži, nebo hudebníky vyměníš?

Oni mají všichni hrozně moc práce. Všichni studují na vysoké škole, takže by to asi nestíhali.

Nedávno měl premiéru tvůj videoklip k singlu "Na ceste". Jak probíhalo jeho natáčení?

Výborně. Měla jsem šaty, které mi byly velké, takže mi je vzadu sepnuli pomocí kolíčků na prádlo. (smích) Bylo to trochu únavné, dvanáct hodin v kuse, ale myslím, že to stálo za to.

Mnoho věcí teď asi zažíváš poprvé. Poprvé ve studiu, před kamerou, první rozhovory, videoklip... Je něco, co sis coby obyčejný člověk představovala jinak?

Myslela jsem, že je to maximálně za deset hodin hotové a že nejvíce času zaberou zpěvové části. Bylo to ale úplně naopak. Jen ten záběr v klipu, kdy jdu od kostela, jsme točili asi šestkrát. Zpěvové části naopak zabraly nejkratší dobu.

Jak je to vlastně s tím singlem? Kdo je jeho autorem?

Hudba pochází z databáze Universalu a text napsal slovenský textař a hudebník Vlado Kraus.

Pravděpodobně už máš s autorskou tvorbou zkušenosti...

Nějaké melodie už jsem napsala, ale strašně se bojím textů, zatím asi nemám o čem psát.

Jaké byly ve skutečnosti vztahy v zákulisí Hlasu? Asi jste nebyli všichni takoví kamarádi, jako se zdálo na obrazovkách.

Bylo to tam takové soutěživé, ale zároveň se všichni spolu bavili, respektovali se.

Koho bys označila za všeobecně nejoblíbenějšího finalistu?

Největší šoumen byl Bruno. Ten vždycky každého chytil za slovíčko a všechny tím rozesmál, i režiséra. Byl to takový nosič dobré nálady, on například vůbec nebyl soutěživý, bral to spíš jako zkušenost, asi proto, že už má kariéru rozjetou.

Kdo byl naopak největší outsider?

Já. (smích)

Máš nějakého poradce, který by ti diktoval, co je vhodné médiím sdělovat, a co ne?

Ano, lidé z Universalu mi s tím pomáhají. I když oni mě spíš nabádají, abych vůbec mluvila. (smích)

Co na tvůj úspěch říkají tví přátelé? Máš jich najednou víc?

Však na Facebooku už si je nemůžu přidávat, už mám plno. (smích) Myslím, že všichni mají radost z toho, jak jsem v Hlasu dopadla. Sama za sebe jsem ráda, že jsem byla druhá, protože kdybych vyhrála, musela bych brzy vstávat do všech možných relací a podobně.

Den po závěrečném vyhlášení byla vaše čtveřice (Ivanna, Anička, Markéta a Miloš - pozn.) ve Snídani s Novou. To jste se po závěrečném mejdanu asi taky moc nevyspali.

Ano, někteří šli rovnou. O mně se taky psalo, že jsem tam pila, ale to vůbec nebyla pravda. Jen jsem se trochu víc odvázala, protože to byla poslední párty s lidmi z Hlasu, tak jsem si to chtěla užít.

Na takových akcích se zřejmě zákaz podávání alkoholu nezletilým ani neřeší, viď?

Ale ano, řeší. Já a Miloš, kterému taky ještě nebylo osmnáct, jsme měli na ruce speciální pásku, aby barmani poznali, že nemůžeme pít.