Jsou interpreti, kteří svou hudbu recyklují a používají již zaběhlé funkční postupy. Jana Lota ovšem ne. Od debutové desky "Lidi" uběhly čtyři roky. Vesměs pozitivní nahrávku letos vystřídalo "Děvčátko", které se nese spíš v melancholické náladě. A není to vůbec špatně.
"Lidi" byli o lidech. Pozitivní nahrávka, příjemné a chytlavé melodie. Nicméně se z ní nestal zrovna hit, mnozí ani netuší, kdo
Jana Lota je. Deska to byla lehce nadprůměrná, prostoru v rádiích se jí však příliš nedostalo. Jelikož zpočátku spolupracovala s Matějem Homolou, některé songy zní hodně jako
Wohnouti. Textově i hudebně. "Děvčátko" je však jiné, diametrálně rozdílné album, které se však poslouchá stejně dobře. Nebo vlastně ne, poslouchá se ještě lépe.
Máme tady
Lenku Dusilovou. Koncem minulého roku vydala skvělou
"Baromantiku". Proč uvádím zrovna ji? Protože si jsou obě nahrávky hodně blízké. Atmosférou, která desky nepřímo spojuje, náročnějšími texty k poslechu a kombinováním cizích jazyků. Stejně tak
"Krajina Rovina" od Slovenky
Jany Kirschner, se kterou byla "Baromantika" spojována, hraje na podobnou notu. V tomto případě hlavně u délky jednotlivých skladeb, kde se převážná většina pohybuje na pěti minutách. Důraz je kladen nejen na text a jeho sdělení, ale i propracované aranže. Hudebně se na albu podepsal především Miroslav Chyška, kytarista z funky kapely
J.A.R., který si dal skutečně záležet.
"Děti" je úžasným otvírákem a jednou z nejlepších věcí na albu. Pochmurná nálada, pronikavý zpěv, který průběžně střídá polohy a hlavně skvělý text. Přesně tak zní následujících čtyřicet pět minut. Jana Lota se navíc vyhnula stereotypnímu stylu
sloka - refrén - sloka - refrén, písničky mají svůj systém. Krásným příkladem je "Duše". Pozvolný začátek postupně vygraduje a v polovině songu se zase vrátí do původní polohy. "Za zády" je snad jediným optimistickým momentem nahrávky, za což může především akustická kytara. A krásně tím "Děvčátko" uzavírá. Co se však týče stejnojmenné titulní skladby, za celou dobu poslechu jsem jí nepřišel na chuť, asi kvůli její táhlosti. Celkem škoda je, že nejsou všechny tracky v češtině. "Sky", "Sorrow" a "Tommorow" sice nejsou špatné písničky, ale narušují koncept.
Samotný odstavec si zaslouží také vydařený booklet. Vzniklo 202 originálních obalů, které nakreslily zrakově postižené děti a děti s vadami řeči. Zakoupením těchto speciálních edicí přispíváte určitou částkou na podporu základní školy v Opavě. Koupí tedy uděláte pěkné gesto, pomůžete a navíc - ten booklet za to vážně stojí! "Děvčátko" je povedená nahrávka, která má sice pár much, ale určitě stojí za poslech.